Norah Jones, na pomezí folku, rocku, popu a různých odstínů jazzu

Naposledy aktualizováno: 28.6.2021

Norah Jones
Norah Jones

Jedinečná zpěvačka, skladatelka, klavíristka, a kytaristka Norah Jones (30. 3. 1979, narozena jako Geethali Norah Jones Shankar) dokázala během kariéry potěšit svými písněmi mnoho hudebních fanoušků.

Raná léta Norah Jones

Norah Jones si vždy psala repertoár na tělo. Je tím výjimečná. Do povědomí milovníků hudby se zapsala již svým debutovým albem Come Away With Me vydaném v roce 2002 na značce Blue Note Records. Ani po téměř dvaceti letech ji tvůrčí zápal neopouští. Její multiplatinová kariéra se nadále úspěšně vyvíjí. Na kontě má prozatím sedm studiových alb, několik výběrových kompilací a jednu koncertní desku.

Norah se narodila na Manhattanu v New Yorku. Jejím otcem je mezinárodně uznávaný indický hudebník Ravi Shankar, jenž je považován za jednoho z nejlepších hráčů na sitár všech dob a v šesté dekádě minulého století zásadně přispěl k rozšíření indických nástrojů v západní hudbě, když spolupracoval s členy The Beatles. Nejvíce ale s kytaristou Georgem Harrisonem na jeho sólových projektech. Navíc společně uspořádali významné koncertní akce jako koncert pro Bangladeš.

V sedmi letech se Norah s matkou Sue Jones, koncertní producentkou, přestěhovala do Grapevine v Texasu. V šestnácti letech si se souhlasem obou rodičů oficiálně změnila jméno na Norah Jones.

Na její hudební výchově se podíleli i nevlastní sourozenci – bratr Shubhendra „Shubho“ Shankar a sestra Anoushka Shankar z otcova vztahu se Sukanyou Rajan. Obě dívky, Anoushka – která se od Raviho začala učit hrát na sitár v sedmi letech a doposud vydala deset studiových alb – a Norah, spolupracovaly na některých Anoushčiných albech, včetně LP desky Traces Of You z roku 2013, která byla nominována na Grammy.

Hrála jsem asi v milionu restaurací a zpívala všechny ty jazzové standardy

Hudební nadání se u Norah začalo projevovat již v raném věku – zpívala v kostelním i ve školním sboru a také hrála na altsaxofon. O jejím dalším hudebním směřování bylo rozhodnuto, když v matčině sbírce objevila gramodesky od jazzové legendy Billie Holiday nebo se soulovými legendami, jako Ray Charles či Aretha Franklin, ale také s countryovým rebelem Williem Nelsonem.

Později se zúčastnila letního uměleckého tábora, na kterém byla dvakrát oceněna jako nejlepší jazzová zpěvačka a získala cenu za nejlepší původní skladbu. Než se v roce 1999 přestěhovala do New Yorku, kde si zprvu vydělávala jako servírka a zpívala v hotelovém lounge, studovala jazzový klavír na University of North Texas. Navíc zpívala se zdejšími UNT Jazz Singers.

Až náhodné setkání s kamarády ze školy kytaristou Jessem Harrisem, basistou Lee Alexanderem a bubeníkem Danem Rieserem ji vlastně nasměrovalo na budoucí hvězdnou dráhu. Měla štěstí, protože všichni tři psali zajímavé písničky.

Hrála jsem asi v milionu restaurací a zpívala všechny ty jazzové standardy. Nikdy jsem ale jazzovou hudebnicí být nechtěla,“ přiznala v rozhovoru pro britský Telegraph. „Inspirovaly mě, ale svět hudby je tak rozmanitý a já si chtěla brát inspiraci i z jiných žánrů.“

Norah Jones
Norah Jones
Z pódia se linul neuvěřitelně krásný, bluesový vokál v duchu odkazu Billie Holiday

V Big Apple spolupracovala s trip hopovými Wax Poetic a jazzovým kytaristou Charliem Hunterem. Později si ji vyhlédl jazzový skladatel Peter Malick, který hledal vokalistku pro svůj nejnovější studiový projekt.

