Jimmy Garrison, kontrabasista bez tonálního ukotvení

Naposledy aktualizováno: 13.1.2019

Jimmy Garrison (3. 3. 1934 – 7. 4. 1976, narozen jako James Emory Garrison) byl nepochybně jedním z nejdůležitějších, elektrizujících a nadpřirozených akustických jazzových basistů / improvizátorů, jací se kdy narodili.

„Lepidlo“, bez něhož to nefungovalo

Jeho kontrabasová linka tvoří základ tak zásadních jazzových nahrávek, jako jsou alba Art of The Improvisers (1961, Atlantic) kvarteta Ornette Colemana nebo A Love Supreme (1965, Impulse! Records) či Ascension (1965, Impulse! Records) natočených saxofonistou Johnem “Trane” Coltranem.

Jimmy Garrison byl oním pověstným „lepidlem“, které drželo pohromadě slavný Traneův kvartet s pianistou McCoy Tynerembubeníkem Elvinem Jonesem. Plnil v něm roli bezpečného středobodu, jenž zajišťoval bezpečné přistání při návratu ze všech mezihvězdných výprav, na něž společně vyráželi.

Po celou dobu kariéry patřil mezi vyhledávané basisty. Natáčel i s dalšími saxofonovými velmistry, jako jsou Sonny Rollins, Archie SheepPharoah Sanders.

Přesto je fanoušky dodnes vnímán především coby Coltraneův dvorní spoluhráč. Po jeho boku stál sedm let a doprovázel ho na všech významných nahrávkách ze závěrečné fáze Johnovy umělecké pouti.

Začátky ve Philadelphii a přesun do Big Apple
John Coltrane: A Love Supreme (1965, Impulse)

První zkušenosti získává již na konci padesátých let po boku hvězd philadelphské jazzové scény – hrává s pianistou McCoy Tynerem, trumpetistou Lee Morganem nebo s kontrabasisty Reggiem WorkmanemHenrym Grimesem.

S bubeníkem Philly Joe Jonesem se v roce 1958 přesouvá do New Yorku. Působí coby nájemný hráč a doprovází místní jazzovou honoraci, ke které určitě patřili saxofonisté Lee Kornitz, Jackie McLean, klarinetista Tony Scott nebo trumpetista Kenny Dorham.

Souznění s Elvinem Jonesem a práce v Traneových kapelách
Elvin Jones/Jimmy Garrison Sextet Featuring McCoy Tyner: Illumination (1963, Impulse)

Již v průběhu spolupráce s Colemanem na přelomu páté a šesté dekády vytvořil ideální rytmickou dvojici s bubeníkem Elvinem Jonesem.

Společně dovedou zcela nové rytmické pojetí k dokonalosti na pozdějších albech New York Is Now! (1968) a Love Call pro label Blue Note Records. Svoji jedinou vlastní sólovou LP desku Illumination! (1963, Impulse!) připravil se společným Elvin Jones/Jimmy Garrison Sextetem.

Duo dosáhlo proslulosti především v legendárním kvartetu Johna Coltranea. Elvinův otevřený, experimentální styl bubnování Jimmymu bohatě napomohl využít neomezený harmonický prostor Traneova hudebního světa, v němž prakticky neexistovalo jakéhokoliv tonální ukotvení.

Většina jejich koncertních vystoupení začínala Garrisonovými improvizovanými kontrabasovými sóly. Ty po několika minutách plynule přecházely v rozsáhlé kolektivní improvizace.

Po Coltranově smrti doprovází mj. pianistu Hamptona Hawese a hraje ve skupinách vedených Elvinem Jonesem, Alice Coltrane nebo Archie Sheepem. V letech 1971/1972 působí jako učitel na hudebních odděleních Wesleyan UniversityBennington College.

Jimmy Garrison umírá ve čtyřiceti třech letech na rakovinu plic.

Ukázky:

Introduction To My Favorite Things
https://youtu.be/F_bq5Q7n6nU
Elvin Jones/Jimmy Garrison Sextet – Half and Half
https://youtu.be/viPIW6sN9WQ
Sonny Rollins/Jimmy Garrison/Elvin Jones – We Kiss In A Shadow
https://youtu.be/hulKC6TEswk
Elvin Jones Trio 1968 Copenhagen Joe Farrel, Jimmy Garrison
https://youtu.be/p1FlNbFc3EM
Ornette Coleman – Airborne
https://youtu.be/CDZS2C0x2zo

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..