The Heshoo Beshoo Group, jazzová kapela ze Soweta si šla za svým s veškerým úsilím

Naposledy aktualizováno: 13.6.2021

The Heshoo Beshoo Group
The Heshoo Beshoo Group

Cítím se skoro až trapně, že jsem nikdy neslyšel o jihoafrické jazzové skupině The Heshoo Beshoo Group a jejich jediném albu Armitage Road v produkci bývalého zaměstnance EMI South Africa Johna S. Norwella.

s veškerým úsilím kupředu

Heshoo Beshoo Group hráli v letech 1969 a 1970 výsostně africkou, vzletnou, často živelnou a občas i lyrickou hudbu, jež v sobě zrcadlí i dobové trendy amerického jazzu.

Kvintet tvořilo pět mladíků z černošské chudinské čtvrti Johannesburgu Soweta. V hrubém překladu z mezikmenového žargonu afrických městských čtvrtí znamená Heshoo Beshoo „s veškerým úsilím kupředu“. To je název, který si tihle chlápkové evidentně vzali k srdci.

Album Armitage Road poprvé vyšlo v Jižní Africe u dceřiné společnosti EMI Little Giant v roce 1970. O rok později u EMI France na značce Columbia a v roce 1974 opět v barevném obalu u HMV. Taková podpora ze strany velkého vydavatelství byla pro jihoafrické jazzové hudebníky na konci šedesátých let vzácnou příležitostí. Dnes jsou sběratelé ochotni zaplatit za původní vydání více jak £200.

Album se dočkalo První reedice po více jak 46 letech

Téměř padesát let po svém vzniku se Armitage Road dostalo k Ericu Warnerovi, majiteli torontského vydavatelství We Are Busy Bodies Records, který se věnoval také koncertní propagaci a A&R.

Nahrávky Heshoo Beshoo Group poprvé slyšel na kompilační sérii Next Stop Soweto vydavatelství Strut Records a okamžitě zahájil celosvětovou investigativní misi, aby se dozvěděl více.

Warnerův label je možná nejznámější reedicemi kanadských alt-rockových skupin jako Limblifter, ale v roce 2020 se jeho vydavatelské plány výrazně rozšířily o „kobkovité“ synťáky Nocturnal Effigy, jihoafrického jazzového umělce Winstona „Mankunku“ Ngoziho či právě zcela zapomenutý počin Heshoo Beshoo Group a spoustu dalších hudebních lahůdek, které se teprve chystá vydat.

Život na předměstské Armitage Road se nepodobal idylce
The Heshoo Beshoo Group
The Heshoo Beshoo Group

Heshoo Beshoo Group existovala od roku 1969. Hrál v ní altsaxofonista Henry Sithole (*1942), který předtím spolupracoval s kapelami Keynotes (mj. saxofonista Daltone Kanyile), Sikalo (kapelník Gibsen Kente), Almon’s Jazz 8 (vedl ho kytarista Almon Memela) a Jazz Dazzlers (saxofonista Mackay Davashe).

Se svým bratrem tenorsaxofonistou Stanleym (*1946) ještě na začátku šesté dekády pobýval v Durbanu (v současnosti třetím nejlidnatějším městě Jihoafrické republiky). V Durbs, jak se městu v provincii Natal přezdívá, udělali první hudební krůčky díky nejlevnějším zobcovým flétnám. Za většími hudebními možnostmi museli odejít do Johannesburgu.

Od roku 1971 hráli spolu s dalším bratrem trumpetistou Dannym, bubeníkem Nelsonem Magwazou (*1946) a kytaristou Adolphusem „Bunny“ LuthuliemThe Drive, nejlepší jihoafrické souljazzové skupině. Nahrávací smlouvu jim nabídli v RCA Victor. Dopracovali se celkem k devíti pozoruhodným studiovým albům alb. Nadějná kariéra skončila, když Luthuli a Henry Sithole tragicky zahynuli při autonehodě v roce 1977.

Talentovaný skladatel a kytarista na invalidním vozíku

Hlavním tvůrčím géniem Heshoo Beshoo Group ale jednoznačně byl kytarista Cyril Magubane (*1946). Vyrůstal také v Durbanu, ale větší jazzovou svobodu našel až v Jozi (slangové jméno pro Johannesburg).

