Naposledy aktualizováno: 13.9.2025
Album, na kterém Roxy Music sundali rukavičky a nechali zaznít svou temnější, divočejší stránku.
#RoxyFerryFiles
Provokativní obal, temnější zvuk a skladby, které balancují mezi romantikou a dekadencí. Čtvrté album Roxy Music, Country Life (1974), je možná nejméně „uhlazené“ z jejich klasické éry, ale o to víc odhaluje kapelu v plné síle – sebevědomou, experimentující a ochotnou riskovat. Bryan Ferry a spol. zde míchají glam rock s art popem, country nálady s evropskou elegancí a ironii s upřímným patosem.
Roxy Music na vrcholu
Pod vedením elegantního „Disraeliho moderní hudby“ Bryana Ferryho se Roxy Music stali fenoménem britské scény sedmdesátých let. Po opulentním a snově laděném Stranded (1973, spotify link) přišla deska, která přitáhla šrouby a nechala se unést syrovější energií. Country Life z roku 1974 je Roxy Music na vrcholu – drzejší, temnější a ostřejší než kdy dřív. Zůstává i dnes ukázkou neotřelého spojení hudební odvahy a vizuální provokace.
Otázka, zda by v době před 50 lety dokázali okouzlit americké publikum, zní v roce 2025 skoro nostalgicky: jejich koncerty v New Yorku tehdy byly legendární směsí očekávání, napětí a nečekaných módních detailů – fanoušci debatovali o Manzanerových kytarových dovednostech, zatímco hudební kritici zkoumali vliv Eddieho Jobsona, který nahradil Briana Ena. Když kapela zakončila vystoupení pulzující „The Thrill of It All“, lidi v hledišti spontánně žádali přídavek. „Publikum chtělo, aby koncert vyšel, a jejich nadšení nás povzneslo k lepšímu výkonu,“ vzpomínal Ferry.
Od debutu ke stranded
Lídr nejúspěšnější avantgardní kapely Evropy sedmé dekády 20. století se rád pohyboval mezi extravagancí a aristokratickou elegancí. S Roxy Music začali svou cestu v roce 1971. Původně v sestavě s Ferryem, Andym Mackayem, Grahamem Simpsonem, Brianem Enem a postupně Paulem Thompsonem a Davidem O’Listem.
Debutové album Roxy Music (spotify link) vyšlo 16. června 1972. Kritici byli užaslí i zmatení. Singl „Virginia Plain“ se vyšplhal na 4. místo hitparády a album do TOP 10. Postupně se Roxy etablovali díky hudební inovaci, vizuálně výraznému image a sólovým projektům Ferryho a Mackaye.
Roxy Music jsem si představoval jako kapelu kreativně obohacující, progresivní, novou a odlišnou. Inteligentní, ale bez strojenosti. A hlavně s tělem i duší – hudbu, která rozhýbe mysl i parket.
— Bryan Ferry
Druhé album For Your Pleasure (1973, spotify link) potvrdilo jejich uměleckou vyspělost. Na obalu se objevila Amanda Lear, která se stala nejen ikonou, ale i součástí londýnského kulturního podhoubí kapely. V červenci téhož roku opustil skupinu Eno, nahrazený Eddiem Jobsonem, který hrál na housle a klávesy. Následující album Stranded bylo jejich dosud nejúspěšnějším – vyšplhalo se na první místo britských hitparád a potvrzovalo, že kapela je připravena na mezinárodní průlom.
Country Life – hudba a obraz
Čtvrtý počin Country Life je dodnes považován za jednu z nejvyváženějších desek kapely – jak po hudební, tak vizuální stránce. Obal s provokativní fotografií dvou modelek v prádle vyvolal skandál, ale také pomohl desce k nečekané publicitě. „Chtěli jsme, aby to působilo, jako by se právě vracely z úžasné venkovské párty a v záři světel auta byly přistiženy ve spodním prádle. Pro mě byly dívky na obalu mým ideálem fanynky – jako kdybych navrhl nejen hudbu, ale i tu dokonalou posluchačku,“ vysvětlil Ferry v interview pro Guardian, 14. června 1997.
