Gil Scott-Heron & Brian Jackson, The Midnight Band: The First Minute Of A New Day (1975, Arista Records)

Naposledy aktualizováno: 29.6.2019

Gil Scott-Heron & Brian Jackson: The Midnight Band: The First Minute Of A New Day (1975, Arista Records)
Gil Scott-Heron & Brian Jackson: The Midnight Band: The First Minute Of A New Day (1975, Arista Records)

Prvním albem, které autorský tandem Gil Scott-HeronBrian Jackson vydal pod hlavičkou oktetu The Midnight Band, byl titul The First Minute Of A New Day. Do obchodů s gramodeskami šlo již 15. ledna 1975 – dva týdny poté, co ambiciozní hudební label Arista Records oficiálně zahájil vydavatelskou činnost.

Vietnamský válečný syndrom a vyprázdnění černošské politické scény

Mezi léty 1973 a 1974 se občané USA vyrovnávali s dopady stále probíhajícího vietnamského válečného konfliktu a nově s aférou Watergate. Současně s tím se začíná vyprazdňovat černošská politická scéna. Její výrazné osobnosti, představitelé jednotlivých názorových proudů, prošly v předchozí dekádě řadou tvrdých střetů při prosazování občanských svobod a rasové rovnosti. Radikálové hlásící se k militantnímu hnutí Black Panthers byli většinou ve vězení nebo byli umlčeni. Do módy přichází Panafrikanismus, k němuž se začal hlásit i jeden z největších tehdejších černošských společenských kritiků a básníků Gil Scott-Heron.

S jeho nástupem scénu náhle opouští dobře situovaní příslušníci americké černošské střední třídy, pro které byly společenské změny uskutečněné v předchozí dekádě spíše pobídkou k účasti na módním proudu a zároveň skýtaly příležitost, jak si přivydělat slušné peníze.

Pokud bychom chtěli najít nějaký jednoduchý příměr, pak střední třída své zájmy promítla do vlasů upravených do „endžíly.“ (pozn. autora: Pojmenování bylo běžně používané i v tehdejším komunistickém Československu. Jednalo se o účes, kterým se proslavila americká komunistická aktivistka Angela Davis). A tak se obyvatelé městských ghett logicky obraceli se svými očekáváními na umělce. Gil se ale důsledně vyhýbal jakékoliv politické činnosti.

Nikdy jsem nevyjádřil podporu a nestal se členem jakékoliv politické organizace,“ vysvětlil později a pokračoval. „Kdybych se přidal pouze k jedné straně, získal bych řadu nepřátel z jiného názorového proudu. Nestál jsem o to. Zbytečně tím mrháte časem, který vám potom chybí pro skutečně důležité věci, které můžete udělat ve prospěch společnosti. A tak jsem hrál jak pro první zvolenou černošskou kongresmanku Shirley Chisholm, tak i pro Kena Gibsona, prvního černošského starostu na severovýchodním pobřeží USA nebo na oslavách náboženské organizace Nation of Islam. Spolupracoval jsem s každým, kdo se chtěl angažovat pro dobro mého národa.

První akvizice Arista Records

Na vystoupení The Midnight Bandu v newyorském Beacon Theatre přijal pozvání i jeden z kapitánů hudebního průmyslu Clive Davis. V té době rozjížděl po vyhazovu od Columbia Records vlastní značku Arista Records a hledal zajímavé hudebníky a zpěváky, kterým by mohl nabídnout nahrávací smlouvu. Z dřívější Gilovy a Brianovy tvorby ho zaujala především píseň The Bottle. Nakonec byli Scott-Heron s Jacksonem vůbec první, koho si Arista vybrala a komu nabídla smlouvu.

Scott-Heron o jejich setkání později vyprávěl: „Vypadal úplně jinak, než Bob Thiele (pozn. autora: producent a majitel Flying Dutchman Records, který vydal první tři Gilovy LP desky). Clive byl vždy dokonale oblečen. Nosil skvěle padnoucí obleky z kvalitních látek. Zatímco Bob Thiele byl pro každého Bob, Clive byl vždy Mr. Davis.

