Naposledy aktualizováno: 12.6.2025
Kdyby existovala celosvětově platná Ústava pop music, na prvním místě by klidně mohl být paragraf tohoto znění: „Brian Wilson vynalezl impresionismus v rock’n’rollu.“
„Wilson je zatracený génius, který používá hlasy jako nástroje.“
Kým je tedy Brian Wilson (20. 6. 1942 – 11. 6. 2025, narozen jako Brian Douglas Wilson) pro svět moderní hudby? Především byl talentovaným skladatelem, aranžérem a producentem. Původně baskytaristovi kalifornské skupiny Beach Boys, kterou založil v roce 1961 se svými dvěma bratry Dennisem a Carlem, bratrancem Mikem Lovem a kamarádem ze sousedství Alem Jardinem, se podařilo vytvořit jeden z nejsignifikativnějších zvuků v pop music. Svoje mistrovská díla ze šedesátých let – Don’t Talk (Put Your Head On My Shoulder), God Only Knows, I Just Wasn’t Made For These Times nebo Surf’s Up – popsal jako “symfonie Bohu”.
John Lennon kdysi v tisku prohlásil, že “Wilson je zatracený génius, který používá hlasy jako nástroje”, a Wilson zase otevřeně přiznal, že to byla právě kritická chvála beatlesovského alba Rubber Soul (1965, Parlophone Records, spotify link), která ho podnítila k dosažení nové úrovně hudby. Měl totiž velmi vyhraněné názory na to, co se dá v nahrávacím studiu dělat.
„Myslím, že se nahrávání desek rozhodně zlepšilo. Několika lidem se podařilo zvýšit standardy v nahrávacím studiu a mám pocit, že desky se vyrábějí s mnohem větší péčí a že v nahrávacím průmyslu je tak mnohem více hudby,“ popsal svoje pocity Brian Wilson; v době, kdy natáčel, převážně s partou elitních kalifornských studiových hudebníků známých pod přezdívkou Wrecking Crew, jedno z nejzásadnějších rockových alb historie Pet Sounds (1966, Capitol Records, spotify link).
Chtěl nabídnout více než jen dobré basové linky
V té éře již definitivně přestal vyrážet s mateřskou kapelou na náročná koncertní turné. Chtěl se intenzivněji věnovat producentské činnosti a experimentovat s mnoha novými zvuky. Rozhodl se tancechtivým mladým fanouškům nabídnout více než jen dobré basové linky. Věřil, že přišla doba, kdy má moderní hudba znít promyšleně a aby vše na nahrávce mělo svůj důvod. Byl jedním z prvních, kteří experimentovali s kombinacemi zvuků a nástrojů, které se obvykle s rock’n’rollem do té doby nespojovaly.
V průběhu nahrávání se nijak neomezoval v nástrojovém obsazení. Dosáhl bodu, kdy mohl vytvářet rozmanité množství tónů a zvuků. A technologický rozvoj záznamu zvuku (kvalitnější mikrofony a pozvolný nástup vícestopých magnetofonů) mu v tom zásadně pomohl. „Při produkci desek se snažím být co nejharmoničtější a nejmelodičtější a zároveň dynamický. Snažím se efektivněji využívat dynamiku,“ popsal svoji metodu Brian Wilson. Byl si jistý, že v muzice nastala doba, kdy je to opravdu jen na kreativních lidech.
Byl vždy otevřený cizím vlivům
Zároveň se nijak neuzavíral před cizími vlivy. Mezi Beach Boys a Beatles panovala dlouhá léta vzájemná obdivná úcta. V době, kdy píseň I Want To Hold Your Hand liverpoolského kvarteta ovládla Ameriku, na britských ostrovech objevili Beach Boys.
Připomeňme, že to byl bývalý tiskový mluvčí Beatles Derek Taylor, který jako první pronesl frázi “Brian Wilson je génius” a legitimizoval tím americký pop. Tom Petty v černobílém filmovém dokumentu I Just Wasn’t Made For These Times, který natočil producent Don Was, o Brianovi říká: „Nevím, jestli je génius, ale vím, že ta hudba je pravděpodobně to nejlepší, co se dá vytvořit… co se dá napsat.“
O Wilsonovi se vědělo, že rovněž neustále sledoval, co se děje v ostatních nahrávacích studiích. Zajímal se, jakou techniku a které talentované hudebníky nejčastěji používají. Všiml si, že se někdy od roku 1964 významně změnil způsob využívání hlasu v popu a hudební doprovod již nebyl tak šablonovitý.
„Myslím, že díky Philu Spectorovi se v nahrávání prosadila jemnější poloha vokálu, kdy slyšíte něco jako celek a nakonec v nahrávce objevujete nové věci, což je úchvatný přínos pro tento obor. Jemnost je také v aranžmá.“ Když se ho zeptali, kam směřuje jako hudební producent, odpověděl: „Chci růst – a myslím, že jediný způsob, jak říct, kam směřuji, je poslouchat nové zvuky, které jsem vytvořil na Pet Sounds. Myslím, že to je jediný dobrý a přesný ukazatel toho, kam mířím.“
Dlouhodobý boj s psychickými problémy
Po téměř čtyřiceti letech od vydání svého zásadního díla se Brian Wilson stále snažil zopakovat jeho magickou krásu. Potýkal se však dlouhodobě s psychickými problémy, jimž hodně napomohlo i LSD. Musel proto ukončit nahrávání již jeho následovníka, koncepčního díla s pracovním názvem SMiLE. A v roce 1976 se ocitl na absolutním dně.
Z nedokončených nahrávek se na singl dostala alespoň píseň Good Vibrations. Navázaly na ni fragmenty původních nápadů roztroušené po albu Smiley Smile (1967, Brother Records, spotify link). Až v roce 2011 vyšel rozsáhlý box set The Smile Sessions (Brother Records, spotify link). Nabídl komplexní pohled na to, co Brian Wilson chystal v letech 1965 – 1971 v nahrávacích studiích.
Don Was se v jednom rozhovoru svěřil, že věří, že tento bláznivý génius jednou najde dostatek sebevědomí. „... i když si myslím, že on sám v sebe věří méně než já! Ale opravdu věřím, že to nejlepší z Briana je ještě před ním – a to nemluvím z cesty, nevidím důvod, proč by to neměla být pravda… Viděl jsem ho zpívat, dělat doprovodné vokály, přicházet s aranžemi – ten chlap je v tom úplně doma, takže není důvod, proč by to nemělo vyjít,“ řekl Don.
