Sten Åke Henry „Stan“ Hasselgård, swingový nadšenec a „Bebopový král ze Švédska“

Naposledy aktualizováno: 1.5.2019

V hudební historii lze dohledat desítky příběhů talentovaných muzikantů narozených v Evropě, kteří se pokusili uspět na americké jazzové scéně. Jedním z nejsmutnějších je životní osud švédského swingového klarinetisty a pozdějšího bebopového nadšence Stana Hasselgarda (4. 10. 1922 – 23. 11. 1948, narozen jako Sten Åke Henry Hasselgård).

Úmrtí švédského bebopového krále v necelých sedmadvaceti letech je stále záhadou

Sten Åke Hasselgård (anglicky psán Stan Hasselgard) se vydal v létě 1947 studovat a hrát swing do kolébky jazzu. Díky vřelé a kamarádské povaze se poměrně rychle seznámil s řadou zajímavých muzikantů a zařadil se mezi vyhledávané instrumentalisty. O sedmnáct měsíců později umírá jako spolujezdec při automobilové nehodě na slavné Route 66 u illinoiského města Decatur.

Co přesně se na silnici odehrálo, a co bylo příčinou havárie automobilu (mikrospánek, mlha, náledí?) řízeného June Eckstine, manželkou někdejšího swingového zpěváka a kapelníka úspěšného bebopového big bandu Billyho Eckstinea, zůstává i po sedmdesáti letech záhadou.

Spekuluje se mj. o tom, že June a Stan, ona Černoška a on Evropan, kteří byli v té době milenci, jeli do Nevady uzavřít sňatek. Údajně již byly podepsané rozvodové papíry manželů Eckstineových. Tomu ale neodpovídá skutečnost. K rozvodu nakonec došlo až v roce 1952.

Nejspíše se Stan pokoušel vyřešit problém s pracovním povolením a vstupním vízem, bez nichž nemohl podepsat nový nahrávací kontrakt u Capitol Records. Tehdejší běžná praxe vyžadovala vycestovat mimo území Spojených států, nabízelo se Mexiko, a poté znovu vstoupit do země.

Hasselgardovu legendu literálně dotvořil americký spisovatel Jack Kerouac, když jeho úmrtí zmínil v kultovním románě On The Road (Na cestě, česky poprvé vydáno 1978).

Stanovy hudební Začátky ve švédsku

Coby dospívající klučina dostává Sten Åke k šestnáctým narozeninám klarinet. Již tehdy se zhlédl ve hře swingového klarinetisty Bennyho Goodmana. O tři roky později se přihlásí ke studiu Angličtiny a kunsthistorie na univerzitě v Uppsale.

První muzikantské zkušenosti získá již během vysokoškolského studia u pianisty Gösty Erikssona. Ten vedl kvintet Royal Swingers, se kterým vyhrál amatérskou soutěž organizovanou stockholmským hudebním magazínem OJ a hrával s ním na studentských večírcích.

Royal Swingers se v roce 1942 dostali do nahrávacího studia a natočili čtyři skladby ze svého repertoáru pro Brunswick Records. Těsně předtím bylo jejich koncertní vystoupení součástí rozhlasového přenosu ze swingového večera pořádaného ve Stockholm Concert Hall. Následně se rozpadají.

V roce 1945 se Sten Åke vrací z vojenské služby a nastupuje do prvního profesionálního angažmá v kvintetu kontrabasisty Arthura Österwalla. O rok později dochází k znovuobnovení činnosti Royal Swingers pod vedením basisty Simona Brehmse. Sextet, v jehož sestavě je mj. i pianista Thore Swanerud, po sobě zanechává šest nahrávek pro label Musica Records, patřící pod křídla koncernu Telefunken.

Chtěl bych vidět hrát Bennyho Goodmana

Po ukončení studia se Hasselgård rozhodne splnit si velký životní sen – chtěl by vidět živě hrát svůj velký vzor. Rodičům raději namluví, že bude ve Spojených státech studovat žurnalistiku. Na americkou půdu vstupuje 1. července 1947.