V poznámkách k jeho albu New York City, nahranému v roce 2000, napsal: „Vešel jsem do lobby právě ve chvíli, kdy zpěvačka ohlásila poslední píseň celého setu… Úplně se mi zatajil dech. Z pódia se linul neuvěřitelně krásný, bluesový vokál v duchu odkazu Billie Holiday. To bylo moje první setkání s Norah Jones.“

Smlouvu ji v roce 2001 nabídl tehdejší šéf hudebního vydavatelství Blue Note Records, zkušený manažer a jazzový ctitel Bruce Lundvall. Vsadil na vlastní instinkt. Jones na něj zapůsobila jemností, plachostí a nepřehlédnutelnými náznaky zvláštně neuchopitelné intimity. Když mu zazpívala, na místě jí nabídl nahrávací kontrakt.

Pečlivá příprava debutu
Norah Jones: Come Away With Me (2002, Blue Note Records)
Norah Jones: Come Away With Me (2002, Blue Note Records)

V květnu téhož roku se Norah vrhla rovnou do práce v nahrávacím studiu. Pracovala převážně se stejnou partou muzikantů, se kterými vystupovala v malých newyorských klubech.

Nahrávací společnost jen po pár frekvencích doporučila zapojit vynikajícího jazzového bubeníka Briana Bladea, který si udělal jméno nenápadným, ale invenčním rytmickým doprovodem na nahrávkách Joni Mitchell, Boba Dylana nebo Daniela Lanoise.

Brian nebyl jediným ze známějších jazzových muzikantů, kteří se na nahrávkách mihli. Na The Long Day Is Over hostovali kytarista Bill Frisell a bubeník Kenny Wollesen. Naopak Adama Rogerse, kytaristu Michael Brecker Group nebo Lost Tribe, slyšíme v Turn Me On.

Třicet milionů prodaných výlisků

V únoru následujícího roku bylo její debutové album Come Away With Me venku. Zprvu překvapilo, že se vůbec probojovalo do americké hitparády. To však nebyl konec.

Debut nastoupil cestu žebříčky mnohem výš. Dobytí prvních míst na světových přehledech prodejnosti však nebylo vůbec snadné. Nejprve nezadržitelně stoupalo v amerických hitparádách. Nakonec se téměř rok po svém vydání v lednu 2003 dostalo na samý vrchol. Ve Velké Británii se deska dostala na špičku jak popového prodejního žebříčku, tak i jeho jazzové obdoby.

Na slavnostním předávání cen Grammy v roce 2003 se dočkala čtyř trofejí, přičemž ústřední singl Don’t Know Why získal tři. Mezi nejlepšími skladbami na albu jsou vedle titulní skladby ještě Feelin‘ The Same WayCold Cold Heart. Celkově se celosvětově prodalo přes 30 milionů kopií. Z výnosu pak Blue Note Records několik let sanovali méně komerčně úspěšné interprety.

Nikdy jsem nechtěla být celebritou
Norah Jones: Feels Like Home (2004, Blue Note Records)
Norah Jones: Feels Like Home (2004, Blue Note Records)

Úspěch na Grammy posílil Nory mezinárodní prestiž a píseň Turn Me On. kterou nejdříve proslavila Nina Simone, se objevila ve známém vánočním filmu Love Actually z roku 2003.

Vše vypadalo skvěle. Norah se vzápětí začala ostentativně bránit opakovanému použití jednoduché formulky pro dosažení snadného výdělku a rychlokvašeného úspěchu. „Nikdy jsem nechtěla být celebritou. Tu desku jsem udělala před více než rokem a půl, a i když jsem na ni pyšná, je mi z ní už zle,“ prohlásila v rozhovoru pro Rolling Stone.

Nechtěla spát na vavřínech. Již v únoru 2004, vydala další album Feels Like Home. Evidentně se již nehodlala dále prezentovat coby dívka s popjazzovým feelingem. Vyzkoušela bluegrass, rock’n’roll i balady. Na závěr dokonce zařadila jí otextovanou slavnou melancholickou instrumentálku Don’t Miss You At All od Dukea Ellingtona.

Album bylo nominováno na cenu Grammy v kategorii Nejlepší popové vokální album, přičemž hlavní singl Sunrise získal cenu za nejlepší ženský popový vokální výkon. Obsahovalo také písně What Am I to You?Creepin‘ In, na níž s Norah spolupracovala country legenda Dolly Parton. Opět obsadilo první místo britské popové a jazzové hitparády i amerického hlavního žebříčku a v obou zemích získalo čtyřnásobnou platinovou desku.

