Naposledy aktualizováno: 8.11.2018
Když Bryan Ferry a spol. proměnili rock v pop-artový katalog přeludů, které jsou tak falešné, až jsou pravdivé.
#RoxyFerryFiles
Druhé album Roxy Music je jako luxusní večírek v paláci z kartonu – třpytí se, oslňuje a pod rukama se drolí. Na For Your Pleasure se glamour mísí s ironickým úšklebkem a elektronika s cigaretovým kouřem z klubů, které možná ani neexistují. Bryan Ferry tady neprodává písně, ale pózy – a dělá to tak okázale, že mu to nakonec rádi koupíte.
Glitter rock pro ty, co vědí
Roxy Music vždycky hráli rock s vědomím, že je to jen další módní doplněk – něco mezi hedvábným šátkem a výlohou v butiku. V rukou Bryana Ferryho, absolventa umělecké školy s pop-artovým smýšlením, se stal rock materiálem pro stylizaci, nadsázku a přepychovou sebeparodii. Cílem nebylo hrát si na rebely, ale zmrazit okamžik dokonalého glamouru – viz obaly jejich alb, kde fotografie jsou spíš filmovým plakátem než hudební vizitkou.
For Your Pleasure tuhle estetiku dotahuje k dokonalosti. Nejde o parodii ani kopii – Roxy budují vlastní svět, kde syntezátory září jako křišťálové lustry a kytary znějí jako noční město po dešti. Je to trochu J.G. Ballard, trochu kabaret a trochu reklama na parfém, co neexistuje.
Do the Strand a dekadence na první dobrou
Album otevírá „Do the Strand“ – písnička, která vás chytí dřív, než stihnete zjistit, o čem vlastně je. Energický nástup, bizarní směs doprovodných riffů a text, ve kterém Ferry pózuje jako dekadentní dandy z muzikálu Cabaret. Jeho hlas je pro tuhle skladbu ideální: trochu sebevědomý, trochu teatrální a hodně nezapomenutelný.
Ferry tu nepůsobí jako běžný popový zpěvák – spíš jako profesor estetiky, který si odskočil z přednášky, nebo astronaut na dovolené. Na pódiu s gustem hrál roli rozjeté natahovací figurky v podpatcích, ale v nahrávacím studiu měl vše pevně pod kontrolou. For Your Pleasure je v jádru jeho album a „Do the Strand“ jeho manifest.
Krásky, které nikdy nebudou vaše
Druhá skladba „Beauty Queen“ ukazuje chladnější tvář Roxy Music. Temný vokál pluje na směsi syntezátorů a dechů, která zní jako pohled do luxusního výkladu pozdě večer. Ferry tu zpívá falešně vážnou ódu na královny krásy, přičemž je jasné, že hrdinové jeho písní na žádnou z nich nikdy nedosáhnou.
Hudebně je to další důkaz, že Roxy umí spojit elektroniku s rockem přirozeněji než kdokoli jiný – Brian Eno tu není jen klávesista, ale plnohodnotný architekt zvuku.
Od marvinovských duetů po rockovou smršť
„Strictly Confidential“ nabízí Ferryho a Ena v refrénu jako podivný paralelní vesmír k Marvinu Gayeovi a Tammi Terrell. Hned nato přichází „Editions of You“, kde Andy Mackay dostává prostor rozbalit saxofon a hoboj jako tajné zbraně glam rocku.
Když přijde na sny a podvody
„In Every Dream Home a Heartache“ je mluvená temnota o životě s nafukovací společnicí – bizarní, znepokojivá a víc o atmosféře než o melodii. Následující „The Bogus Man“ je devítiminutový jam, jež je spíš jako noční improvizace v prázdném klubu než promyšlená skladba – a přes všechnu technickou zručnost je to moment, kdy kouzlo lehce vyšumí.
Finále s podpisem Roxy Music
Na závěr „Grey Lagoons“ a titulní „For Your Pleasure“ prokazují, že Roxy umí za pět minut udělat pro space rock víc než jiné kapely za celou diskografii. Jsou to skladby, které nepotřebují složitý rozbor – stačí je poslouchat a nechat se unášet.
Když For Your Pleasure v roce 1973 dorazilo do obchodů, vyšvihlo se v Británii až na čtvrté místo. Zatímco v Americe jen nenápadně zaklepalo na dveře žebříčku. Kritici tehdy nevěděli, jestli mají být okouzleni, nebo znepokojeni. Jedni mluvili o suverénním posunu kupředu oproti debutu, jiní se ušklíbali nad přehnanou dekadencí a odtažitostí. Některým deska připadala chladná a těžko přístupná, jiní naopak propadli jejímu kouzlu už po prvním poslechu.
Navzdory tehdejším rozporům se z alba stala trvalá opora glam a artrockového kánonu. Dnes má punc klasiky – pravidelně se objevuje v žebříčcích „nejlepších alb všech dob“ a bývá citováno jako inspirace pro celé generace muzikantů, od new wave po elektronický pop. For Your Pleasure tak zachycuje vzácný okamžik, kdy se školená umělecká estetika srazila s popovou energií a vybuchla v experimentální dekadenci, kterou už nešlo vrátit zpět.
Poslední úšklebek
Pokud Roxy Music neznáte, začněte jejich eponymním debutem (spotify link). For Your Pleasure je ale jeho ideální pokračovatel, který posouvá kapelu dál, aniž by ztratila tvář. Po jeho dokončení kapelu opustil Brian Eno, aby mohl rozvinout své experimentální ambice jinde. Tím se uzavřel jeden klíčový okamžik historie Roxy Music: poslední společný výbuch přeludů, ironie a zvukových hraček v originální sestavě.
#RoxyFerryFiles → esejistická série o světě Roxy Music a Bryana Ferryho: art pop, styl, dekadence, inteligentní pop a kulturní kontexty.
Roxy Music: For Your Pleasure
Label: Island Records – ILPS 9232
Format: Vinyl, LP, Album, Gatefold
Country: UK
Released: Mar 23, 1973
Genre: Rock
Style: Art Rock, Avantgarde, Glam
Tracklist
A1 Do The Strand (4:00)
A2 Beauty Queen (4:35)
A3 Strictly Confidential (3:42)
A4 Editions Of You (3:40)
A5 In Every Dream Home A Heartache (4:25)
B1 The Bogus Man (9:22)
B2 Grey Lagoons (4:11)
B3 For Your Pleasure (6:58)
Arranged By – Roxy Music
Written-By – Bryan Ferry
Credits
Drums – Paul Thompson
Guest, Bass – John Porter
Guitar – Phil Manzanera
Oboe, Saxophone – Andrew Mackay
Synthesizer, Tape – Eno
Voice, Keyboards – Bryan Ferry
Producer – Chris Thomas (tracks: A1 to A5), John Anthony (tracks: B1 to B3), Roxy Music
Engineer – John Middleton, John Punter
Art Direction – Nicholas de Ville
Artwork – C.C.S.
Costume Designer – Anthony Price
Crew – Hart, Jennings
Hair [Roxy Hair] – Smile
Model – Amanda
Photography By – Karl Stoecker
