Black Merda (1970, Chess Records)

Naposledy aktualizováno: 7.8.2017

Black Merda (1970, Chess Records)
Black Merda (1970, Chess Records)

Detroitský kvartet Black Merda se na svém debutu, vydaném chicagskými Chess Records, vymezil od zástupu černošských, těžce rockových kapel, které se na relativně krátké období přelomu šesté a sedmé dekády minulého století sešikovaly do hloučku epigonů kytarových ekvilibristik Jimiho Hendrixe. Většina jeho tehdejších kopírovačů se spokojila s vyluzováním přebuzeného kytarového tónu, maximálně obohaceným o kvákadlo (wah-wah pedál).

LP deska Black Merda byla výrazným příspěvkem rychle se rozvíjející americké funkové scéně. Je zcela, a po právu, srovnatelná s jedním z nejlepších žánrových alb There’s A Riot Goin‘ On (1971, Epic), se kterým přišli až o rok později Sly & The Family Stone. Bohužel, dnes bývá Black Merda vyhrazeno maximálně místo pod čarou v některé z hudebních encyklopedií.

Skladatelskou osobností skupiny, proslulé hlasitými, dynamikou sálajícími koncerty, byl baskytarista Veesee L. Veasey. Společně s bubeníkem Tyronem Hitem tvořili spolehlivý, byť výrazně střídmý, rytmický background pro bratrské duo kytaristů AnthonyhoCharlese Hawkinsových.

Black Merda se dokázali odlišit od ostatních psychelických skupin, utápějících se v dobovém koloritu rozvláčných kytarových jamů. Inspirováni elektrifikovaným blues v Over And OverWindsong, folkem v křehoučké baladě Think Of Me, rhythm’n’blues v Prophet nebo v Cynthy-Ruth a především názvuky aktuálního městského soulu v Reality, nabídli posluchačům učebnicovou přehlídku zárodků těžkého kytarového funku, později zdokonaleného například kytaristy z Funkadelic/Parliament.

Výrazně temnou hudební atmosféru prohlubují trpkostí a satirickými komentáři překypující politické texty s dodnes důležitými tématy sociální nerovnosti, bídy a rasismu. Narůstající společenské napětí, způsobené letitým válečným konfliktem v Indočíně, prohlubující rozkol mezi generacemi, je nejvíce slyšet ve skladbách AshamedThat’s The Way It Goes.

Black Merda: The Folks From Mother's Mixer (2004, Funky Delicacies)
Black Merda: The Folks From Mother’s Mixer (2004, Funky Delicacies)

Jako symbolické zaklapnutí víka od rakve poválečné generace mladých Američanů, jež se nedočkala odpovědí na své otázky ohledně základního směřování rozpolcené společnosti, působí závěrečná ponurá balada I Don’t Want to Die, na níž naváže třicetivteřinový útržek Set Me Free.

V roce 2004 vychází u Funky Delicacies reedice prvních dvou řadových alb Black MerdaMer-Da na CD disku s názvem The Folks From Mother’s Mixer.

Ukázky:

Reality – https://youtu.be/-yM5_cQFKBM
Ashamed – https://youtu.be/lgrp4G0RNjw
Windsong – https://youtu.be/uCyrJdYsALg
Prophet – https://youtu.be/DLr_rQ23VfA
That’s The Way It Goes – https://youtu.be/Uk1nGpPYumU
Cynthy-Ruth – Live 2007 – https://youtu.be/NDQ4pILHh9s

Black Merda

Label: Chess ‎– LPS 1551, Chess ‎– CH 1551
Format: Vinyl, LP, Album
Country: US
Released: 1970
Genre: Funk / Soul
Style: Psychedelic

Tracklist

A1 Prophet (2:55)
A2 Think Of Me (2:35)
A3 Cynthy-Ruth (3:05)
A4 Over And Over (5:34)
A5 Ashamed 3:55

B1 Reality (2:00)
B2 Windsong (4:17)
B3 Good Luck (3:48)
B4 That’s The Way It Goes (3:14)
B5 I Don’t Want To Die (3:58)
B6 Set Me Free (0:40)

Credits

Bass – Veesee L. Veasey
Drums – Tyrone Hite
Guitar – Charles Hawkins
Guitar [1st] – Anthony Hawkins

Written-By:
Veesee L. Veasey
(A3, B1, B4)
Veesee L. Veasey, Anthony Hawkins
(A1, A5, B3, B6)
Veesee L. Veasey, Anthony Hawkins, Charles Hawkins, Tyrone Hite
(A2, A4, B2, B5)

Design [Album] – Cathy Swan
Engineer [Mixing] – Roger Anfinsen
Engineer [Recording] – Malcolm Chisholm
Layout – Michael Reid Design
Photography By – Peter Amft

Autor

mingus

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..