Modelky, které byly tehdy známé jen jako Constanze a Eveline, nebyly jen tvářemi alba – Bryan Ferry se rozhodl do jedné z písní „Bitter Sweet“ zazpívat pár veršů v němčině, a právě ony mu s překladem pomohly. „Já německy moc neumím,“ přiznal později se smíchem. Dnes víme, že Eveline tehdy byla partnerkou kytaristy Michaela Karoliho z krautrockových CAN, bratra Constanze.
Od pulzu k introspekci
Hudebně album začíná pulzující skladbou „The Thrill of It All“, pokračuje jemnějšími melodiemi „Three and Nine“ a „All I Want Is You“ a pomalejší, introspektivní stranu B otevírá dramatická „Bitter Sweet“. Ferryho tehdejší fascinace Amerikou se odráží v závěrečné skladbě „Prairie Rose“, která zobrazuje rozlehlost Texasu a jeho filmovou atmosféru. „Vždycky jsem snil o Texasu,“ přiznal Ferry, a pod jeho hudbou cítíme kombinaci touhy, humoru a aristokratického vkusu.
Out of the Blue – hypnotický fázový vír
Zatímco Stranded svádělo k dramatickým obloukům a dekadentnímu přehrávání emocí, Country Life potvrdilo statut kapely, která našla pevnější půdu pod nohama. „Out of the Blue“ je toho učebnicovým příkladem. Víří jako tekutý zvukový vesmír. Roxy Music zde poprvé využili tape phasing, fázování pásky, které posouvá signály a vytváří dezorientující, hypnotický efekt.
„Rádi jsme používali tape phasing a myslím, že to objevil náš kamarád, producent Chris Thomas, když pracoval s Beatles,“ vzpomínal Ferry. Thomas také navrhl, aby Eddie Jobson přidal sólovou linku na elektrické housle – nástroj, který dodal skladbě nadpozemský, virtuózní nádech. Jobsonova hra na „Out of the Blue“ udělala experimentální zvuk Roxy Music současně fascinujícím a strhujícím.
Výsledek? Skladba, kde se technologie snoubí s elegancí a každý tón se zdá být v pohybu – dokonalý příklad, jak Roxy Music mění prostor a čas hudbou.
Od gotického dramatu k rockové vypalovačce
Na albu najdeme také skladbu „Triptych“, zvláštní a téměř středověce znějící kus s cembalem a trojicí vokálů, rozprostřených po celé stereobázi. Její atmosféra balancuje mezi gotickým dramatem a renesanční elegancí. Když se Ferryho kdysi někdo zeptal, zda považuje moderní rockovou hvězdu za oběť své doby, odvětil bez zaváhání: „Každý je občas ukřižován.“
Hned poté přichází „Casanova“, energická rocková jízda, která měla ambice stát se americkým singlem. Je to Roxy v plné síle – ostré kytary, nekompromisní rytmus, Ferryho zpěv na hranici výsměchu a svádění.
Orchestrální vrchol alba
Po vypjaté „Casanova“ deska pokračuje písní, kterou později hostující basista John Wetton označil za svou nejoblíbenější nahrávku Roxy Music vůbec – „A Really Good Time“. Ferryho jemný vokál se tu vznáší nad elegantní klavírní linkou a postupně se noří do nádherného, bohatě orchestrálního aranžmá. Eddie Jobson na ni nahrál osmnáct vrstev smyčců, což skladbě dodává hloubku a úchvatný, téměř filmový rozměr.