Již jako tříletého ho postihla dětská mozková obrna a ochrnul na dolní část těla. Dalo by se očekávat, že se taková zkušenost projeví v jeho hudbě výrazně pelynkově hořkou pachutí.

Zdaleka tomu tak není. Cyril si sám ze sebe, a svého postižení, utahuje. Na titulní fotografii alba je usazen na vozíku a s ostatními přechází z jedné strany zaprášené sowetské ulice na druhou. Což je zároveň sardonická parodie na obal beatlesáckého Abbey Road a upozornění na propastný rozdíl mezi životem na městské ulici v Orlandu a londýnském St. John’s Woodu v hlubokých dobách apartheidu.

The Heshoo Beshoo Group: Armitage Road (1970, EMI Little Giant)
The Heshoo Beshoo Group: Armitage Road (1970, EMI Little Giant)

V té době bylo velmi obtížné dostat se do studia,“ vysvětluje Rafs Mayet, hudební novinář a fotograf z Durbanu, který tam v době vzniku Heshoo Beshoo pracoval. „Nahrávací společnosti nevyhledávaly a nepropagovaly příliš mnoho umělců, takže natočit album byla velká věc. Na těch, která vyšla, byly na obalu obvykle královny krásy sedící v parku. S jazzovou seriózní hudbou, která se na nich hrála, to moc nesouviselo.“

V Cyrilově hudbě ale nic zatrpklého neslyšíme

Cyril Magubane složil čtyři z pěti skladeb zařazených na LP desku. Vesměs jde o sympaticky jednoduché a zároveň velmi optimistické původní jihoafrické kompozice – jen lehce šmrncnuté memphiským soulem, jako v hřejivé a veskrze příjemné melodii Lazy Bones se silným tradičním cítěním.

Autor v ní hraje na kytaru svým osobitým africkým způsobem, byť ho nejspíše ovlivnil styl Wese Montgomeryho. Čeští pamětníci možná odpřisáhnou podobnost se slovenským kytaristou Rastislavem Vachem, který hrál na Vargově eponymním debutu Collegium Musicum (1971, Supraphon).

Cyrilova hra na kytaru má oproti ostatním sólistům ve skupině jednu zásadní přednost. Má je muzikantsky nejpromyšlenější a nejmelodičtější. Exceluje ve výrazném, delším sóle ve snímku Amabutho. Zvonivý tón kytary zajímavě kontrastuje s kontrapunkty basisty Ernesta Mothla (*1942).

Ernest jako jediný z kapely pocházel z Pretorie a do „Zlatého města“ Jo’burgu (další dvě slangové pojmenování Johannesburgu) přijel v roce 1964. Poprvé se setkali s Magubanem v jednorázové doprovodné kapele slavného pianisty Abdullaha Ibrahima (dříve známého jako Dollar Brand). Chemie mezi hudebníky byla tak přirozená, že Mothle vzpomíná, jak se na pódiu rozplakal. Přál si, aby kapela pokračovala a tak se s Cyrilem spojili s bratry Henrym a Stanleym Sitholeovými.

Právě jemu – a dalšímu rodáku z Durbanu, bubeníkovi Nelsonu Magwazamovi – ostatní vděčí za nebývale silný hudební drive. Ernestův parťák z rytmiky je prostě úžasný v každém okamžiku, nejenom v Henryho jediné skladbě Wait And See. Srší v ní energií, která vyústí ve výron altsaxofonového magmatu. Nelson suverénně levou zadní zvládá africké rytmické podtóny. Zároveň zůstává ukázněný a schopný zahrát velmi rafinovaný a nenápadný doprovod.

Jazzové novoty měli na svědomí bratři Sitholeovi

Avantgardnější hudební prvky do kapely přinášeli hlavně bratři Sitholeovi. Byli nepřehlédnutelnou dvojicí sólistů. Jejich muzikantský a interpretační vývoj byl úchvatný a drží krok s vývojem na jazzové scéně v USA.

Stanley samozřejmě nezapře, že jej ovlivnil tenorsaxofonista John Coltrane. Henry hraje na altsaxofon způsobem podobným Cannonball Adderleymu. Inspiraci prozradí zejména svým sklonem k využívání nejrůznějších altkařských fíglů s pronikavými jekoty a vzlyky v titulní Armitage Road. Název ji dala ulice ve čtvrti Orlando, ve které Cyril Magubane bydlel.

