Naposledy aktualizováno: 12.4.2018
Co mají společného písně Home At Last od Steely Dan (album Aja), zeppelinovské Fool In The Rain (řadovka In Through The Out Door) a Rosanna (Toto IV)? Spojuje je malý funky synkopický zázrak Purdie Shuffle vystavěný na tzv. triplets a zvuku „dýchavičných“ parních lokomotiv, se kterým poprvé přišel slavný studiový bubeník Bernard „Pretty“ Purdie (11. 6. 1939, narozen jako Bernard Lee Purdie).
Podvod s rokem narození s cílem získat kabaretní licenci
Soudě podle výukových videí dostupných na YouTube je Pretty vždy dobře naladěný chlápek v klobouku, který ochotně a rád předvádí, co se skrývá za jeho celosvětovým věhlasem. U řady hudebních producentů byl jednoznačně první volbou na seznamu, pokud se rozhodovali, koho ve studiu posadí za bicí soupravu.
Jako oficiální rok Bernardova narození se stále uvádí 1939, přestože sám přiznává, že je o několik let mladší. Poprvé jej uvedl v roce 1960 po příjezdu z rodného Marylandu na Manhattan. Bylo to při vyplnění žádosti o „kabaretní licenci“. Bez ní nemohl vystupovat v hudebních klubech, ve kterých se prodával alkohol. Tehdy také získal přezdívku Pretty. Lidem z branže se špatně vyslovovalo jeho příjmení Purdie.
Práci studiového muzikanta si poprvé vyzkoušel o měsíc později. Přetáčel bicí do pět let starého hitu Love is Strange rhythm’n’bluesového dua Mickey & Sylvia. „Byla to fantastická zkušenost a báječný kšeft,“ vyprávěl později. „Nahrávalo se v neděli odpoledne a za čtyřhodinovou frekvenci jsem dostal osmdesát dolarů. Byl jsem boháč! Nebyl jsem v New Yorku ještě ani pár týdnů a teď tohle…“
Stále nevyjasněné tajemství aneb kdo bubnoval na amerických singlech The Beatles?
Na počátku šedesátých let bylo zcela běžné, že si hudební producenti najímali studiové hudebníky, aby nahráli nástrojové party za členy rockových kapel, kteří nebyli považováni za příliš hudebně zdatné.
Bylo to jedno z nejpřísněji střežených tajemství v hudebním průmyslu. Teprve po letech se o této záležitosti začíná veřejně mluvit a psát.
Purdie poprvé přišel s informací o tom, že hrál na bicí na některých raných nahrávkách Beatles, v roce 1978 v časopise Gig. Pretty uvedl: „Na prvních třech albech Beatles jsem bubnoval ve 21 skladbách. Zaplatili mi spoustu peněz, abych držel jazyk za zuby, ale už je to deset let, tak na to kašlu. Myslím, že o tom můžu mluvit.“
V roce 1994 Purdie šokoval fanouškovskou základnu The Beatles znovu, když opět tvrdil, že od roku 1964 přetáčel Starrovy bicí na prvních nahrávkách liverpoolské čtyřky, určených pro vysílání a vydání v USA. Jaká je skutečná pravda, ví jen zúčastnění…
Tisíce hodin studiové práce a účast na stovkách gramofonových albech
Podobně, jako jazzový kontrabasista Ron Carter, i Pretty hraje na více jak dvou tisících vydaných písních a několika stech gramofonových albech.
Z těch nejzajímavějších zmiňme nahrávky se saxofonistou Kingem Curtisem, funkovým kmotrem Jamesem Brownem na albech Cold Sweat a Say It Loud – I’m Black and I’m Proud, pětiletou spolupráci s Arethou Franklin, během níž šéfoval její kapele a hrál mj. na skvělém koncertní LP desce Live At The Fillmore West nebo studiovém albu Young, Gifted And Black.
Určitě připomeňme Prettyho lví podíl na dlouhohrajících deskách Pieces of A Man, na níž je slavná verze The Revolution Will Not Be Televised a Free Will od amerického griota Gila Scott-Herona nebo The Royal Scam a Aja pop-jazzových Steely Dan.
V průběhu více jak padesátileté kariéry nahrával a koncertoval s Ninou Simone, Isaacem Hayesem, Quincym Jonesem, B.B. Kingem, Milesem Davisem, Dizzym Gillespiem, Joem Cockerem, Rolling Stones, Herbiem Mannem, Toddem Rundgrenem, Herbiem Hancockem, N.W.A., Chemical Brothers a mnoha dalšími.
Sólová diskografie zahrnuje i album s hudbou k erotickému filmu
Producentu a baskytaristovi Felixi Pappalardimu, zakládajícímu členovi power tria Mountain, vyprodukoval sólové album Don’t Worry Ma (1979, A&M).
O patnáct let později ho o totéž požádala jazzová a bluesová zpěvačka Carrie Smith. Výsledkem byl disk Every Now And Then (1994, Silver Shadow).
Prozatím poslední prací na producentské židli bylo album Smiles For Miles (1997, Horseplay Records) zpěváka a bluesového kytaristy Tino Gonzalese.
Od roku 1968 vydává i vlastní sólová alba převážně s funkovým a rhythm’n’bluesovým materiálem. Za pozornost rozhodně stojí Soul Drums (1968, Green Streets Entertainment), Soul Is… Pretty Purdie (1972, Flying Dutchman), hudba k erotickému filmu Lialeh (1974, Bryan Records) a z posledních After Hours With The 3B’s (2007, 3B’s Music and Records).
Od léta 2016 koncertuje s novou vlastní kapelou Bernard Purdie & Friends. Sestavu tvoří klávesista Ivan Neville z Dumpstaphunk, kytarista Brian J. (Pimps of Joytime) a baskytarista Pete Shand z New Mastersounds. Na jaře příštího roku počítá s vydáním debutového alba.
Ukázky:
Cold Sweat (James Brown) – https://youtu.be/8bztE5IbQOo
Soul Drums – https://youtu.be/23ihawJKZcE
Heavy Soul Slinger – https://youtu.be/jHWgePVeNVo
Rock Steady (Aretha Franklin) – https://youtu.be/EXJx2NnnxA0
Hap’nin‘ – https://youtu.be/VVzJ6s_GDxk
Tighten Up 1/2 (Bernard Perdie, Chuck Rainy, David T Walker, Lou Donaldson …and more !!) – https://youtu.be/i2rByT541zk
Bernard Purdie & Friends – Rock Steady 27/4/16 New Orleans, LA @ Fiya Fest at Mardi Gras World – https://youtu.be/kcLC7hEb_ps