Krátce po příjezdu zamíří do klubu Famous Door, kde se seznámí s trumpetistou a kapelníkem Maxem Kaminskym, tenorsaxofonistou a swingovým klarinetistou Budem Freemanem a také se slavným bigbandovým pozounistou Jackem Teagardenem. Zároveň si změní jméno na snáze vyslovitelné Stan Hasselgard.

Během několikatýdenního pobytu v NYC navštíví koncertní vystoupení altsaxofonisty Charlieho Parkera a také trumpetistů Dizzyho GillespiehoMilese Davise ve vyhlášených klubech na manhattanské 52nd Street. Svatá trojice věrozvěstů bebopu ho zcela uhrane.

California Sessions
Stan Hasselgard: California Sessions (2010, Dragon Records)
Stan Hasselgard: California Sessions (2010, Dragon Records)

Po sedmi týdnech ve „Velkém jablku“ využije nabídku trumpetisty Johna Winhursta, který právě odjíždí autem na tichomořské pobřeží USA. Ze Stanova dopisu se dozvídáme, „že se tam hraje nejlepší hudba a můžu slyšet Bennyho Goodmana a Tommyho Dorseyho.“ Několik prvních dní nocuje v garáži Jacka Teagardena.

Záhy se potkává s přáteli ze Švédska; trumpetistou Rolfem Ericsonem (již jsme se oněm zmínili v článku o kontrabasistovi Curtisu Councovi) a dánským bubeníkem Uffem Baadhem (aka Frankem Bodem), kterému se během německé okupace povedlo emigrovat z vlasti do země Tří korunek.

O setkání Stan referoval ve svém příspěvku do švédského jazzového magazínu OJ: „Díky bohu, že Frank Bode konečně hraje moderním, svižným stylem. Navíc se odněkud z pouště u Palm Springs zničehonic vynořil Rolf Ericson.“

Takřka okamžitě založí společnou kapelu. Prožívají ale krušné muzikantské začátky. Pro změnu přespávají na zemi v zahradním altánku u studiového trumpetisty Uana Raseyho. Ostatně, v dopise se o tom Stan zmínil stručně a výstižně. „První měsíc v USA jsem utratil pět set dolarů. Následující dva měsíce mi muselo stačit jen padesát.“

Aby si vydělal na členské poplatky v muzikantských odborech, odehraje načerno několik klubových vystoupení v Club 47Billy Berg’s, kde si coby nadšený fanoušek užil tamní koncertní premiéru Armstrongových All Stars.

V listopadu 1947 se Stan objeví v Pasadeně na koncertu konaném v rámci série Just Jazz Concert, když se přidá ke kvartetu Counta Basieho, v němž tehdy hráli kytarista Freddie Greene a legendární rytmika ve složení Walter Page (kontrabas) a Jo Jones (bicí).

První vlastní studiové nahrávky
Permanent Hasselgard (Stan Hasselgard 1945 - 1948) - (1988, Phontastic Records)
Permanent Hasselgard (Stan Hasselgard 1945 – 1948) – (1988, Phontastic Records)

Na podzim 1947 se Stan ocitá v doprovodu Reda Norva ve studiích významného vydavatelství Capitol Records. Zde se také poprvé setkává se svým vzorem, Bennym Goodmanem.

Zároveň dostává šanci nahrávat pod svým jménem v profesionálním studiu. S nabídkou smlouvy ho osloví dnes naprosto zapomenutý label Rhythm-tone Records.

Výsledkem nahrávací sekvence konané 9. prosince 1947 je čtveřice snímků All The Things You Are / A Cottage For Sale / Lullaby In Rhythm / By The Fireside podepsaná seskupením Stan Hasselgard Quintet.

Do obchodů s gramodeskami se ale nahrávky nikdy nedostaly. Čekaly neuvěřitelných čtyřicet let na první oficiální vydání. Objevily se až na kompilačním CD disku Permanent Hasselgard (Stan Hasselgard 1945 – 1948) vydaném v roce 1988 u švédských Phontastic Records.

