Danny Thompson, dobře utajený špičkový kontrabasista

Naposledy aktualizováno: 10.9.2018

Legendární kontrabasista Danny Thompson doprovází Martina Simpsona na Folk By The Oak Festivalu v Hatfield House, Anglie (Credit Photo: David Laws / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, CC BY-SA 3.0)
Legendární kontrabasista Danny Thompson doprovází Martina Simpsona na Folk By The Oak Festivalu v Hatfield House, Anglie (Credit Photo: David Laws / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, CC BY-SA 3.0)

V běžném českém hudebním tisku, vydávaném do roku 1989, se o špičkovém britském jazzovém a folkovém kontrabasistovi Dannym Thompsonovi (4. 4. 1939, narozen jako Daniel Henry Edward Thompson), neobjevila prakticky žádná informace.

naprosto odlišný přístup k improvizaci

Zmínku o něm, nebo alespoň o významném folkjazzovém seskupení Pentangle, nenaleznete ani v dosud vydaných čtyřech dílech autorizovaného souborného vydání hudební publicistiky Jiřího Černého, vycházejících v nakladatelství Galén pod názvem Jiří Černý… na bílém.

Danny Thompson: Whatever (1987, Hannibal Records)

Danny Thompson není basistou, jenž pouze „tvrdí muziku“. Prokázal to v průběhu úspěšné, takřka šedesátileté hudební kariéry člena několika významných jazzových, folkových a bluesových kapel, ale také sólisty, vyhledávaného studiového hráče, kapelníka a skladatele.

Dlouhodobě patří do nejužší jazzové kontrabasové špičky, v níž nacházíme jména, jako jsou Charlie Mingus, Scott LaFaro nebo Charlie Haden. Jeho jedinečný, mingusovsky razantní, improvizovaný styl povstává z pevných bluesových kořenů. Danny jej invenčně rozvinul o výrazné melodické cítění a hráčsky zapálený interpretační projev.

Téma improvizace patří mezi jeho oblíbené. Vyjádřil se slovy: „Snažím se vždy sloužit písni a ne bezúčelně sólovat. Hraji tak, abych měl z hudební spolupráce dobrý pocit.“ A myšlenku rozvinul. „Hrát s jazzovým trumpetistou Freddiem Hubbardem je něco jiného, než s folkařem Bertem Janschem… ale vždy jsem to já. Jednou mi někdo řekl ‚Páni, vy hrajete s Toumanim Diabatem africkou hudbu.‘ a já mu odpověděl. ‚Já ale nemůžu hrát africkou hudbu. Vyrůstal jsem v londýnském Battersea. Ve mně není vzpomínka na rozbouřený tok Nigeru. Naše hudební setkání s Toumanim vyvěrá z lidského souznění, hrajeme srdcem.‘“ – pozn. autora článku: Thompson mluví o dvojici CD Songhai (1988, Nuevos Medios) a Songhai 2 (1994, Hannibal Records) nahraných společně s flamenco skupinou KetamaToumani Diabatem, malijským hráčem na strunný nástroj kora.

Kariéra vyhledávaného studiového hráče

V průběhu let spolupracoval se stovkami muzikantů a hrál na více jak dvě stě padesáti gramofonových albech. V jeho širokém žánrovém portfoliu najdeme hvězdná jména z jazzové, bluesové a popové scény, jako jsou namátkou Tubby Hayes, Roy Orbison, Sonny Terry & Brownie McGhee, Stan TraceyJimmy Witherspoon, Eric Bibb, Little Walter, Sonny Rollins, Donovan, Kate Bush, Art Farmer, Marc Bolan, kapely Talk Talk, Everything But The Girl, ABC, Blind Boys of Alabama, ale také Mark Murphy, Cat StevensMarianne Faithful, Rod Stewart nebo Peter Gabriel, David Sylvian, Paul Weller a desítky dalších. O jiných se ještě zmíníme detailněji.

muž dal jména svým nástrojům… příběh VictoriE, Alfieho a Alberta

V současné době využívá tři nástroje. Vedle dvou menších, zakázkově vyrobených kusů od newyorského kontrabasového stavitele Davida Gagea, pojmenovaných AlfieAlbert, splňujících dnešní požadavky na přepravu letadlem, hraje více jak padesát pět let na milovaný kontrabas, jemuž říká Victoria. Vyrobil ho roce 1865 francouzský houslař Gabriel Jacquet, často uváděný pod značkou Jacquet-Gand.

