Naposledy aktualizováno: 4.12.2018
Šikovný a nápaditý skladatel, louisianská legenda mezi tamními bluesovými, gospelovými a soulovými zpěváky Mighty Sam McClain (15. 4. 1943 – 15. 6. 2015, narozen jako Samuel McClain) patřil ke generaci vynikajících černošských pěveckých interpretů šedesátých let minulého století.
i na něj těžce dopadl pokles posluchačského zájmu o soulovou hudbu na počátku sedmdesátých let 20. století
Mighty Sam McClain se proslavil díky výraznému, hlubokému hlasu a vroucímu přednesu zajímavých písňových textů s mnoha upřímnými osobními výpovědmi. Celý život držel hesla „Jsem zpěvák, chlápek s písničkou … a mám pro vás poselství.“
Podobně, jako na jiné černošské hvězdy, i na něj těžce dopadl pokles posluchačského zájmu o soulovou hudbu na počátku sedmdesátých let 20. století. Musely obstát ve zkoušce času.
Nejdříve čelily lidskému ponížení v éře extrémního rasismu šedesátých let. V následující dekádě se musely vyrovnat s existenčním a finančním tlakem v období nástupu Disco music.
V éře jednoduchoučkých kolovrátkových melodií McClain nepřistoupil na požadavek kapitánů velkých vydavatelských korporací. Recept nabízeli jednoduchý; změnit hudební styl a přiklonit se ke krátkodechému módnímu disco pozlátku.
Mighty Sam se tvrdošíjně držel svého muzikantského citu a dříve nastoupené cesty. Nakonec se rozhodl raději hudební branži zcela opustit. Důsledkem toho se na několik opravdu těžkých let postupně propadl až na samé dno lidské společnosti.
rhythm’n’bluesové Začátky
McClainův životní příběh nejvíce připomíná jízdu po horské dráze. Kariéru zahájil obdobně, jako mnozí jiní černošští interpreti na Jihu USA. Od pěti let zpíval v církevním sboru, kam docházel s hluboce věřící maminkou.
Ve třinácti utíká z domova před zneužíváním nevlastním otcem. Zpočátku se živí coby sběrač bavlny na plantážích. Tehdy se dává se dohromady s rhythm’n’bluesovým kytaristou Little Melvin Underwoodem a doprovází ho při vystoupeních na černošském zábavním okruhu. O dva roky později již přebírá úlohu hlavního zpěváka.
Po rozchodu s Underwoodem se rozhodne zůstat na Floridě. Začne si říkat Good Rockin’ Sam. V průběhu několika let si jeho silný a zdravě agresivní hlas získá fanoušky v místních klubech a motorestech.
Mezi McClainovy tehdejší velké bluesové vzory patří především Bobby “Blue” Bland, ale také B. B. King, Clyde McPhatter nebo nezkrotný divoch Little Willie John.
spolupráce s Papa Don Schroederem a klasické nahrávky u Amy Records 1966 – 1969
Ve třiadvaceti je již plakátován pod přezdívkou Mighty Sam. Po koncertě v hospodě Tom’s Tavern ve floridském městě Penascola ho osloví rozhlasový disc jockey a hudební producent Papa Don Schroeder. Předloží mu nabídku na zprostředkovatelskou a producentskou smlouvu. První várka McClainových sólových singlů vychází u Amy Records, dceřinky Bell Records.
Tamní producenti vyznávali jednoduchou filozofii. Vydávali nahrávky různých stylů – od bubble gumu po soul a čekali co, resp. kdo, se chytne v rozhlasovém éteru a přežije. V McClainově případě zariskovali.
Natáčeni probíhalo u Ricka Halla ve slavném Fame Studios v alabamském Muscle Shoals. Za více jak dva roky tu Mighty Sam nazpíval osmnáct snímků. Jsou mezi nimi klasické soulové hity Sweet Dreams (Of You), Badmouthin’, Fannie Mae, I Who Have Nothing, In the Same Old Way nebo Good Humor Man.
V Evropě se nahrávky objeví na kompilaci Mighty Sam: Mighty Soul (1969, Soul City). Později vychází ve dvou reedicích. Nejdříve pod titulem Papa True Love (2000, Sundazed Music) a v roce 2014 je jako The Amy Records Sessions (1966-1969) nabídne Legacy Recordings.
Na konci šedesátých let dosahuje Samova popularita vrcholu. Čekají na něj zaplněné koncertní sály v pověstném hudebním trojúhelníku Florida – Chicago/Detroit – New York. Třikrát vyprodá prestižní harlemské Apollo Theatre. Na druhém tamním vystoupení ho doprovází špičková kapela výtečného tenorsaxofonisty Kinga Curtise.
