Naposledy aktualizováno: 11.9.2025
Japonský folkpunkový písničkář Mekuso Hanakuso projel Evropu s kytarou a zastavil se i v dejvické Nádražce.
Ve středu 10. září 2025 se vyhlášená hospoda Nádražka v Praze 6 na chvíli proměnila v zastávku na trase, která vede z Japonska přes Evropu a zpátky – a na ní vystoupil japonský písničkář Mekuso Hanakuso. Neformální prostor, zaprášený sál a publikum namačkané mezi stoly vytvořily kulisu, která jeho hudbě slušela. Není to totiž uhlazený folk ani sentimentální punk. Je to syrová energie, která se obejde bez okázalých gest.
Žádné kompromisy, žádná póza – jen hlas, pot a kytara na hraně možností
Mekuso Hanakuso (ハナクソ), česky prý nejlépe „sopl v nose“, není na scéně žádným nováčkem. Na začátku tisíciletí zpíval v hardcoreové kapele Conga Fury z města Kōchi na ostrově Šikoku, jednom z těch japonských spolků, které v undergroundu dokázaly rozdmýchat neuvěřitelnou intenzitu. A právě z jejich tábora později vzešel kytarista Inoue Yoshio (井上 賀雄), který založil extrémní noise projekt Speed!! Noise!! Hell!! – jméno, které se v kruzích příznivců hlukového teroru vyslovuje s posvátnou úctou. Hanakuso šel ale jinou cestou. Jeho sólová dráha stojí na jednoduché kytarové hře, neotesaném zpěvu a energii, kterou si nese ze svých hardcoreových začátků.
Jeho hudba bývá popisována jako folk punk, ale tahle nálepka působí až příliš pohodlně. V Hanakusově podání je to muzika, která se nezastavuje na půli cesty – každý akord je vykřičený, každý text je odžitý. Intimita se střídá s katarzí, chytlavé momenty s drsnou upřímností. Písně působí, jako by byly složené během cesty, v hlučném prostředí vlaků a hudebních klubů, a pak okamžitě vržené mezi lidi.
Koncert v dejvické Nádražce byl přesně takový: žádná velká aparatura, jen člověk s kytarou a s hlasem, který dokáže během několika minut vtáhnout posluchače do svého světa. Zvuk, pot a krev nejsou v jeho případě přehnané metafory – spíš přesný popis. Japonci mají pověst soustředěnosti na absolutno a Hanakuso to naplňuje: nehledá kompromisy, tlačí písničkářský žánr až k jeho hranicím.
Zatímco mnozí hudebníci přecházejí od punku k folku jako k odpočinkové stanici, Hanakuso naopak ukazuje, že i s jednou kytarou lze hrát s intenzitou celé kapely. V tom je jeho síla. A možná i důvod, proč jeho vystoupení, i v tak malém a neformálním prostoru, zůstane dlouho v paměti.
