Naposledy aktualizováno: 5.12.2019
Noise, Industrial a Ambient – to jsou tři sudičky, které stály u kolébky švýcarských The Young Gods. Kapele, jejíž počátky se datují do roku 1985, můžeme s trochou nadsázky udělit titul „nejlepší a nejtvrdší kytarové kapely světa… bez kytar.“
Mladí bozi povstali z popela punkových kapel a squaterské komunity
The Young Gods hudebně vychází především z punkových kořenů (významný vliv The Ruts) a nahrávek německých skupin, jako byly Kraftwerk nebo Einstürzende Neubauten. Zmiňují i vlivy raných Pink Floyd a Killing Joke.
Oni sami ovlivnili řadu světových jmen, mezi něž patří David Bowie, Nine Inch Nails, Ministry nebo Faith No More. Ti všichni se v rozhovorech zmiňují o zásadním vlivu industriální hudební scény, a zvláště Young Gods a jejich alba T.V. Sky z roku 1992, na jejich nahrávky v devadesátých letech minulého století.
Kapelu založili zpěvák a talentovaný kytarista se základy z klasické hudby Franz Treichler a jeho spolubydlící, baskytarista Cesare Pizzi. Dnes oba svorně přiznávají, že se jim do dalšího hudebního projektu, jímž by navázali na své předchozí nevydařená působení v různých novovlnných a punkových formacích, příliš nechtělo. Duo doplnil bubeník Frank Bagnoud.
Na počátku osmdesátých let minulého století se Franz i Cesare pohybovali v prostředí švýcarského alternativního hudebního hnutí. Jeho členové aktivně vyhledávali a obsazovali nevyužívané bytové jednotky. Zároveň požadovali po představitelích veřejné správy, aby jim nabídli nějaké prostory, v nichž by bylo možné pořádat koncerty a jiné kulturní akce. Mnoho jejich koncertů bylo poloilegálních a řadu z nich násilně ukončila policie.
Od začátku existence nového seskupení se Treichler s Pizzim nebáli překračovat kulturní hranice. Krátce po založení adoptovali do svého výrazového arzenálu samplovací technologii, do té doby chápanou jako výhradně studiový nástroj a učinili z ní plnohodnotný hudební instrument.
Riff a jeho repetice ve formě zvukové smyčky
Hudební koncept Young Gods stojí na repetici jednoho, dvou nebo tří vteřinového riffu ve formě zvukové smyčky. Ta je následně upravena zpožděním zvukové stopy nebo přidáním dalších efektů.
Kapela tak doslova rozebírá rockovou hudbu na jednotlivé mikročástice, aby je později znovu poskládala a použila v dosud netušených zvukových variantách, stylově vycházejících z experimentu, trashe a hardcore.
Takovému přístupu napomohl nástup nových hudebních technologií, mezi nimiž byl i sampler. Po jeho doplnění o emulator získali mladí Švycaři zásadní stylotvornou techniku, s níž mohl Treichler ve svém obývacím pokoji připravovat zvukové koláže a smyčky, složené z krátkých úseků bubenických a kytarových partů, nasamplovaných ze starších vinylových alb.
Osobitý eponymní debut neušel pozornosti britského Melody Makeru
Debutovali v roce 1987 excelentním eponymním albem The Young Gods (1987, Organik), jehož si všimli v prestižním britském hudebním magazínu Melody Maker a označili jej za album roku 1987.
Mezi výbornými vlastními skladbami, jako jsou Jusqu’Au Bout nebo Si Tu Gardes, je i řádně ztřeštěný cover Did You Miss Me? od glamrockového Gary Glittera. Po vydání dlouhohrající desky ze skupiny odchází nespolehlivý bubeník Bagnoud a na jeho místo nastupuje Urs Hiestand.
