Cosimo Matassa, král neworleanských nahrávacích studií

Naposledy aktualizováno: 19.2.2019

Cosimo Matassa
Cosimo Matassa

Se jménem legendárního studiového technika a zvukového inženýra Cosimo Matassy (13. 4. 1926 – 11. 9. 2014, narozen jako Cosimo Vincent Matassa) se setkáte prakticky na všech zásadních hudebních snímcích pořízených od konce čtyřicátých do začátku sedmdesátých let minulého století v louisianském New Orleans.

Tam dole v Crescent City

Pro mnoho hudebních fanoušků a turistů je New Orleans zaslíbeným místem, kde mají své kořeny Jazz, masopustní oslavy Mardi Gras, světoznámá kreolská kuchyně a samozřejmě také místní obdoba hudebního stylu Rhythm’n’blues, jenž se pod názvem Rock’n’Roll během poměrně krátké doby proměnil v celosvětový kulturní fenomén.

Crescent City je městem, kde vznikaly nejlepší nahrávky písní fenomenálních interpretů Fatse Domina, Professora Longhaira, Lloyda Price, Raye Charlese, Big Joe Turnera nebo Lee Dorseyho. Svůj první hit tu nazpíval Little Richard. Pod řadou těchto snímků je spolupodepsaný nejenom legendární producent a trumpetista Dave Bartholomew, ale také zvukový mistr Cosimo Matassa.

Ve správnou chvíli na správném místě
Geniální zvukař Cosimo Matassa
Geniální zvukař Cosimo Matassa

Cosimo svoji roli a význam v dějinách moderní hudby rád zlehčoval. Prohlašoval, že se jen ocitl ve správnou chvíli na správném místě.

Oním klíčovým momentem byl konec Druhé světové války. Tehdy se s otcovým obchodním partnerem Joem Mancusem domluvili na společné investici do koupi starého obchodu se smíšeným zbožím na 840 North Rampart Street. Otevřeli si v něm prodejnu a opravnu domácích spotřebičů s názvem J&M Music Shop.

Po několika týdnech se k nim připojí i Cosimův otec – rodilý Sicilián, který pronajímá do okolních obchodů a restaurací tzv. jukeboxy; hrací skříně na přehrávání gramodesek.

S rozšířením nabídky je nutné najít odpověď na nerudovskou otázku „Kam s nimi?“ Nešlo o nic jiného, než o obehrané nebo vyřazené šelakové gramodesky. Společníci problém vyřeší jednoduše. V krámě vyčlení koutek s několika regály a zřídí v něm prodejnu.

Záhy získají stálou klientelu. Zákazníci se navíc poptávají, zda by bylo možné zakoupit i nejžhavější hudební novinky. Cosimo požádá o výpomoc svého známého, který jezdí každý týden do Kalifornie. Před navratem domů vyzvedne ve skladu objednané gramodesky s nejžádanějšími hitparádovými tituly. Díky tomu můžou v J&M Music Shopu nabízet nejnovější jazzové a rhythm’n’bluesové hity; prakticky již několik dní po uvedení na trh.

První nahrávací studio zřídili v zadní části krámu

S dalším vylepšením nabízených služeb přichází v roce 1946 Mancuso. Navrhuje, aby v zadním traktu zřídili malé nahrávací studio vybavené jedním mikrofonem a analogovým záznamovým zařízením pro přímé rytí do matrice. Jeho provoz dostává na starost Cosimo. Prý byl ze tří podílníků nejvíce technicky založený.

Studio nejdříve slouží jen pro zcela soukromou klientelu. Vedle prozpěvujících dětiček se zde pořizují nejrůznější narozeninová přání. Teprve po několika měsících se Cosimo dostane k prvním hudebním záznamům místních dixielandových seskupení.

Začal se také odborně vzdělávat. Přihlásil se do kurzů organizovaných společností Audio Engineering Society. Zúčastnil se jejich odborných seminářů a navštívil i několik nahrávacích studií v Chicagu, Los Angeles a New Yorku.

V roce 1947 naváže spolupráci s labelem DeLuxe Records. Ti do J&M Music Studio nejdříve posílají zpěvačku Annie Laurie (Since I Fell for You) a poté výborného a nádějného Roye Browna (Good Rockin’ Tonight).

Cosimo Sound

O dva roky později si Matassovy služby vyžádá Dave Bartholomew. Do studia si přivede zcela neznámého obtloustlého pianistu a zpěváka Antoina „Fatse“ Domina, se kterým zde 10. prosince 1949 nahraje patrně vůbec první rock’n’rollový hit Fat Man.

