John Coltrane: A Love Supreme (1965, Impulse! Records)

Naposledy aktualizováno: 10.12.2019

John Coltrane: A Love Supreme (1965, Impulse! Records)
John Coltrane: A Love Supreme (1965, Impulse! Records)

Jednou z klíčových nahrávek jazzové historie je čtyřdílná suita A Love Supreme. Nahrál ji kvartet amerického saxofonisty Johna „Trane“ Coltranea během jediného prosincového dne roku 1964 a vyšla na stejnojmenné LP desce začátkem roku 1965 u značky Impulse! Records. Prestižní časopis Down Beat ji označil za album roku a Coltranea vyhlásil jazzmanem roku.

Album je dodnes nepřekonaným duchovním vzkazem umělce. Sdílí a vysvětluje na něm svůj posílený vztah k Bohu, jenž mu zásadním způsobem pomohl při letitém boji se závislostí na alkoholu a drogách.

Sesednout z „heroinového koně“ John zatoužil již několik týdnů po vyhazovu z kvintetu Milese Davise na jaře 1957. Uvědomil si, že tentokrát ztratil místo ve vysněné kapele. Zmiňuje se o tom v průvodním textu na obalu Lásky nejvyšší: „V roce 1957 jsem díky Boží milosti zažil duchovní probuzení, které mě mělo vést k bohatšímu, plnějšímu a produktivnějšímu životu.

Vnitřní strana rozkládacího obalu původního vydání A Love Supreme
Vnitřní strana rozkládacího obalu původního vydání A Love Supreme

Tehdy se mu ještě nepodařilo zcela se vymanit ze závislostí. Jak zmínil dále v poznámkách: „Jak se doba a události okolo mě vyvíjely, dostal jsem se znovu do složité životní situace, během níž jsem porušil svoje předsevzetí a opustil zvolenou cestu. Ale nyní, naštěstí, díky milosti Boží a jeho všemohoucnosti, opět vnímám svoji roli a znovu jsem se mohl vrátit na pravou cestu. Je to skutečně láska nejvyšší.

Na pochopení jeho proměny v přístupu k životu mu nesmírně záleželo. Na rozdíl od jiných LP desek se rozhodl pro A Love Supreme napsat průvodní text a krátkou báseň, k níž složil hudbu a použil ji pro čtvrtou část suity s názvem Psalm (Žalm).

Coltraneovu třiatřicetiminutovou hudební pouť k sebepoznání a vyjádření nejniternějších pocitů uvede bubeník Elvin Jones úderem do gongu. Skladba pokračuje rytmicky neurčitou souhrou piana s basou. Jimmy Garrison naváže na Jonesovy činely svým jednoduchoučkým kontrabasovým riffem, jenž slouží coby středobod k Traneovým improvizovaným tenorsaxofonovým sólům.

Ty stojí a padají na relativně prostém a jednoduchém čtyřtónovém hudebním motivu vycházejícím ze čtyřslabičného názvu alba A-Love- Su-preme, jenž členové kvartetu společně rozvíjí a v dalších částech suity se k němu opakovaně vrací. Při každé repetici se pokouší s motivem experimentovat, jinak jej rozpracovat a zahrát pokaždé s jinou intenzitou.

Tvůrčí přístup jim výrazně usnadnil otevřený způsob vzájemné interakce a uvolněná atmosféra v nahrávacím studiu. Intimitě vyjádření napomáhali i spolupracovníci slavného zvukaře Rudyho Van Geldera.

Vzpomínám si, že v průběhu nahrávání místnost mdle osvětlovalo jen pár žárovek,“ po letech vyprávěl McCoy Tyner, který hrál na albu na klavír a byl členem Coltraneova kvarteta v první polovině šedesátých let. „Nevzpomínám si, jak to udělali, ale osvětlení bylo ztlumené. Myslím si, že se snažili navodit atmosféru nočního klubu. Nevím, jestli to byl Johnův návrh nebo někoho jiného.

Čtveřice byla po letech společného hraní dokonale sladěna a panovalo mezi nimi neuvěřitelně silné, často nevyřčené, porozumění. Coltrane v té době již směřoval k volné tvorbě a svým spoluhráčům vydával jen nezbytné minimum pokynů, jak by si představoval společné hraní.

Skladby vznikaly často spontánně a byly dotvářeny až během živých vystoupení. Změna intenzity osvětlení byla rozumným kompromisem pro dosažení kvalitní studiové nahrávky, jež by zachovala zvláštní klubovou atmosféru Coltraneových koncertů.

O jedinečnosti okamžiku, a toho, co se vlastně odehrávalo v nahrávacím studiu onoho 9. prosince 1964, svědčí i to, že Coltrane později uvedl celou suitu jen jedinkrát živě. Zároveň se o jejím významu a okolnostech vzniku nikdy nezmínil před novináři. Evidentně neměl potřebu cokoliv vysvětlovat i svým spoluhráčům. Všichni čtyři zřejmě věděli své a pochopili, že byli svědky výjimečné chvíle.

John se mi jen jednou zmínil, že má potřebu zareagovat na to, co prožívá a co se okolo něho děje,“ vzpomínal Tyner a upřesnil Coltraneovy myšlenky: „Tak by to zkrátka mělo být, víš? Nebylo to tak, že bych se nemohl dočkat, až půjdu v noci do práce. Byl to prostě úžasný zážitek. Nikdo z nás neuměl slovy vysvětlit, proč se věci tak dobře spojily, a proč to tak mělo být nebo proč to tak chtěl. Myslím si, že je nesmírně složité takové okamžiky vysvětlit.

Ukázky:

A Love Supreme [Full Album] (1965) https://youtu.be/ll3CMgiUPuU

John Coltrane: A Love Supreme

Label: Impulse! ‎– A-77
Format: Vinyl, LP, Album, Mono, Gatefold
Country: US
Released: 1965
Genre: Jazz
Style: Free Jazz, Hard Bop, Modal

Tracklist

A1/ Part I – Acknowledgement (7:39)
A2/ Part II – Resolution (7:15)
B/ Part III – Pursuance / Part IV – Psalm (17:40)

Companies, etc.

Record Company – ABC-Paramount Records, Inc.
Published By – Jowcol Music
Mastered At – Longwear Plating

Credits

Bass – Jimmy Garrison
Composed By, Liner Notes, Tenor Saxophone – John Coltrane
Drums – Elvin Jones
Piano – McCoy Tyner

Artwork [Liner Painting] – Victor Kalin
Design [Cover At Viceroy] – George Gray
Design [Liner] – Joe Lebow
Engineer [Recording], Lacquer Cut By – Rudy Van Gelder
Producer, Photography [Cover] – Bob Thiele

Notes

Recorded December 9th, 1964.

Autor

mingus

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..