Přitom si zachovává své africké kořeny. Jednoznačně se odvolává na jihoafrické saxofonové velikány Winstona NgozihoMankunku QuartetKippieho Moeketsiho, člena legendárních bebopových Jazz Epistles, ve kterých začínal i trumpetista Hugh Masekela.

Právě v extrémních polohách zní bratři nejzajímavěji. Nejvíce, když se rozparádí po jednoduchoučkém kytarovém intru ve skladbě Emakhaya, což znamená „Zpátky doma v buši“. Kytara a dva saxofony se náhle spojí do nádherné harmonie a znějí naprosto uvolněně.

Jejich souhra neztratí na přesvědčivosti a intenzitě ani ve chvílích, kdy se ve skladbě Amabutho (Válečníci) rozhodnou vyrazit na výpravu za divočejším, freejazzovým výrazem. Stanley vše završí hodně odvážným groovem.

Labelu We Are Busy Bodies vždycky šlo o to, aby lidem odhalovali novou hudbu

Eric Warner, majitel torontských We Are Busy Bodies Records, si zaslouží naši úctu a obdiv. Reedicí dávno zapomenutého klenotu jihoafrického jazzu Armitage Road naplnil mírou vrchovatou firemní slogan “Vydáváme gramofonové desky od nových i starých přátel. Měníme svět, jednou deskou za druhou”.

Vydavatelství We Are Busy Bodies vždycky šlo o to, aby lidem odhalovali novou hudbu,“ říká Warner. „Vydával jsem desky mnoha žánrů, ale až doposud jsem nevydal jazzové album. Možná se někomu zatočí hlava, když se zeptá, jak tenhle Kanaďan mohl vynaložit tolik úsilí, aby na všechny tyhle věci přišel, ale vedlo to k vydání mnoha dalších zajímavých titulů. Pro mě jsou hlavními cíli prostě propagace hudby, kterou mám rád, možnost získat pro umělce další generaci fanoušků a férovost a spravedlnost.“

Poté, co Eric strávil rok kontaktováním původních mateřských vydavatelství a jejich dceřiných společností prostřednictvím svých již existujících vazeb, vyhledal také organizace zabývající se ochranou práv a přidružené umělecké charitativní organizace.

Bohužel nikdo z členů kapely se reedice alba nedočkal, ale pro jejich rodiny byl zřízen depozitní fond, kde kromě autorských honorářů za vylisovaný náklad alba obdrží 50 % zisku z jeho prodeje.

Vždycky se řídím předpisy a nikdy nechci být vnímán jako ten, kdo si přivlastňuje kulturu,“ říká Warner. „Rád objevuji hudbu a sdílím ji s publikem, ať už je to pro pár set, tisíc nebo více lidí. Pro mě je to všechno o transparentnosti a náležité péči, aby autorské honoráře šly ke správnému zdroji – rodinám a dědicům spojeným s Heshoo Beshoo.“

Ukázky:

Armitage Road
https://youtu.be/6dD8yQKAV5U
Wait And See
https://youtu.be/y7IUtwUU9jw
Emakhaya
https://youtu.be/Ii99LRt3UKY
Amabutho
https://youtu.be/a9-WuXxOmII
Lazy Bones
https://youtu.be/oEmCGum4O7c

The Heshoo Beshoo Group: Armitage Road

Label: Little Giant ‎– G 5
Format: Vinyl, LP, Album
Country: South Africa
Released: 1970
Genre: Jazz, Folk, World, & Country
Style: Cape Jazz

Tracklist

A1/ Armitage Road (8:12)
(Written-By – C. Magubane)
A2/ Wait And See (5:03)
(Written-By – H. Sithole)
A3/ Emakhaya (10:17)
(Written-By – C. Magubane)

B1/ Amabutho (9:02)
(Written-By – C. Magubane)
B2/ Lazy Bones (12:18)
(Written-By – C. Magubane)

Credits

Alto Saxophone – Henry Sithole
Bass – Ernest Mothle
Drums – Nelson Magwaza
Guitar – Cyril Magubane
Tenor Saxophone – Stanley Sithole

Producer, Design [Cover], Engineer – John S. Norwell
Photography By – Jörg Genzmer

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..