Navzdory minimalistickým rozměrům studia a nedokonalému technickému vybavení vzniká neuvěřitelně svěží, živá a autentická hudební nahrávka, na níž Domino intenzivně buší do piana, aby přehrál, a také překřičel, bubeníka Earla Palmera, basistu Franka Fielda a kytaristu Ernesta McLeana.

Kompilace Cracking The Cosimo Code (60s New Orleans R&B And Soul) z roku 2014 od Ace Records
Kompilace Cracking The Cosimo Code (60s New Orleans R&B And Soul) z roku 2014 od Ace Records

Výsledný zvuk ohromí nejenom všechny zúčastněné, ale přiláká i další interprety a producenty. Vydávají do New Orleans v touze pořídit vlastní nahrávky v duchu tzv. Cosimova soundu.

Za tím účelem se vybavení studia na 840 North Rampart Street rychle modernizuje. Vedle dvoustopého magnetofonu Ampeg to jsou čtyři zbrusunové kvalitní studiové mikrofony.

Matassovi zabere nahrávání veškerý volný čas, včetně víkendů. Mezi jeho zákazníky patří prakticky všechny významné vydavatelské společnosti počátku páté dekády – Alladin, Atlantic, Chess, King, Mercury, Specialty nebo Savoy Records.

Nahrávací frekvence začínaly v devět hodin ráno a končilo se někdy okolo půlnoci. V roce 1952 zde pořídí za dvaapůl dolaru svoje vůbec první demo nahrávky teprve sedmnáctiletý Jerry Lee Lewis.

Stěhování na 525 Governor Nicholls Street

V roce 1955 se Cosimo definitivně osamostatní. Nové studio, jež pojmenuje Cosimo Recording Studios, vybuduje na adrese 525 Governor Nicholls Street. Vedle starých známých místních tváří, jako byli Fats Domino, Smiley Lewis, The SpidersShirley & LeeGuitar Slim, přibydou nové akvizice – Elmore James, Bobby Charles nebo Etta James a mnozí další.

Reklama na Cosimovo nahrávací studio sídlící na adrese 525 Governor Nicholls Street. New Orleans
Reklama na Cosimovo nahrávací studio sídlící na adrese 525 Governor Nicholls Street. New Orleans

O tři roky později Cosimo rozjíždí vlastní hudební label Rex Records. Jeho hlavním posláním bylo propagovat místní, neworleanské talenty. Mezi prvními, se kterými podepíše nahrávací kontrakt, jsou zpěvák Chuck Carbo, kytarista Earl King nebo patnáctiletý klavírista Mac Rebennack – později se proslavil coby Dr. John, který v té době hrával na varhany ve striptýzových barech ve Francouzské čtvrti.

Legendami opředená neworleanská rhythm’n’bluesová – dobrá, chcete-li rock’n’rollová scéna, dosahuje svého vrcholu na úplném začátku šedesátých let. Těsně předtím, než se vlády ujímají britští The Beatles a soulové hvězdy labelů StaxMotown Records.

V Matassově studiu vznikají slavné hitové nahrávky Aarona Nevilla, Irmy Thomas, Jimmyho Clantona nebo kapely Huey ‚Piano‘ Smith and The Clowns. Polozapomenutým obdobím v existenci studia je etapa mezi lety 1961 – 1964, kdy v něm Huey Meaux vyprodukoval úctyhodné množství vynikajících nahrávek interpretů, jako Joe Barry, Joey LongBarbara Lynn.

Konec neworleanské rhythm’n’bluesové pohádky

Náhle je po všem. Město a slavné studio opouští většina jeho zákazníků, včetně nejvěrnější značky Imperials Records. Ty mezitím koupil mnohem silnější label Liberty Records.

Fats Domino ukončí dlouhodobou spolupráci s Bartholomewem, během níž vzniklo více jak dvacet hitů s umístěním v hitparádové TOP20. Podepisuje nový kontrakt u ABC-Paramount Records a stěhuje se do Nashvillu. Souběžně s tím zavírají i místní hudební kluby a bary.

Cosimo v roce 1965 prodává dům na ulici guvernéra Nichollse a přestěhuje se i se svým studiovým vybavením do postarší budovy na Camp Street. Již o rok dříve zahájil spolupráci s Henrym Hinesem, když nastartují nový label White Cliff Records. Debutují singlem Second Line v podání Billa Sinigala.