Nikdy není příliš pozdě
Norah Jones: Not Too Late (2007, Blue Note Records)
Norah Jones: Not Too Late (2007, Blue Note Records)

Ve stejné době se dala dohromady se soulovou legendou Rayem Charlesem. Připravili novou verzi jeho písně Here We Go Again coby oslavu Rayovy originální nahrávky z roku 1967.

Cover vyšel na Charlesově  poslední LP desce vydané za jeho života Genius Loves Company a obdržel dvě ceny Grammy za Record Of The Year plus Best Pop Collaboration With Vocals.

Třetí album Not Too Late vyšlo v lednu 2007 a byly na něm singly Thinking About You, Not Too LateSinkin‘ Soon. Norah se s ním opět dostala na špičku amerického i britského pop žebříčku a britského jazzové hitparády.

Svým způsobem to byl zázrak. Jones si napsala většinu skladeb a produkci svěřila svému tehdejšímu příteli baskytaristovi Leemu Alexandrovi. Vznikla hodně osobní a pravděpodobně její nejtemnější, ale také nejméně jednoznačně přijatá nahrávka.

Rozpačitý herecký debut a dívčí country kapela

Ve stejnou dobu se objevila na filmovém plátně v hlavní roli Elizabeth v romantickém dramatu My Blueberry Nights (česky Moje borůvkové noci), kde si zahrála s Judem Lawem, Rachel WeiszNatalií Portman. Od začátku byla jedinou volbou pro hlavní ženskou roli, i když předtím  nikdy nehrála. Spíše pro pobavení doplňme, že Norah a ani režisér Kar-wai Wong nemají rádi borůvkový koláč.

Mezitím založila v roce 2008 se Sashou DobsonCatherine Popper dívčí countryovou skupinu Puss n Boots, která se po šesti letech společného muzicírování  dočkala v roce 2014 debutového alba No Fools, No Fun.

Norah v rozhovoru z téhož roku prozradila, jak kapela vznikla: „Sasha nám zamluvila vystoupení v kulečníkové hale, kde jsme se společně učili hrát na kytaru… Za ta léta jsem odehrály spoustu koncertů, když jsem byly všechny ve městě. Prostě jsme se tak nějak sešly a bavily se. A pak jsme si konečně řekly, že natočíme desku.“ Následující společný počin Sister vyšel v roce 2020.

Norah Jones
Norah Jones
Hledání pokračuje
Norah Jones: The Fall (2009, Blue Note Records)
Norah Jones: The Fall (2009, Blue Note Records)

Další Nořina deska The Fall vyšla v listopadu 2009. Jones na ní působí dojmem věčné hledačky nejvhodnější cesty k definitivnímu hudebnímu sebevyjádření. Testuje různé polohy; hořké blues a vzápětí přijde s rozvrkočenými rock´n´rollovými figurami, od kterých odběhne za popem.

Na podporu alba byly vydány singly Chasing Pirates, Young BloodIt’s Gonna Be. Společně s producentem Jacquirem Kingem přivítala v nahrávacím studiu Marca Ribota (Tom Waits, Elvis Costello), Smokeyho Hormela (Johnny Cash, Joe Strummer) či Jamese Poysera (Erykah Badu) a Joeyho Waronkerera (Beck, R. E. M.).

V americkém mainstreamovém žebříčku se The Fall umístilo na třetím místě a v britském jazzovém žebříčku obsadilo první příčku – ačkoliv se v jeho britské pop alterantivě neprobojovala do TOP 20, získalo od BPI zlatý certifikát.

Spolupráce s producentem Danger Mousem
Norah Jones: ...Little Broken Hearts (2012, Blue Note Records)
Norah Jones: …Little Broken Hearts (2012, Blue Note Records)

Její páté album …Little Broken Hearts vyšlo o tři roky později, v dubnu 2012, a produkoval ho Danger Mouse alias Brian Burton, polovina skupiny Gnarls Barkley. Tou druhou je rapper Cee Lo Green.

Norah s ním spolupracovala před tím, než se společně pustili do práce na na její desce. Nazpívala vokály na třech písních jeho desky Rome, která vznikla společně s italským skladatelem Danielem Luppim.

Vyhledávaný producent (mj. Gorillaz, John Cale či The Black Keys) přebalil zpěvaččin originální nekonfliktní autorský styl do smirkově drsného retro zvuku. Norah ve studiu hrála na piano, klávesy, baskytaru a kytaru, Danger Mouse na bicí, baskytaru, klávesy a další jednotlivé nástroje. Z desky vyšly singly Happy PillsMiriam. Album se umístilo na čtvrtém místě britského pop žebříčku a na druhém místě v USA.