Na začátku sedmé dekády je po Kariéře (alespoň načas)
Sedmdesátá léta znamenají nejenom pro McClaina tvrdé vystřízlivění a pád do mlh zapomnění. U Atlanticu sice stihne vydat dva singly (I’ve Got Enough Heartaches / Lovebones a Evil Woman / Your Love Is Amazing) plus jeden (Mr. & Mrs. Untrue / Never Too Busy) na Malaco Records, ale všechny tři projdou regály obchodů a rozhlasovým éterem bez povšimnutí. Sam náhle živoří na ulicích Penascoly, města, ve kterém začínal zpívat a odkud vyrazil za pomíjivou slávou.
V roce 1975 se stěhuje do Nashvillu. Namísto úspěšného pokusu o revitalizaci hudební kariéry se raději věnuje kšeftování s marihuanu. S velkým štěstím unikne zatčení, když u něj policie udělá domovní prohlídku. Domů se raději nevrací. Přespává na lavičce v parku…
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let je zpátky v Crescent City (slangový výraz pro New Orleans). Ještě v roce 1982 hledá alespoň nějaké útočiště. Většinou spí na ulicích nebo v autě. V rozhovoru přiznává, že přežíval díky placeným odběrům krevní plazmy.
Až do začátku devadesátých let si přivydělává coby nekvalifikovaná pomocná síla – například ve vyhledávané palačinkárně IHOP (International House of Pancakes).
Cesta zpět ze zapomnění díky Záslužné činnosti producenta Carla Ditty a jeho Orleans records
Mighty Sam se do širšího povědomí fanoušků vrátil na vzedmuté rhythm’n’bluesové revivalové vlně. Novodobí souloví fanoušci si ho našli díky vynikajícím koncertním výkonům předváděným především na pódiu neworleanského klubu Funky 544 Club, otevřeného na Bourbon Street, slavné hudební tepně, ležící ve staré francouzské čtvrti.
V roce 1983 mu vychází singl s vlastní bluesovou hymnou Pray, jíž doplňuje skladba Dancin‘ To The Music Of Love. Za nahrávkou stojí majitel vydavatelství Orleans Records a hudební producent Carlo Ditta.
Sehrál důležitou a nezastupitelnou roli při neworleanské rhythm’n’bluesové renesanci. Významně přispěl k obnovení zájmu o louisianskou hudbu. Specializoval se na vydávání nahrávek přehlížených nebo málo známých místních muzikantů.
Mighty Sam s ním podepsal smlouvu na dvě alba Your Perfect Companion (1986, Orleans Records) a Live In Japan (1988, Orleans Records) se záznamem japonského turné, na něž se Mighty Sam vypravil díky zvýšenému zájmu turistů ze země Vycházejícího slunce o jeho neworleanské koncertní vystoupení.
Ve stejném roce se zúčastní nahrávání čtyř písní pro elpíčko Blues Party, které připravuje někdejší Howlin‘ Wolfův dvorní kytarista Hubert Sumlin pro bluesový label Black Top Records.
Samovo obrození a Spirituální proměna v devadesátých letech 20. století
Na prahu poslední dekády minulého století dochází v Samově hudební tvorbě k postupné proměně. Většina nového repertoáru stále vychází ze starého, osvědčeného soulového vzorce.
V dalších letech se v žádném případě nebrání různým hudebním vlivům, ať jde o jazz, hip-hop, reggae nebo postupy využívané ve světě world music.
Zároveň s tím se významně promění obsah a forma jeho písňových textů. Přichází s procítěnými osobními výpovědmi, prodchnutými hlubokou spiritualitou a životní pokorou.
Nejdříve zorganizuje koncertní turné Southern Soul Revue. V dodávce se trmácí od štace ke štaci ve společnosti shoutera ze Severní Karolíny Nappyho Browna, slavného neworleanského „Bronzového kanárka“ Johnnyho Adamse a bluesového kytarového novátora Wayne Bennetta. Zároveň pracuje na úplně novém repertoáru.
plody práce a velkého hudebního talentu
Po pětiletém neúspěšném podnikání v realitním byznysu po boku manželky se v roce 1993 konečně připomene natěšeným rhythm’n’bluesovým fanouškům a dychtivým hudebním kritikům s úžasným novým albem Give It Up To Love na značce AudioQuest Records, vlastněné bluesovým nadšencem Joe Harleym.
Soubor nahrávek sklízí nadšené recenze. Vedle Samových nových skladeb na něm jsou i covery písní Ala Greena (I Feel Good) a Carlene Carter (Too Proud). O dva roky později na úspěch naváže kolekce Keep On Movin‘ (1995, AudioQuest Records) a McClain si konečně může začít užívat plody své práce a velkého hudebního talentu.
doživotní hudební partnerství s kytaristou Patem Herlehym
Během příštích tří let natočí čtyři alba. Dvě z nich, Journey (1998) a koncertní Joy & Pain (1998), nachystá pro specializovaný německý bluesový label CrossCut Records.
