Wes Montgomery, jazzový kytarista s jedinečným lyrickým citem

Naposledy aktualizováno: 24.9.2018

Wes Montgomery
Wes Montgomery

Wes Montgomery (6.3.1923 – 15.6.1968, narozen jako John Leslie Montgomery) je mnohými fanoušky a kritiky poprávu uznávaný coby velký jazzový kytarista s jedinečnou kytarovou technikou.

Má ale také řadu kritiků, kteří mu vyčítají příklon k popu a tzv. střednímu proudu. Je tak považován za jednoho z prvních představitelů komerčního stylu tzv. Smooth Jazzu. Montgomeryho gramofonové album Bumpin‘ (1965, Verve) patří mezi zásadní nahrávky tohoto žánru.

Wes Montgomery: Bumpin' (1965, Verve)
Wes Montgomery: Bumpin‘ (1965, Verve)

Hrát na kytaru začal velice pozdě – v devatenácti letech. Ke kytaře ho přitáhly desky jiného velkého jazzového kytaristy – Charlieho Christiana. Jeho sóla se učil hrát notu po notě, protože se nikdy nenaučil číst notový zápis. Vše hrál z paměti a díky poslechu.

Při hře nepoužíval trsátko. Hrál spodní částí palce pravé ruky. Při pohybu prstu směrem dolů jím hrál jednotlivé tóny, akordy a oktávy zahrál kombinací pohybu prstu směrem dolu a nahoru. Dosahoval tak jedinečného měkkého a expresivního kytarového zvuku.

Až do roku 1948, kdy mu nabídne členství ve své kapele vibrafonista Lionel Hampton, se protlouká po indianapoliských hudebních barech, kde věrně imituje sóla milovaného Charlieho Christiana.

U Hamptonova big bandu vydrží dva roky. Rozpadá se mu manželství a tak se vrací do Indiany. Vzal práci ve fabrice na svářecí lince a na malou chvíli si od muziky odpočinul – ne však na dlouho. Záhy začal znovu veřejně vystupovat.

Podle pamětníků měl v továrně ranní směnu od sedmi do tří odpoledne. V devět večer již hrál na kytaru v baru, kde končil ve dvě ráno. Potom se přesunul do druhého baru, kde odehrál další sety a končil v pět ráno. Neuvěřitelný zápřah vydržel šest let.

V roce 1957 se přidává ke svým dvěma bratrům Monkovi (basa) a Buddymu (piano a vibrafon), kteří hrají ve skupině Mastersounds. Kapela sice nahraje v prosinci 1957 pár snímků pro album The Montgomery Brothers and Five Others, které vyšlo u Pacific Jazz Records, ale neprosadí se. Wes se následně znovu vrací do známého prostředí nočních barů.

Wes Montgomery: The Incredible Jazz Guitar of Wes Montgomery (1960, Riverside)
Wes Montgomery: The Incredible Jazz Guitar of Wes Montgomery (1960, Riverside)

O dva roky později ho zde objeví saxofonista Cannonball Adderley a upozorní na něj producenta Orrina KeepnewseRiverside Records. Orrin si okamžitě Wese odváží do New Yorku, podepíše s ním smlouvu a připraví k vydání první Mongomeryho LP The Wes Montgomery Trio (1959).

V následujícím roce vychází druhá dlouhohrající deska The Incredible Jazz Guitar of Wes Montgomery (1960), která zaujme odbornou kritiku i čtenáře prestižního jazzového časopisu Down Beat. Wes fanouškovský zájem promění v sérii úspěšných koncertních vystoupení se svými bratry nebo Johnem Coltranem a triem Wyntona Kellyho.

V roce 1963 zbankrotují Riverside, Wes se následně upisuje Verve Records a zahájí spolupráci s producentem Creedem Taylorem. Taylor pomůže Montgomerymu vybudovat jedinečný lyrický styl hry a podle mnohých ho tím nasměruje do vod středního proudu… se všemi souvisejícími následujícími událostmi a rozpory. Současně přichází první nominace na cenu Grammy pro nejlepší jazzové LP roku 1965 za Goin‘ Out of My Head.

Wes Montgomery: A Day In The Life (1967, A&M Records)
Wes Montgomery: A Day In The Life (1967, A&M Records)

V roce 1967 Taylor přetáhne Montgomeryho do A&M Records, kam odchází. Wesův debut u nového labelu A Day In The Life, s dvěma přepracovanými písněmi The Beatles, má obrovský úspěch a dodnes patří k nejlépe prodávaným jazzovým titulům.

Od té doby dochází k řadě nedorozumění. Návštěvníci koncertů očekávají Wesovy přepracované verze oblíbených popových písní, zatímco Montgomery se při živých vystoupeních programově vrací ke svým jazzovým kořenům. Obvykle zahraje krátkou citaci nějakého popového hitu z desek vydaných u Verve a okamžitě na něj naváže rozsáhlým jazzovým chorusem a improvizací.

Věčný svár mezi hudbou, přinášející hudebníkovo uspokojení, a muzikou, zajišťující jeho životní jistoty a ekonomickou soběstačnost, vyřeší náhlý rozsáhlý srdeční záchvat, na jehož následky Wes Montgomery umírá na vrcholu svých tvůrčích sil.

Ukázky:

Four on Six – https://youtu.be/X8Ooy2mzrRk
Days of Wine and Roses (1963) – https://youtu.be/JadIhIihTFw
Nica’s Dream (Live, 1965) – https://youtu.be/pZ0ybQnhsvc
A Day in The Life – https://youtu.be/_ooeMXnPuIg

Autor

mingus

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..