Naposledy aktualizováno: 1.5.2018
Pianista a varhaník Bill Doggett (16. 2. 1916 – 13. 11. 1996, narozen jako William Ballard Doggett) byl pravděpodobně prvním hráčem na Hammond Organ B3, který uspěl v hitparádě s rock’n’rollovým singlem.
Doggett dokázal vybrousit jakoukoli skladbu podle svého stylu
Podobně jako mnozí předváleční jazzmeni, povstal i Bill Doggett z popela díky nástupu velkoměstského rhythm’n’blues v padesátých letech minulého století. Dokázal vybrousit jakoukoli skladbu podle svého stylu. V letech 1952 až 1960 byl kapelníkem menšího comba, se kterým nahrával pro label King Records. Swingově svižné, bluesem střihnuté, nahrávky pomáhaly popularizovat varhany Hammond Organ B3.
Kariéru začal ve třicátých letech v Jimmy Gorman Bandu, ještě jako středoškolák. Pokračoval v kapele Luckyho Millindera, se kterým se také poprvé dostane do nahrávacího studia – nahrávka se jmenovala Little Old Lady From Baltimore.
Ve válečných letech doprovází na piano a aranžuje pro Ink Spots nebo orchestr Counta Basieho. Později ho naverbuje vibrafonista Lionel Hampton. Dalšími, kdo nepohrdnou jeho službami, jsou saxofonista Illinois Jacquet, zpěvačky Helen Humes, Ellu Fitzgerald nebo zpěvák Jimmy Rushing a několik dalších vokalistů.
Nástup dravého městského rhythm’n’blues
Na konci druhého světového válečného konfliktu dochází k postupnému ústupu velkých swingových orchestrů ze slávy. Nahrazují je menší skupiny, které přišly se zcela novým pojetím taneční muziky. Na rozdíl od bigbandových nahrávek zněly nové písničky dravěji a hlasitěji. Byla v nich rovněž patrná všeobecná vlna poválečného optimismu, který cítila mladá generace.
V roce 1949 nastoupí jako náhrada za varhaníka a pianistu Wild Bill Davise do výborné rhythm’n’bluesové skupiny Tympany Five, které šéfuje Louis Jordan. Společně s Jordanem napíše velký hit Saturday Night Fish Fry.
O dva roky později se zúčastní nahrávání prabáby všech LP desek s „tenorsaxofonem a Hammond Organ B3,“ kterou je desetipalcové album Goodies From Eddie Davis.Tenorsaxofonista Lockjaw Davis, který se s Billem znal z kapely Louise Jordana. zprvu počítal s Wild Bill Davisem. Nakonec polovinu alba natočil s Billem Doggetem, tehdejším pianistou Elly Fitzgerald.
Kolosální úspěch singlu Honky Tonk
Rok na to Bill vydává u King Records první sólovou nahrávku coby varhaník. Píseň se jmenuje Big Dog Blues a hraje na ní také kytarista Mickey Baker. Na dalších studiových sessions se objevují skvělí swingoví saxofonisté Earl Bostic, Percy France a Clifford Scott.
Kolosální úspěch se dostaví s klasickou dvanáctkou Honky Tonk Part 1, Part 2, vydanou na singlu v roce 1956. Ta se udrží více jak dva měsíce na čele žebříčku. Prodalo se jí čtyři milióny výlisků.
Přestože se později přiklání spíše k jazzu, neopouští úderný feeling
Billovi se v dalších letech již sice nepodařilo natočit podobně populární desku, ačkoliv se řada jeho rhythm’n’bluesových singlů stále vydávala za posluchači klasickou cestou, přes hudební juke-boxy.
Později Bill podepisuje nahrávací smlouvy s Warner Brothers Records, Columbia a ABC Paramount. Přestože se na nich přiklání spíše k jazzu, neopouští úderný feeling. Je na nich vždy několik rozhodně rhythm’n’bluesových čísel. Ze skladeb čiší radostná a pohodová atmosféra.
Poměrně často podnikal úspěšná evropská turné. Poslední studiové nahrávky pořídil v roce 1995 s jazzovým all-star bandem Bluesiana Hurricane.
Ukázky:
Louis Jordan – Saturday Night Fish Fry – https://youtu.be/b1QfXQakX2w
Big Dog Blues – https://youtu.be/T_sPrJJ6F8s
Honky Tonk – https://youtu.be/bq4NhcfurgU
Night Train – https://youtu.be/Np7IlsmQvwU