Thompson nástroj koupil za pět liber od starého pouličního muzikanta. Když po několika dnech hraní zjistil jeho skutečnou hodnotu, nabídl prodávajícímu rozdíl v ceně, tehdy šlo o více jak sto dvacet liber, zpětně doplatit. K jeho velkému překvapení to prodejce odmítl a spokojil se s Dannyho ujištěním, že na kontrabas bude hrát.  Ostatně, Thompson o sobě mj. prohlásil. „Dokud udržím v rukách kontrabas, jsem nejšťastnější chlap na světě.“

Legendární kontrabasista Danny Thompson doprovází Martina Simpsona na Folk By The Oak Festivalu v Hatfield House, Anglie (Credit Photo: David Laws / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, CC BY-SA 3.0)
Legendární kontrabasista Danny Thompson doprovází Martina Simpsona na Folk By The Oak Festivalu v Hatfield House, Anglie (Credit Photo: David Laws / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported, CC BY-SA 3.0)
Skifflové a bluesové začátky
Tea Chest Bass

Dannyho otec zahynul při službě v britském ponorkovém loďstvu na začátku Druhé světové války. Rodina se poté přestěhuje do jiné londýnské čtvrti. Jako školou povinné děcko se nejdříve učil hrát na kytaru, mandolinu, trumpetu a po vzoru svých strýců na trombon.

Ve čtnácti se přidal ke skifflové kapele. Vyrobil si vlastní tea chest bass (jedno nebo vícestrunný nástroj s ozvučnicí z dřevěné bedny používané pro dovoz čaje) a tahal se s ním londýnskou veřejnou dopravou na první tancovačky.

Pro kariéru jazzmana a bluesmana se rozhodne o rok později. Intenzivně poslouchá nahrávky neworleanského orchestru George Lewise, s tehdy osmdesátipětiletým kontrabasistou Alcide „Slow Drag“ Pavageau, jehož stále považuje za největší hráčský vzor.

S technickými a teoretickými základy kontrabasové hry Dannymu významně pomohl jeho jediný učitel hudby Pete Blannin. K výuce a procvičování kontrabasové techniky využíval knihu New Method For The Double Bass Vol.1 od Franze Simandla (1.8.1840 – 15.12.1912), absolventa Pražské konzervatoře, pozdějšího kontrabasisty orchestru vídeňské císařské Wiener Hofoper a profesora na tamní hudební akademii.

Při společné studiové frekvenci mu slavný bluesový shouter Joe Williams, mj. zpíval s big bandem Counta Basieho, položil otázku „Kde ses naučil hrát blues?“ Danny Joeovi vysvětlil, že vyrostl na písničkách Doris Day a pravidelném poslechu rozhlasových hudebních pořadů ve vysílání Hlasu Ameriky, během nichž muzikolog Alan Lomax uváděl nahrávky Leadbellyho nebo Big Billa Broonzyho pořízené v amerických káznicích.

Členství v Alexis Korner’s Blues Incorporated
Alexis Korner’s Blues Incorporated: Red Hot From Alex (1964, Transatlantic Records)

Thompson se podílel na dvou albech Red Hot From Alex (1964, Transatlantic) a Sky High (1966, Spot) britského revolučního rhythm’n’bluesového comba Alexis Korner’s Blues Incorporated. Později spolupracoval na Kornerových sólových albech I Wonder Who (1967, Fontana) a A New Generation Of Blues (1968, Liberty).

Kornerovou kapelou prošla od roku 1961 pěkná řádka muzikantů a zpěváků, kteří v dalších letech utvářeli ostrovní bluesovou a rockovou scénu v kapelách The Rolling Stones, CreamGraham Bond ORGANization, Yardbirds, Led Zeppelin, Colloseum nebo Blues Breakers.

jazzově ovlivnění folkrockoví Pentangle

Na jaře 1967 se společně s bubeníkem Terrym Coxem stanou členy první anglické folkrockové superskupiny Pentangle, jež se zformuje okolo folkového klubu Red Lion v Suttonu.

Společně hrávali již v Kornerových Blues Incorporated a v partičce Duffy’s Nucleus; dnes zcela trestuhodně zapomenutého rock’n’rollového a rhythm’n‘ bluesového zpěváka Duffyho Powera, v níž začínal i kytarista John McLaughlin. Do nové kapely vnesou zcela netradiční, jazzový interpretační přístup.

The Pentangle: Basket Of Light (1969, Transatlantic Records)

Zpěvačkou Pentangle se stane majitelka Červeného lva Jacqui McShee. Folkový a bluesový vliv do neuvěřitelného stylového tyglíku vloží kytaristé a zpěváci John RenbournBert Jansch, kteří předtím v Suttonu často vystupovali.

