Walter “Wolfman” Washington: Naučil svou kytaru vyprávět

Šest dekád výprav za blues, fun­kem, soulem a jazzem

Neworleanský bluesový kytarista Walter "Wolfman" Washington, New Orleans Jazz & Heritage Festival, 2. 5. 2008 (Credit Photo: Masahiro Sumori / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported)
Neworleanský bluesový kytarista Walter „Wolfman“ Washington, New Orleans Jazz & Heritage Festival, 2. 5. 2008 (Credit Photo: Masahiro Sumori / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported)

Jeden z těch muzikantů, kteří nikam nespěchali — protože když máte vlastní groove, svět si vás najde sám. Walter “Wolfman” Washington (20. 12. 1943 – 22. 12. 2022, narozen jako Edward Joseph Washington Jr.) hrál tak, jak New Orleans dýchá: lehce, samozřejmě, s neokázalým mistrovstvím. Šest desetiletí se vracel na stejná pódia a ke stejným lidem, jako by hudba byla formou sousedské konverzace, která nikdy neskončí. A zanechal po sobě nejen desky, ale hlavně vzpomínku na člověka, který bral hudbu jako životní povolání i jako veřejnou službu.

Pokračování textu Walter “Wolfman” Washington: Naučil svou kytaru vyprávět

Be sociable and share

Allen Toussaint: Architekt neworleanského grooveu a elegance

Deset let po jeho nečekané smrti si připomínáme život a odkaz hudebníka, který zapsal New Orleans do světové hudební mapy.
#NOLAGroove

Allen Toussaint při vystoupení na open-air Stockholm Jazz Fest, 15. července 2009 (Credit Photo: Henryk Kotowski / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)
Allen Toussaint při vystoupení na open-air Stockholm Jazz Fest, 15. července 2009 (Credit Photo: Henryk Kotowski / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)

Allen Toussaint (14. 1. 1938 – 10. 11. 2015, narozen jako Allen Richard Toussaint) nebyl jen pianista a skladatel – byl strůjcem zvuku Crescent City, mistrem aranžmá, producentem a vizionářem. Jeho hudba formovala rhythm’n’blues, soul i funk a rezonuje v nich dodnes. Tato retrospektiva sleduje jeho cestu od prvních tónů na starém pianinu v rodném domě až po legendární nahrávky a projekty, které ovlivnily generace následovníků.

Pokračování textu Allen Toussaint: Architekt neworleanského grooveu a elegance

Be sociable and share

Tremé Brass Band – kapela, která si jde pro svoje

Z města, kde se i pohřeb mění v tanec

Tremé Brass Band: Gimme My Money Back! (1995, Arhoolie Records)
Tremé Brass Band: Gimme My Money Back! (1995, Arhoolie Records)

Gimme My Money Back! není obyčejné album, ale malý manifest neworleanské duše. V každém úderu bubnu a v každém tónu trubky slyšíš hrdost čtvrti Tremé – místa, kde se blues sloučilo s potěšením a život se bere se stejnou vervou jako smrt. Tenhle Tremé Brass Band si prostě jde pro svoje – a nebere si servítky.

Pokračování textu Tremé Brass Band – kapela, která si jde pro svoje

Be sociable and share

Playlist NOLA #1: Tučnej úterek je víc než jen festival

Zvuky ulice, historie i slavností v Crescent City

Koláž k playlistu NOLA #1 Tučnej úterek je víc než jen festivalKdyž se v ulicích New Orleans začnou třpytit korálky, město ožije jako jeden jediný pulsující organismus. Rytmus pochodových kapel, žesťové fanfáry, bubny a zpěv se mísí s hlukem ulic a vůní karnevalových dobrot. Náš playlist vás zavede právě tam – mezi zvuky, které tvoří srdce Mardi Gras, a mezi hudebníky, kteří je učinili nesmrtelnými.