LP deska učinila z básníka harlemského ghetta kultovní postavu sedmdesátých let dvacátého století

V té době již Gil  s Brianem Jacksonem pár týdnů pracovali na nových skladbách pro album, jímž plánovali navázat na předchozí úspěšnou LP desku Winter In America (1974, Strata-East Records). Ta učinila z básníka harlemského ghetta kultovní postavu sedmdesátých let dvacátého století.

Do studia přizvali zpěváka Victora Browna, se kterým se znali ze studií na Lincoln University. Tenkrát šéfoval studentské rhythm’n’bluesové formaci Black And Blues a Gil s Brianem pro ni psali původní písničky. Brown zpívá na čtyřech snímcích.

Vokálně nejlepším číslem je Liberation Song (Red, Black And Green), v níž se o sólový vokální part dělí s Gilem. Prolínání vytváří omamné napětí, jež je korunováno zaníceným saxofonovým sólem. Zazněla v ní i slova o touze po společenské změně. „Vidím beznaděj mých lidí,“ zpíval Victor Brown. „A ze všech koutů země se začíná ozývat volání po svobodě.“

Zbývající muzikanti rovněž pocházeli z vysokoškolského prostředí. Všechno to byli nesmírně inteligentní lidé s vlastními profesními cíli. O muziku se sice intenzivně zajímali, ale bohužel nebyla jejich jedinou zálibou.

Každý žil v jiném městě. Victor Brown se po škole odstěhoval do Bostonu. Perkusionisté Eddie Knowles, Charlie Saunders a saxofonista Bilal Sunni Ali byli rodilí Newyorčané. Ve Washingtonu D.C. bydleli a pracovali Brian Jackson, basista Danny Bowens i oba bubeníci Barnett WilliamsBob Adams.

Neočekávaný hitparádový úspěch rozhodl o všem

Gil byl skálopevně přesvědčený o tom, že se na rozdíl od svých spoluhráčů chce hudbě věnovat naplno. Věřil, že naváže na odkaz reprezentanta harlemské renesance básníka Langstona Hughese. Současně doufal, že naplní jednu ze základních životních hodnot, kterou mu vštěpovala babička Lillie Scott během jeho pobytu v Jacksonu v jižanském Tennessee: „Pokud můžeš někomu pomoci, proč bys to neudělal?!

Přesto nějakou dobu zvažoval, jak časově skloubit tehdejší učitelský úvazek na Federal City College s psaním beletrie, poezie a se slibně se rozvíjející hudební kariérou.

O další životní pouti nakonec rozhodl komerční úspěch alba The First Minute Of A New Day. LP deska se okamžitě po vydání na několik měsíců usídlila v hitparádovém žebříčku. Jde o nesmírně vyrovnanou a kvalitní písňovou kolekci. Osloví každého přemýšlivého a vnímavého posluchače. Autoři hudebně čerpají především z fůze soulové, funkové a bluesové muziky. Jazzové prvky jsou nejvýraznější ve skladbě Western Sunrise.

pojmenoval nejvážnější společenské problémy tehdejší Ameriky

Ve všech Gilových textech jsou naprosto pregnantně pojmenovány nejvážnější společenské problémy tehdejší Ameriky. Jedno z klíčových poselství přináší píseň Winter In America. Obsahuje básníkovy osobní vize apokalyptické budoucnosti Spojených států amerických. Pro dosažení většího účinku autoři využili prostého hudebního doprovodu s vířivým rytmem pochodového bubnu, střídmými party elektrického piana Rhodes a magickými sóly příčné flétny. Podobného výsledku Gil dosáhne při improvizovaném proslovu k posluchačům v osmiminutové Pardon Our Analysis (We Beg Your Pardon).