Ještě o dva týdny dříve, 21. listopadu 1947, se ocitl ve studiu coby člen kvartetu pianisty a vibrafonisty Johnnyho Whitea. Kapela pořídila mastery skladeb Gotta Have More Money / Hortense / Flying Foam / Gone After You.

Další sólová studiová seance se uskuteční 18. a 19. prosince 1947 pod hlavičkou Stan Hasselgard And His All Star Six ve studiích Capitol Records. Vedle starých známých Rollo Garberga (basa) a Franka Bodeho (bicí) na ní hrají Stanovi noví kalifornští přátelé; pianista Arnold Ross, vibrafonista Red Norvo a kytarista Barney Kessel.

Tohle je životní příležitost. Nahrávám pro velkou společnost a v úžasném studiu

Manažeři Capitolu sice měli poměrně jasnou představu, jakým způsobem chtějí blonďatého, vysokého Švéda prezentovat, ale tehdy improvizovali od začátku do konce. Přesto je ze Stanových dopisů zřejmé jeho velké nadšení: „Tohle je životní příležitost. Nahrávám pro velkou společnost a v úžasném studiu.“

EP deska Stan Hasselgard: Classics In Jazz (1954, Capitol Records)
EP deska Stan Hasselgard: Classics In Jazz (1954, Capitol Records)

Bez jakékoliv přípravy a zkoušek pořídí v průběhu noční čtyřhodinové sekvence nahrávky skladeb Swedish Pastry / Sweet And Hop Mop / Who Sleeps / I’ll Never Be The Same.

Stan v dalším dopise popsal svoje dojmy: „Mám za sebou nahrávání prvních čtyř snímků pro Capitol. Začali jsme v deset hodin večer a končili ve dvě ráno. Nedali nám čas, abychom si mohli cokoliv nazkoušet, ale nakonec vše dopadlo docela dobře – nahrávky zní výborně a věřím, že se budou dobře prodávat… Ross hrál úžasně, společně s Barneym navrhli několik vylepšení. Norvo byl tradičně skvělý. Pastry a Sweet se nám povedly. (Kesselova) Pastry je čistý bebop a zní docela fajn.“

Pro vydání na šelakovém singlu u Capitol Records byly vybrány pouze Swedish PastryWho Sleeps. Mezi sběratelské rarity patří jeho promo verze. Na zkušebních výliscích, určených pro rozhlasové disc-jockeye, je na etiketě kapela prezentována pod názvem Stan Hasselgard And His Smörgasbirds. Všechny čtyři nahrávky se společně poprvé objeví na EP desce Jazz Classics (1954, Capitol Records) vydané až šest let po Stanově smrti.

Posledních jedenáct měsíců života
Stan Hasselgard & Benny Goodman: At Click 1948 with Wardell Gray, Teddy Wilson (1992, Dragon Records)
Stan Hasselgard & Benny Goodman: At Click 1948 with Wardell Gray, Teddy Wilson (1992, Dragon Records)

Na začátku roku 1948 Stan nemohl tušit, že má před sebou posledních jedenáct měsíců života. V lednu a v únoru odehraje v Pasadeně tři rozhlasová vystoupení pro sérii Jubilee.

Nejprve jako člen kvintetu vedeného bubeníkem Jackem Millsem. Další dvě na soupisce oktetu International All Stars a poté kvartetu pianisty Arnolda Rosse, s nímž si zahostoval zpěvák Billy Eckstine, jehož žena sehrála o devět měsíců později velice smutnou roli v Stanově životní pouti.

Společně s předchozími nahrávkami jsou dnes všechny koncertní záznamy dostupné na CD disku Stan Hasselgart: California Sessions (2010, Dragon Records).

DRuhý klarinetista u bennyho googdmana

Na jaře 1948 do Stanovy hudební kariéry významně zasáhne přítel Uan Rasey. Na základě jeho osobního doporučení si Stana najme, coby druhého klarinetistu, Benny Goodman. Od března Hasselgard dochází do Bennyho losangelského domu a společně intenzivně zkouší.