Pokračování textu Playlist NOLA #1: Tučnej úterek je víc než jen festival

Be sociable and share

Příběh Mardi Gras Indians – nejbarevnější a nejméně známé tradice New Orleans

Masky, peří a vzpomínka na svobodu

Člen Mardi Gras Indians během Algiers Riverfest New Orleans, 2009 (Credit Photo: Mark Gstohl / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)
Člen Mardi Gras Indians během Algiers Riverfest New Orleans, 2009 (Credit Photo: Mark Gstohl / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)

V New Orleans se říká, že karneval zná každý – ale tajemství „indiánů z Mardi Gras“ znají jen ti, kdo mají uši pro hudbu, oči pro barvy a srdce pro příběhy, které oficiální kroniky zamlčují. Kořeny této tradice sahají až do dob, kdy francouzské a španělské kolonie žily z práce afrických otroků a indiánské vesnice stály jen pár kroků od Francouzské čtvrti. Mardi Gras Indians jsou poctou těm, kteří černým otrokům otevřeli cestu ke svobodě. Jsou i kronikou města, kde se boj o svobodu, identitu a důstojnost odehrával na ulicích – často v rytmu bubnů.

Pokračování textu Příběh Mardi Gras Indians – nejbarevnější a nejméně známé tradice New Orleans

Be sociable and share

Yazmin Lacey: Teal Dreams – hudební svět mezi nocí a snem

Teal Dreams přináší autentické příběhy, noční úvahy a zvukovou eleganci

Yazmin Lacey: Teal Dreams (2025, AMF Records)
Yazmin Lacey: Teal Dreams (2025, AMF Records)

Po debutu, po němž ji novináři přirovnali k Erykah BaduLauryn Hill, se Yazmin Lacey vrací s Teal Dreams – albem plným emocí, spontánních výletů a hudební kuráže. Nové písně vyprávějí příběhy ze skutečného života, někdy jemně intimní, jindy neplánované, vždy však autentické.

Pokračování textu Yazmin Lacey: Teal Dreams – hudební svět mezi nocí a snem

Be sociable and share

Gilberto Gil – alchymista brazilské duše

Jeden z největších vizionářů música popular brasileira

Brazilský hudebník Gilberto Gil v Instituto Itaú Cultural, Av. Paulista, 149, v São Paulu, 11. 12. 2012 (Credit Photo: Luiz Carlos Murauskas / Ministério da Cultura do Brasil / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)
Brazilský hudebník Gilberto Gil v Instituto Itaú Cultural, Av. Paulista, 149, v São Paulu, 11. 12. 2012 (Credit Photo: Luiz Carlos Murauskas / Ministério da Cultura do Brasil / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)

Gilberto Gil (26. června 1942, narozen jako Gilberto Passos Gil Moreira) patří k těm umělcům, kteří se nikdy nespokojili s jednou polohou tvorby. Zpěvák, skladatel, kytarista, ministr kultury i básník všedního dne – jeho dílo je stejně vrstevnaté a proměnlivé jako samotná Brazílie. Plyne jako řeka: někdy klidná, jindy rozbouřená, ale vždy směřující k moři svobody a rozmanitosti.

Pokračování textu Gilberto Gil – alchymista brazilské duše

Be sociable and share

Afrociberdelia: revoluce bahna a satelitu

Jak hnutí manguebeat proměnilo brazilskou kulturu a proč jeho rytmus stále rezonuje světem

Chico Science & Nação Zumbi: Afrociberdelia (1996, Chaos Records)
Chico Science & Nação Zumbi: Afrociberdelia (1996, Chaos Records)

Když se na začátku devadesátých let minulého století objevilo v Recife – městě ležícím ve státě Pernambuco v severovýchodním cípu Brazílie – hnutí zvané Manguebeat, znělo to jako kulturní výbuch z bahna. Hudba, která spojila rytmy maracatu s rapem a rockem, v sobě nesla stejné množství hněvu i naděje.

Její vizí bylo oživit město, jehož tep se ztrácel pod betonem, a otevřít prostor pro novou estetiku – lokální i globální zároveň. Díky tomutu impulzu vznikl jeden z nejodvážnějších projevů brazilské modernosti: album Afrociberdelia.

Pokračování textu Afrociberdelia: revoluce bahna a satelitu

Be sociable and share