Důležitost řešení klíčových společenských traumat zmiňuje i v průvodním textu na obálce vinylového vydání: „… Potřebujeme změnu. Semínka revoluce byla zasazena již před stovkami roků: na otrokářských lodích, na bavlníkových plantážích a v indiánských stanech. Zavlažovaly je a přihnojovaly ruce našich tvrdě pracujících předků stejně, jako se my dnes staráme o naše děti“ a pokračoval. „Dnes, více než kdy jindy, musíme stát při sobě. Naše rodiny jsou zde od toho, abychom se navzájem podporovali, poskytovali si ochranu a společně jsme překonali těžké chvíle… protože na americkou půdu, a celý svět, vstupuje revoluce.

Ukázky:

Winter In America
https://youtu.be/XgQL5Wn09nI
Liberation Song (The Red, Black and Green)
https://youtu.be/FwQZwXAIT38
Western Sunrise
https://youtu.be/ARY0uQRyOHU
Pardon Our Analysis (We Beg Your Pardon)
https://youtu.be/yZD708XTCqA

Gil Scott-Heron & Brian Jackson, The Midnight Band ‎- The First Minute Of A New Day

Label: Arista ‎– A 4030
Format: Vinyl, LP, Album
Country: US
Released: 1975
Genre: Jazz, Funk / Soul
Style: Soul-Jazz, Fusion, Jazz-Funk
Reedice na CD: TVT Classics TVT 4350-2 (1998)

Tracklist

A1/ Offering (3:34)
Bells – Adenola
Congas – Barnett Williams
Maracas – Charlie Saunders
A2/ The Liberation Song (Red, Black And Green) (6:18)
Congas – Charlie Saunders
Percussion [Genbe Drum] – Barnett Williams
Shaker [Shakerai] – Adenola
A3/ Must Be Something (5:16)
Congas, Shaker [Shakerai] – Barnett Williams, Adenola
Cowbell – Charlie Saunders
A4/ Ain’t No Such Thing As Superman (4:13)
Congas – Adenola
Shaker [Shakerai] – Barnett Williams, Charlie Saunders
A5/ Pardon Our Analysis (We Beg Your Pardon) (8:01)
(Written-By – B. Jackson, Scott-Heron)

B1/ Guerilla (7:49)
Congas – Adenola
Cowbell, Bongos – Charlie Saunders
Cowbell, Congas, Shaker [Shakerai], Horn [Antelope Horn] – Barnett Williams
B2/ Winter In America (6:09)
Percussion [Gembe Drum] – Barnett Williams
B3/ Western Sunrise (5:16)
Bells – Brian Jackson
Bongos – Barnett Williams
Congas – Charlie Saunders
Cowbell – Adenola
B4/ Alluswe (5:04)

Lyrics By – Bilal Sunni Ali (tracks: B3), Scott-Heron (tracks: A1 to A4, B1, B2, B4)
Music By – Bilal Sunni Ali (tracks: B3), B. Adams (tracks: A3), B. Jackson (tracks: A1 to A3, B4), D. Bowens (tracks: A3), Scott-Heron (tracks: A4, B1, B2)

Credits

Bass – Danny Bowens (tracks: A1 to A4, B1 to B4)
Drums [Traps] – O.D.* (tracks: A1 to A4, B1 to B4)
Electric Piano – Gil Scott-Heron (tracks: B1, B2)
Flute – Bilal Sunni Ali (tracks: A1, B1), Brian Jackson (tracks: B1, B2)
Piano – Brian Jackson (tracks: A1 to A4, B3, B4)
Saxophone – Bilal Sunni Ali (tracks: A2 to A4, B3)
Vocals – Brian Jackson (tracks: A3), Gil Scott-Heron, Victor Brown (tracks: A1 to A3, B3)

Artwork By [Cover Paintings] – Iceman
Engineer – Jose Williams
Photography [Liner Photos] – Carlton Flood, John Carter, Vik Roberts

Notes
Gatefold sleeve

Recorded summer/’74 at D&B Sound, Silver Springs, Maryland.
„Pardon Our Analysis (We Beg Your Pardon)“ recorded live at New York University Dec. 1974
Produced by Perpis-Fall Music, Inc.

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..