Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Hudba, která přežila bouře, ztráty i vlastní stíny
#NOLAGroove
Hot 8 Brass Band představují to nejlepší z tradice New Orleans: hudbu, která umí být divoká i duchovní, tíživá i povznesená. Z jejich žesťového rachotu cítíte bolest i sílu přežít. V každém pochodu, v každé „second line“ i v každém ryku suzafonu zní poselství, které se v New Orleans dědí po generace: „Dokud zní groove, město žije“.
Pokračování textu Hot 8 Brass Band: Když se dechová kapela stane životním příběhem
Nekončící second line
#NOLAGroove
New Orleans nezní potichu. Město mluví žesťmi, odpovídá bubny, nadechuje se v rytmu kroků second-line a vydechuje groove, který má chuť pouličního prachu i vůni lidského potu. Dechové soubory tu nejsou turistickou kulisou ani sentimentálním odkazem minulosti — jsou nervovou soustavou městských čtvrtí, živým organismem rozkročeným mezi pohřebním rituálem a pouliční extází, mezi pamětí a nelítostnou přítomností.
Pokračování textu Brass bandy New Orleans: Zvuk, který drží město pohromadě
Když se město vrátí do tebe dřív, než se ty vrátíš do něj
#NOLAGroove
Na albu Goin’ Back to New Orleans z roku 1992 se Mac Rebennack alias Dr. John nevrací jen domů. Vrací se tam, kde vyrůstal, k sobě. Do míst, kde se hudba mísí se životem, kde rytmus kráčí před melodií a kde i smutek má vlastní groove. Je to jeho nejupřímnější vyznání městu, které ho stvořilo – a které on po celý život znovu skládal z tónů, vůní a příběhů.
Pokračování textu Kouzlo návratu: Dr. John a město, které nikdy neopustil
Don Was a debut, který dává městu nový tep
#SoundOfDetroit
Detroit je město, které se potýká s mnoha problémy. Vylidňuje se a o jeho obyvatelích už téměř nic neslyšíme. Tedy kromě zpráv o násilí a protestech. A přesto nemlčí. Don Was se s kapelou Pan-Detroit Ensemble obrací ke svému rodnému městu ne jako ke kulise, ale jako ke zdroji – bolesti, paměti i vytrvalého groove, který přežívá každé protivenství.
Pokračování textu Pan-Detroit Ensemble: groove jako forma přežití
Tradice a moderní feeling definují současnou hudbu z New Orleans
#NOLAGroove
Z New Orleans do Missouri a Kalifornie, přes generace a hudební styly. Ledisi, Jon Batiste, Samantha Fish, PJ Morton, Corey Henry a duo Bobby Rush & Kenny Wayne Shepherd dokazují, že hudba inspirovaná Crescent City stále pulsuje. Od emotivního rhythm’n’blues, gospelu přes moderní blues až po elektrizující funkové party.
Pokračování textu Rychlovka #5: Šest hudebních cest ze současného New Orleans a okolí
Šest dekád výprav za blues, funkem, soulem a jazzem
#NOLAGroove
Jeden z těch muzikantů, kteří nikam nespěchali — protože když máte vlastní groove, svět si vás najde sám. Walter “Wolfman” Washington (20. 12. 1943 – 22. 12. 2022, narozen jako Edward Joseph Washington Jr.) hrál tak, jak New Orleans dýchá: lehce, samozřejmě, s neokázalým mistrovstvím. Šest desetiletí se vracel na stejná pódia a ke stejným lidem, jako by hudba byla formou sousedské konverzace, která nikdy neskončí. A zanechal po sobě nejen desky, ale hlavně vzpomínku na člověka, který bral hudbu jako životní povolání i jako veřejnou službu.
Pokračování textu Walter “Wolfman” Washington: Naučil svou kytaru vyprávět
Deset let po jeho nečekané smrti si připomínáme život a odkaz hudebníka, který zapsal New Orleans do světové hudební mapy.
#NOLAGroove
Allen Toussaint (14. 1. 1938 – 10. 11. 2015, narozen jako Allen Richard Toussaint) nebyl jen pianista a skladatel – byl strůjcem zvuku Crescent City, mistrem aranžmá, producentem a vizionářem. Jeho hudba formovala rhythm’n’blues, soul i funk a rezonuje v nich dodnes. Tato retrospektiva sleduje jeho cestu od prvních tónů na starém pianinu v rodném domě až po legendární nahrávky a projekty, které ovlivnily generace následovníků.
Pokračování textu Allen Toussaint: Architekt neworleanského grooveu a elegance
Z města, kde se i pohřeb mění v tanec
#NOLAGroove
Gimme My Money Back! není obyčejné album, ale malý manifest neworleanské duše. V každém úderu bubnu a v každém tónu trubky slyšíš hrdost čtvrti Tremé – místa, kde se blues sloučilo s potěšením a život se bere se stejnou vervou jako smrt. Tenhle Tremé Brass Band si prostě jde pro svoje – a nebere si servítky.
Pokračování textu Tremé Brass Band – kapela, která si jde pro svoje