Během tříleté pauzy od vydání alba The Fall, a dokončení jeho následovníka …Little Broken Hearts, připravila kompilaci s názvem …Featuring Norah Jones (2010), která je složena ze snímků , na nichž se podíleli například Foo Fighters, Willie Nelson, OutKast, Wyclef Jean nebo Herbie Hancock.

Norah o výběru řekla: „Je to tak úžasné, vzrušující i zábavné, když mě někdo požádá, abych zpívala s někým, koho obdivuji…. Když děláte něco s jinými lidmi, trochu vás to vyvede z vaší pohodlné zóny. Nevíte, co můžete očekávat – je to jako být tak trochu malým dítětem, které si hraje na písečku.“

Pokus o návrat k původním jazzovým kořenům
Norah Jones: Day Breaks (2016, Blue Note Records)
Norah Jones: Day Breaks (2016, Blue Note Records)

Když se v roce 2016 vrátila s čistě jazzovým albem Day Breaks, tak sklidila od mnohých hudebních publicistů nelichotivé poznámky o tom, že se sice vrátila k žánru, který dělala na úplném začátku kariéry, ale vlastně popřela sama sebe.

Mezi přizvanými hudebníky jsou vedle Briana Bladea a jeho kontrabasisty Chrise Thomase z uskupení Brian Blade Fellowship tak respektovaní hráči, jako jsou saxofonista Wayne Shorter, varhaník Dr. Loonie Smith či basista John Patitucci. Volba pro singly padla na Carry OnFlipside, z nichž ten druhý Jones napsala společně se svým manželem klávesistou Peterem Remmem.

Day Breaks nabídlo také tři coververze: Peace od Horace Silvera, Fleurette Africaine od Dukea Ellingtona a Don’t Be Denied od Neila Younga. Deska došla znovu na první místo v americké jazzové hitparádě a dostala se na druhé místo v její popové obdobě. Ve Velké Británii se dostala na druhé místo v jazzové hitparádě a na deváté místo v nejsledovanějším žebříčku.

rozpaky na colours of ostrava

Následující rok Norah strávila na koncertní šňůře, během níž v červenci 2017 vystoupila na ostravském festivalu Colours Of Ostrava. Recenze na tamní vystoupení nebyly příznivé. Například od Hany SlívovéAktualne.cz padaly narážky typu: „Publikum v Ostravě poprvé výrazněji ožilo právě u klavírní balady Don’t Be Denied, coververze Neila Younga z nové desky. ‚Chtěli jsme být hvězdy, založili jsme kapelu a hráli až do rána,‘ zpívala Norah Jones. V ten moment se zpěvačce dalo uvěřit i víc než jen to, že je se svou kapelou zrovna ‚v práci‘.“

Norah Jones na pódiu festivalu Colours Of Ostrava 2017 (photo by patriotmagazin.cz)
Norah Jones na pódiu festivalu Colours Of Ostrava 2017 (photo by patriotmagazin.cz)
Nevím, čím to bylo, ale poslední dobou jsem v sobě cítila tolik kreativity jako nikdy předtím

S koncem náročného koncertní turné k albu Day Breaksa blížícími se čtyřicátinami – se Norah rozhodla k radikální změně dosavadního tvůrčího přístupu. Od roku 2018 se důsledně vyvaruje vyčerpávajících několikatýdenních nahrávacích frekvencí. Něco takového si coby matka dvou dětí již nemůže zkrátka dovolit.

Nahrává nárazově, ale s velkou chutí. Zjistila, že jí nejvíce vyhovuje, když si studio zarezervuje až na poslední chvíli. A pak, pokaždé s jinou partou hudebníků a zvukařů, pracuje na jedné nebo maximálně dvou skladbách.

Klíčovou roli v jejím rozhodnutí sehrály i možnosti moderních streamovacích technologií. Interpretům nabízí příležitostt v rychlém sledu vydávat jednotlivé písničky coby digitální singly. Norah se rozhodla natočit prakticky ob měsíc novou píseň. “Nevím, čím to bylo, ale poslední dobou jsem v sobě cítila tolik kreativity jako nikdy předtím,” svěřila se.