Dobývání amerického publika
Evropu už Roxy Music ovládli. V roce 1975 se rozhodli vyrazit na dvouměsíční americké turné – a Amerika byla divoká, nevyzpytatelná. Ferry cítil sílu okamžité reakce publika, ale zároveň věděl, že opakování repertoáru svazuje kreativitu:
Polovinu roku strávíte přehráváním stejného repertoáru, a já bych přitom mohl být ve studiu. Musím činit složitá rozhodnutí, jak nejlépe využít čas.
Andy Mackay cítil výzvu v každém tónu: „Musíte s fanoušky navázat bližší vztah. Koncertování v Americe má hudební kvalitu, kterou vítám.“ Publikum se osmělovalo, překvapovalo, tleskalo – a kapela reagovala přesně tak, jak bylo potřeba. Každý akord, každý pohyb na pódiu měl svou váhu.
Styl Roxy Music byl elegantní, intelektuální a přitažlivý – ale zároveň nebezpečný. „Lidé nás někdy považují za povrchní, ale my jsme vždy byli hotová kapela,“ připomínal Mackay. Hudba, provokativní vizuály, image a charisma se spojily do kombinace, která vystřelila Roxy Music mezi světovou hudební elitu.
Trvalý vliv a ambice
Country Life, sólové projekty jednotlivých členů a propracovaný image – to vše bylo přípravou na nejodvážnější výpad kapely. Amerika, Japonsko, Austrálie – všude čekalo nové publikum, nové výzvy. Britští fanoušci byli nadšení, Evropa jásala, ale Amerika zůstávala posledním, chybějícím článkem impéria Roxy Music.
„Každá věc, kterou uděláme, umožňuje tu další,“ řekl Ferry. „Možná jsem na některých projektech prodělal peníze, ale vynahradilo mi to uspokojení ega. Něco, co stojí za to udělat, se má udělat hezky a atraktivně.“
A tak hudba, styl a ambice tvořily magický celek. Jedinečné britské hudební impérium sedmdesátých let se rozhodlo dobýt svět – notu po notě, koncert po koncertu, riff po riffu. Energicky, sebevědomě, nezapomenutelně.
#RoxyFerryFiles → esejistická série o světě Roxy Music a Bryana Ferryho: art pop, styl, dekadence, inteligentní pop a kulturní kontexty.
Roxy Music: Country Life
Label: Island Records – ILPS 9303
Format: Vinyl, LP, Album
Country: UK
Released: Nov 15, 1974
Genre: Rock
Style: Art Rock, Avantgarde, Glam
Tracklist
A1 The Thrill Of It All (6:23)
(Written-By – Ferry)
A2 Three And Nine (4:01)
(Written-By – Mackay, Ferry)
A3 All I Want Is You (2:50)
(Written-By – Ferry)
A4 Out Of The Blue (4:40)
(Written-By – Ferry, Manzanera)
A5 If It Takes All Night (3:09)
(Written-By – Ferry)
B1 Bitter-Sweet (4:57)
(Written-By – Mackay, Ferry)
B2 Triptych (3:09)
(Written-By – Ferry)
B3 Casanova (3:23)
(Written-By – Ferry)
B4 A Really Good Time (3:44)
(Written-By – Ferry)
B5 Prairie Rose (5:13)
(Written-By – Ferry, Manzanera)
Credits
Art Direction, Keyboards, Lyrics By, Voices – Bryan Ferry
Bass – John Gustafson
Drums – Paul Thompson
Guitar – Phil Manzanera
Keyboards, Strings, Synthesizer – Edwin Jobson
Oboe, Saxophone – Andrew Mackay
German Translation – Constanze Karoli (tracks: B1), Eveline Grunwald (tracks: B1)
Recorded at Air Studios, London, Summer 1974.
Produced By – John Punter, Roxy Music
Engineer – John Punter
Assistant Engineer – Michael Sellers, Paul Nunn, Sean Milligan, Steve Nye
Artwork – Bob Bowkett, CCS
Design – Nicholas De Ville
Model [Uncredited] – Constanze Karoli, Eveline Grunwald
Photography By – Eric Boman
Stylist [Fashion] – Anthony Price