Následující LP deska L’Eau Rouge přinesla snad nejvíce hutný, zvukově a hudebně vycizelovaný materiál v historii Young Gods (Charlotte, La Fille De La Mort, L´Eau Rouge). Měl jej na svědomí producent a zvukový kouzelník Roli Mosimann, známý z hraní v amerických alternativních The Swans. Ostatně, podle jedné jejich skladby se i kapela jmenovala.
Mosimann měl od začátků existence Young Gods významný vliv na jejich hudební vývoj. Uvedl je do mnoha tajů studiové práce a názorně jim předvedl, jak se dá studio zvukově využít, aby plnilo úlohu dalšího hudebního nástroje. Vyprodukoval kapele prvních pět dlouhohrajících desek a po obnovení spolupráce v novém tisíciletí je podepsán na zatím dvou posledních studiových CD discích.
Kurt Weill a TV. Sky v pražských Emauzích
Na začátku deváté dekády skupina přichází s albem The Young Gods Play Kurt Weill (1991, Play It Again Sam Records), na němž přepracovali skladby autorské dvojice Kurt Weill a Bertold Brecht (namátkou September Song, Alabama Song nebo Speak Low).
Franz Treichler považuje Weillovo a Brechtovo dílo za základní kameny pop music. Podle něj v něm rezonují osudy obyčejných lidí na ulici – šlapek, zločinců, ale i kněžích. Také se zde poprvé představuje nový člen skupiny Al Comet (Alain Monod), který u sampleru nahradil odcházejícího Pizziho.
Rok na to vychází komerčně úspěšná kolekce pod názvem T.V. Sky (1992, Play It Again Sam Records). Vedle titulní skladby se mezi skupinové trvalky zařadily Skinflowers, Gasoline Man nebo Our House.
Young Gods novinku intenzivně propagují na světovém turné, v jehož rámci vystoupili 7. září 1992 v beznadějně vyprodaném pražském kostele v Emauzích. V Praze se poprvé objevili ve vršovickém KD Eden 6. června 1990 před notně prořídlými zástupy fans.
odklon od industriálu směrem k ambientu
V dalších letech se Treichlerův hudební zájem obrací směrem k ambientu. Přiznává, že v té době poslouchal především nahrávky Briana Eno (nejvíce alba Ambient 4, The Shutov Assemblay).
Není tedy divu, když se v polovině devadesátých let na pultech obchodů objeví pobočný ambientní projekt Heaven Deconstruction (1996, Play It Again Sam Records).
Materiál měl původně vyjít na dvojalbu společně se snímky Child In The Tree, Strangel nebo Kissing The Sun, které kapela zařadila na fanoušky nadšeně přijatém CD disku Only Heaven (1995, Play It Again Sam Records).
Treichler vysvětlil okolnosti rozdělení nahrávek takto: „Záleželo mi na tom, abychom naše ambientní nahrávky předložili rockovým fanouškům s dalším nahraným albem. Bohužel, vydavatelská firma s tím nesouhlasila.“
V roce 1997 do kapely přichází nový bubeník Bernard Trontin. Přijal až v pořadí druhou nabídku na členství v Young Gods. Tu první odmítnul již před deseti lety.
do nového tisíciletí s novým přístupem
Na úvod nového tisíciletí vychází Treichlerovo sólové CD Braindance (2001, Intoxygene). Jde o výsostně experimentální nahrávku s vlivy Electronic music. Fanouškům nabízí k poslechu Franzovy skladby připravené pro taneční vystoupení vytvořené švýcarským tanečníkem a choreografem Gillesem Jobinem.
Po Treichlerově experimentálním období, ohraničeném přibližně lety 1997 – 2003, v jehož průběhu dopodrobna zkoumá možnosti elektronického zvuku a jeho využití, se zájem vůdčí osobnosti Young Gods znovu naplno obrací k mateřské kapele.