Nová folkjazzová senzace debutuje na koncertě v květnu 1967 v londýnské Royal Festival Hall. Spolupráce vydrží překvapivě dlouho, kvintet se rozchází až po šesti letech.

Thompson se podílí na všech šesti řadových studiových dlouhohrajících albech a jednom koncertním LP vydaných na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Za pozornost stojí minimálně trojice titulů Sweet Child (1968, Transatlantic), Basket of Light (1969, Transatlantic ) a Cruel Sister (1970, Transatlantic). V roce 1985 se objeví reunion původní sestavy, bohužel již bez účasti Renbourna a připraví k vydání materiál pořízený v přechozích třech letech na CD kolekci Open The Door (Spindrift Records).

Studiový a koncertní hráč, spolupráce s Johnem Martynem
John Martyn: Live At Leeds (1975, Island Records)

Po rozpadu Pentangle spočívá těžiště Dannyho muzikantské činnosti ve studiové a koncertní spolupráci s jinými hudebníky.

Od sedmdesátých let si vybudoval pověst jednoho z nejlepších světových kontrabasistů. Mezi Thompsonovy důležité studiové práce se řadí účast na polovině nahrávek alba Five Leaves Left (1970, Island Records) křehkého a citlivého písničkáře Nicka Drakea.

Prostřednictvím trvalé spolupráce, a zřejmě definitivně nejúspěšnější, s novodobým folkovým trubadurem Richardem Thompsonem (nejsou příbuzní) a osobitým crossoverovým kytaristou Johnem Martynem, Danny Thompson došel k vlastní uvolněné a tvůrčí sólové tvorbě.

S Richardem Thompsonem vydali například CD Industry (1997, Hannibal Records). Ze spolupráce s bohužel dnes již zesnulým enfant-terrible britského folku, a nesmírně citlivým kytaristou Martynem, nelze opomenout úžasný koncertní záznam Live At Leeds (1975, Island Records).

Hlavní protagonisty tehdy doprovázel britský jazzový bubeník John Steven. Všichni měli „své upito“ a tak se nahrávka nejdříve šířila pouze prostřednictvím objednávek přes zásilkovou službu a byla k dostání na Martynových koncertech. Danny ji dnes považuje za svůj bezkonkurenčně nejzajímavější a nejmagičtější „live“ záznam v kariéře.

cokoliv můžu nabídnout, ze sólové tvorby
Danny Thompson: Connected (2012, Danny Thompson)

Poháněný vášní pro kreativitu, touhou po naplnění životního poslání a optimismu, debutuje albem Whatever (1987, Hannibal Records).Na něj naváží další tituly Whatever Next (1989, Island), Elemental (1990, Island), Whatever’s Best (1995, What Disc?), Danny Thompson & Peter Knight (1995, Resurgence) a prozatím poslední kompilace Connected (2012, Danny Thompson) vydaná na vlastní značce.

Danny se stále snaží hledat a rozšiřovat rytmické a melodické možnosti kontrabasu. Vychází při tom z vlastních životních zkušeností a nesourodých vlivů formujících jeho hru.

Kontrabas v Thompsonových rukách občas zní temně a melancholicky. Přesto v tónech nikdy nechybí inspirativní, radostné a lyrické prvky, vytvářející okouzlující, snovou a povznášející atmosférou.

Danny Thompson léta spolupracoval s těmi nejlepšími britskými muzikanty a s úzkou hvězdnou špičkou i z druhé strany Atlantiku. „Vždy jsem věděl, že nejsem schopen se s nimi zcela rovnat,“ prohlásil skromně. „Byl jsem celá ta léta nadšeným studentem … a stále jím jsem!

Ukázky:

Danny Thompson: Whatever
https://youtu.be/_UpbXowLFSo
Danny Thompson: Idle Monday
https://youtu.be/ojddEw_LTZU
Alexis Korner’s Blues Incorporated: Long Black Train
https://youtu.be/FBeZd0F3w8c
Danny Thompson Trio, John McLaughlin, Tony Roberts (1967 BBC)
https://youtu.be/G-NhESr6PDI
The Pentangle: Travelling Song, Let No Man Steal Your Thyme
https://youtu.be/1jzEG1lU7U0
The Pentangle: Light Flight
https://youtu.be/MAlmxT9iNgs
John Martyn with Danny Thompson: Solid Air
https://youtu.be/ohmSPv-rtSQ
John Martyn: Outside In
https://youtu.be/0th6wxrbU0s
Richard & Danny Thompson: The Ghost of You Walks
https://youtu.be/eNPl5bI4wq0
Savourna Stevenson, June Tabor, Danny Thompson: Broom of Cowdenknowes
https://youtu.be/-qJTBrlDqBg

Be sociable and share

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..