Předchází jim CD Sledgehammer Soul And Down Home Blues (1996, AudioQuest Records) s věnováním všem lidem bez domova, živořícím na lidském a společenském dně.
Před přechodem k TelArcu vydává jako poslední počin u AudioQuest kompilaci Soul Survivor (1999, AudioQuest Records) s podtitulem The Best Of Mighty Sam McClain. Zařadil na ní skladbu New Man In Town, jež zazněla v jedenácti epizodách televizního seriálu Ally McBeal, což do Samova rozpočtu vyneslo slušnou finanční injekci.
V roce 2002 navázal hudební spojenectví se svým kapelníkem a kytaristou Patem Herlehym. Získá tak na následujících třináct let důležitého spoluorganizátora, studiového technika a koproducenta. Společně připravili a zmixovali materiál na dvě alba, Undiscovered – Diamond In The Rough a Up From the Dust, které stále čekají na vydání.
zbývá přejít poslední most
Nová lukrativní smlouva s TelArcem garantuje edici dvou řadových CD. Ta vychází na přelomu nového tisíceletí pod názvy Blues For The Soul (2000) a Sweet Dreams (2001). Sam je finančně zajištěný a má chuť vyzkoušet rozjezd vlastního vydavatelství Mighty Music.
První titul One More Bridge To Cross se objeví v roce 2003. Po šestileté přestávce na něj naváže Betcha Didn’t Know a v roce 2012 se historie Mighty Music uzavírá kolekcí Too Much Jesus (Not Enough Whiskey) nominovanou na několik hudebních ocenění.
nesmírně plodná Závěrečná etapa života
Během posledních sedmi let svého života vydal Mighty Sam McClain několik jedinečných nahrávek a absolvoval koncertní turné po Skandinávii a USA ve společnosti iránské zpěvačky Mahsou Vahdat.
Z této spolupráce vzešla alba Scent Of Reunion: Love Duets Across Civilizations (2009) a A Deeper Tone Of Longing: Love Duets Across Civilizations (2012) – obě vyšly u labelu Kirkelig Kulturverksted/KKV sídlícího v norském hlavním městě Oslu.
V roce 2014 se účastní na hudební projektu Songs From A Stolen Spring (KKV), na němž hrají muzikanti z Evropy a USA s hudebníky spojenými s událostmi tzv. Arabského jara. Společná nahrávka s egyptským protestním zpěvákem Ramy Essamem vznikne propojením skladeb Bread, Freedom / If I Can Dream. Předtím podpoří projekt Give Us Your Poor s cílem aktivně napomoci při řešení problémů spojených s bezdomovectvím a chudobou.
ve spolupráci s norskými hudebníky
Kooperace se skandinávskými hudebníky přináší ovoce v podobě dvou společných titulů s norským kytaristou Knutem Reiersrudem. Nejdříve vychází CD disk One Drop Is Plenty (2013, KKV) a o dva roky později Tears Of The World (2015, KKV) za nějž byl Mighty Sam odměněn norskou obdobou ocenění Grammy.
O významu a síle hudebního spojení s norskými hudebníky svědčí i to, proč vyšla v polovině loňského roku rekapitulace posledních Samových studiových nahrávek z let 2014 – 2015 pod názvem Time And Change Last Recordings opět u KKV.McClain si album sám produkoval a složil, s jednou výjimkou, všechny skladby. Dokonce napsal i část textu pro sleeve-note.
Stejně, jako v případě jeho novějších CD titulů u AudioQuest, jsou Samovy písně na Time And Change Last Recordings velmi osobní a upřímné. V sedmdesátidvou letech to McClainovi stále neuvěřitelně zpívalo. Zachoval si hlas, který zní na archivních, šumivých vinylových singlech vydaných před více jak padesátí lety u Amy/Bell Records.
Ukázky:
Good Humor Man – https://youtu.be/ZNQ2BY2SbIM
I’ve Got Enough Heartaches – https://youtu.be/cSLGobcENhk
Why – https://youtu.be/8X1XxHxxiFo
When The Hurt Is Over – https://youtu.be/J4YPMiFaPWo
Evil Woman – https://youtu.be/qw2JwdIy4aQ
Pray – https://youtu.be/7s9j9NeTtU8
Why Do We Have To Say Goodbye
– https://youtu.be/XFcSjKBvIO4?list=PL9-Y1ONsblcVHnj3pXycmzHMCuxJ_fJO6
Give It Up To Love – https://youtu.be/Ca2gbXZExpU
New Man In Town – https://youtu.be/fSkV7sgj39Q
Betcha Didn’t Know – https://youtu.be/bsIZJsa7DCo
Mahsa Vahdat & Mighty Sam McClain: Silent Song
– https://youtu.be/lbvlx-5eLoc
Mighty Sam McClain & Knut Reiersrud: Tears Of The World
– https://youtu.be/cJCSv2L0RtM