Po jakémsi prvotním zkoumání nových možností na albu Second Nature (2000, Intoxygene), na němž Treichler představuje imaginární drogu Lucidogen, která po aplikování lidem odhaluje, jaký skutečně prožívají život, vychází nahrávka Music For Artificial Clouds (2004, Intoxygene), původně připravená pro světovou výstavu Expo 2002.
Ze strany Expo tehdy přišel požadavek na vytvoření hudby, která bude hrát ze sluchátek na volně přístupných stojanech a posluchači, pohodlně usazeni do křesel, se budou moci při jejím poslechu pohupovat a relaxovat. Přelom tisíciletí byl zkrátka zlatou dobou chill-outových nahrávek.
Treichlerovo sólové album i obě CD Young Gods z počátku dvacátého prvního století vychází u francouzského labelu Intoxygene, do jehož stáje patří i metal industriální Treponem Pal, jimž Treichler producentsky vypomáhá.
oslava dvacátého výročí existence na montreaux jazz festivalu
V roce 2005 Young Gods vystoupí na prestižním hudebním festivalu Montreux Jazz Festival za doprovodu symfonického orchestru.
Kapela tehdy slavila dvacet let existence a organizátoři je o společné vystoupení s klasickým orchestrem požádali.
Young Gods hledali někoho, kdo by jim pomohl s přípravou a nakonec se domluvili s Frédéricem Rodym, jehož bratr je dirigentem souboru Lausanne Sinfonietta. Součástí oslav dvacetin je i vydání limitované edice pěti set kusů boxu s raritními nahrávkami Truce Diaries (2006, truce).
psychedelické experimenty s punkovou bezstarostností
Young Gods na jubileum naváží vynikající kolekcí Super Ready/Fragmenté (2007, Play It Again Sam Records), na níž se pokouší na sebe naroubovat psychedelické experimenty s punkovou bezstarostností.
Treichler se se svými spoluhráči vrací do časů, kdy Young Gods vznikli. V průběhu let sice prošli jistým vývojem, který je samozřejmě poznamenal. Nyní ale stáli znovu na začátku – na cestu se vydávají vybaveni upravenými výrazovými mapami.
Základem jejich nového pojetí stále zůstává zkreslená koláž tónů a samplovaných zvuků, do níž je nově naroubován výrazný kytarový part. Celé to připomíná hluk vydávaný nějakým obrovským továrenským strojem. Kapela tak nepřímo odkazuje na někdejší přelomovou LP desku T.V. Sky.
hledání nového hudebního cílE
Úspěšná a plodná tříletka 2006 – 2008 končí překvapivým, ale výsostně zajímavým koncertním albem Knock On Wood – The Acoustic Sessions (2006, Play It Again Sam Records).
Young Gods na něm dokázali, že i v netradičně zklidněné akustické podobě mají fanouškům co říci a nabídnout. Určitě překvapili zařazením improvizace Freedom, kterou proslavil Richie Havens v průběhu úvodního bloku festivalu ve Woodstocku roku 1969.
Podobně pozoruhodná byla koncertní spolupráce Young Gods s hip hopovým pionýrem MC Dälekem. Z ní nabízíme ukázku ze společného vystoupení ve francouzském Belfortu.
V roce 2010 se Young Gods rozšíří na kvartet. Nabídku na stálé členství přijímá letitý spolupracovník – kytarista Vincent Hänni. Zároveň vychází prozatím poslední studiové album Everybody Knows (2010, Two Gentlemen Records). Kapela na novince představila repertoár s ještě výraznějším podílem Hänniho kytarových partů.
Někdejší agresivita, ve spojení se zvukovou a výrazovou intenzitou, poněkud ustoupila do pozadí. Je zřejmé, že Franz Treichler a jeho spoluhráči stále hledají, jakým směrem by se měli dále ubírat.
vzpomínkové turné v rámci rozšířeného vydání reedice debutového alba
V následujících letech o sobě dají Young Gods vědět v souvislosti s reedicí debutového počinu The Young Gods (2012, Two Gentlemen Records), který vychází v rozšířené 2CD edici.