Nový začátek s pomocí Jeffa Tweedyho
Norah Jones: Pick Me Up Off The Floor (2020, Blue Note Records)
Norah Jones: Pick Me Up Off The Floor (2020, Blue Note Records)

Na singlové nadílce z let 2018 a 2019 se podíleli Jeff Tweed z alternativních chicagských Wilco a klávesista Thomas Bartlett. Nejprve ji shrnulo kompilační album Begin Again s písněmi jako My Heart Is Full, A Song With No NameJust a Little Bit. Ale tím projekt ještě neskončil.

Takřka okamžitě, opět s Tweedym za zády, Jones začala přemýšlet o další LP desce. Na záznamových médiích totiž zůstala spousta písniček, které natočila v posledních měsících s těmi, které vybrala pro první várku singlů.

Neustále poslouchala jejich hrubé mixy a nakonec dospěla k závěru, že tyto skladby by samy o sobě vydaly na silné album. Deska Pick Me Up Off The Floor dokazuje, že její instinkt byl správný. Dokončila ji ještě před vypuknutím celosvětové pandemie RONA viru, ale vydala až v létě 2020.

Na její podporu postupně vyšlo pět singlů: I’m Alive, How I Weep, Tryin‘ to Keep It Together, Were You WatchingFlame Twin. V britské ani americké hitparádě se však neprobojovala do TOP 40. Přesto jde o zajímavé a vřelé album s řadou mimořádně dojímavých a krásných momentů.

Rok 2020 byl pro všechny obtížný a hudba pomohla mnoha lidem
Norah Jones: ... 'Til We Meet Again (2021, Blue Note Records)
Norah Jones: … ‚Til We Meet Again (2021, Blue Note Records)

Své vůbec první živé album …’Til We Meet Again vydala v dubnu 2021. Rekapituluje nahrávky vystoupení z let 2017 až 2019, kdy byla Norah Jones na turné, včetně koncertů v USA, Brazílii, Argentině a dalších zemích.

Deska vyšla tak trochu jako reakce na nedostatek příležitostí hrát živě před publikem v době pandemie COVID-19. Jones ve svém prohlášení uvedla: „Ať už jsme hudebníci nebo fanoušci, všem nám chybí společné zážitky z živé hudby.“

Kolekce sestávající ze čtrnácti skladeb přináší průřez písněmi z její dvacetileté kariéry, včetně největších hitů Cold Cold Heart, Don’t Know Why, Those Sweet Words, Sunrise, na Grammy nominovanou skladbu I’ll Be Gone nazpívanou společně s Mavis Staples, nové autorské skladby z alba Pick Me Up Off The Floor Begin AgainJust A Little Bit nebo coververzi skladby Black Hole Sun od grungeových Soundgarden.

Při udílení Jazz FM Awards 2020 získala cenu The Impact Award. Ve své děkovné řeči se svěřila s těžkostmi, které jí rok 2020 přinesl: „Jsem opravdu ráda, že mohu převzít cenu The Impact Award od svých přátel z britské rozhlasové stanice Jazz FM, vážím si toho. Rok 2020 byl pro všechny obtížný a hudba pomohla mnoha lidem, včetně mě, překonat starosti, takže si toho vážím a přeji vám všechno nejlepší. Díky.“

I na prahu třetího desetiletí 21. století je Norah Jones stále tou konejšivou vypravěčkou, která je sice fascinovaná intenzitou sdělení a tragikou osudu Billie Holiday, nicméně sama si je vědoma toho, že je její osud daleko šťastnější.

Ukázky:

Peter Malick Group featuring Norah Jones
Heart Of Mine – https://youtu.be/tq1HB3xLctc

Ray Charles with Norah Jones
Here We Go Again – https://youtu.be/9WAFOoebp-E

Puss N Boots
Sister – https://youtu.be/06t4NAvv0Lg

Come Away With Me
https://youtu.be/lbjZPFBD6JU
Sunrise
https://youtu.be/lDK8f2OlfFY
Not Too Late
https://youtu.be/zAgE98-FY_U
Waiting
https://youtu.be/lHXFQ7kV4po
After The Fall
https://youtu.be/AWrTBO-QihE
Peace
https://youtu.be/pmtYs_k8WOE
Tryin‘ to Keep It Together
https://youtu.be/zjl9gNwHGLk
I’ll Be Gone
https://youtu.be/w4Hn8Z4Pz-E

Autor

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..