Dead Can Dance vždy udivovali hloubkou duchovního rozměru jejich hudby. Na pátém studiovém albu z léta 1990, pojmenovaném Aion (slovo vyjadřující věk, ale také celé trvání světa nebo vesmíru), završili jednu vývojovou fázi, v níž se nechali významně ovlivnit ranou renesanční liturgickou hudbou a různými formami světských písňových forem.