Zároveň, v sestavě s navrativším se Cesarem Pizzim za sampleremm, Franzem Treichlerem a bubeníkem Bernardem Trontinem, vyráží na turné. Na repertoáru jsou výhradně skladby z prvních dvou studiových alb.
Druhá polovina aktuální sestavy, kytarista Vincent Hänni a klávesista Al Comet, mezitím jezdí jako duo a koncertují po celé Evropě.
V roce 2014 se Franz podílí na hudebním doprovodu pro více jak hodinový filmový dokument Broken Land o dění u pohraniční zdi mezi Mexikem a USA, za nímž stojí jeho krajané filmaři Stéphanie Barbey a Luc Peter.
Nechme se překvapit, zda se v budoucnosti od Young Gods ještě dočkáme nějaké významnější aktivity. Franz Treichler se svými spoluhráči ví, že jim při nesčetných koncertních zastaveních jejich Pražané vždy rozuměli…
Tři pražská vystoupení v roce 2019
Na jaře 2019 konečně skončilo předlouhé čekání na jakoukoliv aktivitu z tábora Mladých bohů. Nejdříve 22. února vydali novinkové album Data Mirage Tangram u domovských Two Gentlemen Records a poté naplánovali koncertní turné. Jako ochutnávku připravili pilotní singl a videoklip Figure Sans Nom.
Pokusili se zasytit obrovský hlad po jejich koncertu v žižkovském stánku alternativní hudby Palác Akropolis dokonce dvěma vystoupeními 29. a 30. března a přislíbili navíc i třetí a čtvrtý termín (3. a 4. prosince 2019).
Z rozhovorů poskytnutých před novou etapou v existenci v Čechách tak oblíbených Švýcarů vyplynulo, že se v roce 2015 schylovalo k jejich rozpadu. Příčinu je možné hledat v dlouhodobých osobních třenicích mezi bubeníkem Bernardem Trontinem a klávesistou Alainem „Al Comet“ Monodem. Situaci navíc komplikovala neochota Cesare Pizziho pracovat na tvorbě nového repertoáru.
K pravidelnému zkoušení se vrátili díky velkorysé nabídce dvoutýdenního pobytu od pořadatelů švýcarského festivalu Cully Jazz. V jeho rámci Young Gods uskutečnili pár večerních improvizovaných vystoupení před necelou stovkou nadšených posluchačů. Využili při nich nápady, které si připravili během odpoledních zkoušek. Záznamy jamů posloužily coby základ pro nové album.
Ukázky:
Comme Si C’Était La Dernière Fois
– https://youtu.be/6X7D_5QJ0J0
L’Amourir
– https://youtu.be/UcQf8yCJfwE
September Song
– https://youtu.be/wD8XnS-qtJI
Gasoline Man
– https://youtu.be/YxWLVRlGa10
Riversky
– https://youtu.be/rIRrgcDKQNc
Eregeen
– https://youtu.be/G6rVmD6JX-A
La Fille de la Mort (Montreaux 2005)
– https://youtu.be/5jBu0XwGQHk
Lucidogen (Live 2001)
– https://youtu.be/dNDu4Xm2dzs
Freedom (the acoustic sessions)
– https://youtu.be/xL73LSP4-VI
Skinflowers (the acoustic sessions)
– https://youtu.be/BQeBr5mjgGg
L’Amourir – The Young Gods and The Lausanne Sinfonietta – Live Montreaux 2005
– https://youtu.be/sZq8t4FYhOM
Sirius Business (Live 2010)
– https://youtu.be/WB-_cgTM40U
Figure Sans Nom
– https://youtu.be/S7K1zYsxGCg
Gilles Jobin – Braindance
– https://youtu.be/CbiKLgF0hUs
Young Gods & MC Dälek (Belfort 2007)
– https://youtu.be/MsV-JwnMvk0