Goodman tehdy rychle míchal s muzikantskými sestavami. Sice správně odhadl, kudy se bude ubírat vývoj moderního jazzu, ale rozhodně neplánoval převratné změny. Od angažování Hasselgarda zřejmě očekával, že ho švédský mladíček seznámí s bebopovým myšlenkovým přístupem, rytmickým a harmonickým pojetím.

V rozhovoru s Larsem Westinem, majitelem vydavatelství Dragon Records, si Benny po letech na setkání se Stanem zavzpomínal: „Stan hrál hodně podobně, jako já. Zaujal mě jeho mnohem modernější přístup, jakým hrál například v All The Things You Are.“

Díky tomu se Stan ocitá v Goodmanově septetu, v němž mj. hrají velezkušení instrumentalisté, jakou jsou tenorsaxofonista Wardell Gray, klavírista Teddy Wilson, kytarista Billy Bauer, basista Clyde Lombardi a bubeník Mel Zelnick. Podle prvních zpráv měla na kapelu čekat série vyprodaných koncertů ve velkých městech na východním pobřeží USA mj. v Carnegie Hall.

Jazzová scéna se ale mezitím výrazně proměnila. Goodman již netáhl tak, jako před deseti lety. Po několika zkouškách se sextet přesouvá do Philadelphie, kde na něj čeká alespoň angažmá v klubu The Click.

Hrají každý den od sedmi večer do půlnoci. V několika písních vždy doprovodí zpěvačku Peggy Lee.  Záznam rozhlasového přenosu jejich vystoupení z 24. května 1948 vychází v roce 1992 na CD disku Stan Hasselgard &  Benny Goodman: At Click, 1948 (1992, Dragon Records).

Nadějná kariéra vyhasne v Illinois

Na konci philadelphského angažmá se Stan rozhodne zkusit štěstí v centru bebopu, v klubech na Padesátédruhé ulici. Goodman mu domluví zastupování u umělecké agentury William Morris Agency. Rozeběhnou se přípravy; a začnou i zkoušky na rozjezd nového big bandu, ale za Stanova života těleso ani jednou nevystoupí.

Pro sérii koncertů v prominentním klubu Three Deuces, kde je Hasselgard plakátován coby „The Be-Bop King of Swewden,“ vzniká kvintet, v němž se Stanem hrají bubeník Max Roach, kytarista Chuck Wayne, kontrabasista Clyde Lombardi a klavírista Gene DiNovo.

Poslední nahrávací frekvence, které se Stan zúčastní, proběhne pět dní před jeho tragickým skonem. Ve studiu Guild Theatre Playhouse natočí Hasselgardův kvintet v sestavě s nesmírně zajímavou bebopovou pianistkou Barbarou Carroll a již prověřenými profíky Chuckem Waynem, Clydem Lombardim a Melem Zelnickem plus s hostující zpěvačkou Jackie Searle, tři snímky Cotton Top / Patsy’s Idea / You Took Advantage of Me pro značku V-Disc Records.

Nadějná kariéra vyhasne v Illinois.

A jak dopadly výsledky každoročního oblíbeného hlasování mezi čtenáři časopisu Metronome v kategorii klarinetista roku 1948?

Zvítězil Benny Goodman, za ním Buddy DeFranco s pouhými dvacetipěti hlasy. Na třetím místě se posmrtně umístil Stan Hasselgard. A dále Woody Herman, Jimmy Hamilton, Artie Shaw, Barney Bigard, John LaPorta, Herbie Fields a Hank d’Amico.

Ukázky:

Stan Hasselgard: Swedish Pastry
https://youtu.be/_46AbSOowCc
Stan Hasselgard and His Smorgasbirds: Who Sleeps
https://youtu.be/Vc6mcz7zgK4
Stan Hasselgard and His Smorgasbirds: Sweet and Hot Mop
https://youtu.be/s-qOJtX3VXg
Benny Goodman/Stan Hasselgard: All The Things You Are
https://youtu.be/fbSC8ktMMxk
Stan Hasselgard and His Group: Cotton Top
https://youtu.be/chwrtgiBgtE

 

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..