Po nezbytných úpravách skladových prostor v přízemí otevírá nové studio, jež pojmenoval Jazz City Music. Právě zde v roce 1969 pořídí The Meters nahrávky pro svůj eponymní debut.

„Utopil jsem sám sebe.“

Souběžně s tím Cosimo zakládá vydavatelskou, produkční a distribuční společnost Dover Records. Součástí jeho ambiciozních plánů na záchranu neworleanského hudebního odkazu je i lisovna gramodesek. Po relativně slibném startu se singlem Barefootin‘ od Roberta Parkera, a především s písní Tell It Like It Is v podání Aarona Nevilla, se vše náhle zhroutí.

Nechejme ale Cosimu vše vysvětlit: „Utopil jsem sám sebe. Přišel jsem o veškeré finanční prostředky. Bez rozmyšlení jsem všechno nacpal do studia a do lisovny. Zůstali jsme bez rezerv. V New Orleans vám žádný bankéř nepůjčí na to, že nahráváte písničky. Je to tu jiné, než třeba v Nashvillu. Navíc jsme předčasně expandovali a dojeli jsme na to, že nám distributoři včas nezaplatili za dodané výlisky. Měl jsem také spoustu pohledávek v řádu několika desítek tisíc dolarů u různých labelů (např. jen NOLA Records dlužili 75.000 USD), které si pronajali studio a nikdy mi za jeho služby nezaplatili. Dlužil jsem všude, kam jsem se podíval. Skončilo to v roce 1967 dražbou veškerého vybavení a zavřením studia.“

„Horst“ Matassa z Teleshoppingu
Cosimo Matassa v roce 1993 pod vývěsním štítem rodinného obchodu.
Cosimo Matassa v roce 1993 pod vývěsním štítem rodinného obchodu.

Po finančním krachu pomáhá coby studiový technik v Sansu Studios spadajícím do budovaného impéria, za nímž stál hudební producent a výtečný muzikant Allen Toussaint se svým obchodní partnerem  – pozdějším nekalým živlem a usvědčeným finančním podvodníkem Marshallem Sehornem.

Občas si přivydělává distribucí čistících prostředků. Objeví se coby podílník v nově vznikajícím odvětví prodeje zboží v rámci reklamních bloků v televizním vysílání (alá náš Teleshopping a Horst Fuchs), do čehož ho zatáhne Sehorn.

V osmdesátých letech ho zaměstnává syn, který vlastní prosperující rodinný obchod se smíšeným zbožím ve francouzské čtvrti na Dauphine Street.

Cosimo většinou sedával v podkroví a vyřizoval běžnou obchodní agendu. Přesto ho i zde našli věrní hudební fanoušci. S neskrývaným obdivem a nadšením ho obvykle požádali o společnou fotografii a poslouchali jeho vyprávění o dávných dobách.

Na závěr své životní pouti se dočkal několika ocenění

Na závěr své životní pouti se dočkal několika ocenění. Byl mj. uveden do rock’n’rollové síně slávy, dostalo se mu uznání od neworleanské obchodní komory a budova na adrese 525 Governor Nicholls Street, v níž kdysi sídlilo Matassovo studio, byla zařazena mezi významné louisianské kulturní památky.

V roce 2014 vychází u britských Ace Records kompilace osmnácti nahrávek Cracking The Cosimo Code (60s New Orleans R&B And Soul), jež vznikly v šesté dekádě 20. století v Cosimově studiu pod produkčním dohledem Allena Toussainta, Harolda Battista, Davea Bartholomewa a Wardella Quezergua.

Nikdy ho neopustila přirozená skromnost. „Neuvědomoval jsem si, že vytvářím historii,“ prohlásil. „Zpětně se dívám na tu dobu a říkám si ‚Bože. Nebylo to úžasné?!‚“

Ukázky:

Annie Laurie: Since I Fell for You
https://youtu.be/w4NC3dUzMtM
Roy Brown – Good Rockin‘ Tonight
https://youtu.be/cgdzS4OSQ1M
Fats Domino: The Fat Man (version 1)
https://youtu.be/nftncTMcZ8U
Smiley Lewis: I Hear You Knocking
https://youtu.be/DIeY7J9kjg0
Dave Bartholomew: Shrimp and Gumbo
https://youtu.be/WxVcNYsKwLA
Fats Domino: I’m Walking To New Orleans
https://youtu.be/H1z45jVlM34
Lee Dorsey: Ya Ya
https://youtu.be/K5LnpErE6f4
Robert Parker: Barefootin‘
https://youtu.be/Eqw_9Wz2Ui4

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..