Booker Ervin, tenorsaxofonista s drsným hardbopovým tónem

Naposledy aktualizováno: 10.5.2019

Booker Ervin

Dalším v řadě výborných texaských tenorsaxofonistů, s charakteristickým, těžce bluesově zasněným tónem, je Booker Ervin (31.10.1930 – 31.7.1970, narozen jako Booker Telleferro Ervin II).

Od osmi do třinácti let hraje na trombon. Tenorsaxofon ho očaruje mnohem později. V letech 1950 – 1953 slouží u amerického námořnictva a během služby se na něj sám naučí hrát. V padesátých let vystupuje s různými rhythm’n’bluesovými partičkami na Jihu USA. S kapelou Ernieho Fieldse nahraje i první gramofonové desky.

Do New Yorku se stěhuje v roce 1958. Právě včas, aby se na další čtyři roky přidal k fenomenálnímu kontrabasistovi Charliemu Mingusovi. Zároveň se stává členem kapely Playhouse Four, ve které s ním hrají pianista Horace Parlan, George Tucker (basa) a Al Harewood (bicí).

S Mingusem natáčí jako sólista několik výborných alb. Mezi nejzajímavější společné nahrávky patří Boogie Stop Shuffle (Mingus Ah-Um), Theme for Lester Young (Mingus, Mingus, Mingus, Mingus, Mingus) a Lock ‚Em Up (The Candid Recordings).

Booker Ervin: The Blues Book (1965, Prestige)

Ervinův vášnivý a syrově drsný způsob hraní se dokonale hodil do Mingusova výbušného rytmického pojetí jazzové hudby. Booker došel k svému typickému tónu kombinací velmi úzké kovové hubičky s poměrně poddajným plátkem.

Jeho sólové albové produkci je vlastní jistá důslednost a pečlivá vyváženost. Vynikající jsou alba z tzv. Book řady, natočené v letech 1963 – 1966 pro label Prestige Records, na níž se většinou podíleli pianista Jaki Byard, basista Richard Davis a bubeník Alan Dawson.

Na jednotlivých dílech série Booker systematicky zpracoval několik jazzových stylů a interpretačních přístupů – hard bop na The Freedom Book, standardy (The Song Book), blues (The Blues Book) a balady (The Space Book).

Booker Ervin: Lament For Booker Ervin (1975, Enja Records)

Ve své době Booker Ervin patřil mezi nejvášnivější zastánce New Thing, nového volného přístupu k jazzové hře. Přesto se u něj opakovaně projevovaly především pevné bluesové kořeny. Hudební svět jej bude navždy vnímat především jako výtečného hardbopového hráče.

Během osmnáctiměsíčního pobytu v Evropě vzniká výborná koncertní nahrávka The Trance (1967, Prestige). Záznam vystoupení z Mnichova, kde Ervin vystoupil 27.10.1965 s rytmikou Reggie Workman (basa), Alan Dawson (bicí) a Jaki Byard (piano), má úžasnou, elektrizující atmosféru. Titulní skladba je zároveň důkazem hypnotické síly a jisté uhrančivosti, s jakou Ervinova tenorsaxofonová hra působí na posluchače.

Bookerovo zanícení pro free jazz dokumentuje skoro třicetiminutová nahrávka Blues for You z berlínského vystoupení v roce 1965, která se objevila až na posmrtně vydaném albu Lament for Booker Ervin (1975, Enja). Legenda praví, že se německý promotér pokoušel Bookerovo vystoupení přerušit, ale publikum bylo saxofonistovým výkonem a hrou nadšené a protestovalo proti tomu.

Přes vřelé přijetí v Barceloně a slibně se rozvíjející spolupráci s katalánským bubeníkem Rámonem Farránem se Book na začátku září 1966 po více jak roce a půl stráveném na Starém kontinentě vrací domů. Evidentně postrádal dostatek vnějších podnětů k novým hudebním výbojům.

Booker Ervin: Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records)
Booker Ervin: Structurally Sound (1967, Pacific Jazz Records)

V září 1966 již připravuje svoje rozlučkové album Heavy!!! u Prestige Records. Týden po jeho dokončení se objeví coby host sextetu klavíristy Randyho Westona na Monterey Jazz Festivalu. Společně zahrají nejenom úžasnou verzi balady Portrait of Vivian, ale i obecenstvem nadšeně přijatou pětadvacetiminutovou podobu African Cookbook. Záznam vychází v roce 1994 u Verve Records pod názvem Randy Weston Sextet Guest Star Booker Ervin – Monterey ’66.

Prakticky ihned po odehrání setu dostává od Richarda Bocka majitele nezávislých Pacific Jazz Records nabídku na spolupráci. Nejdříve vychází spíše průměrná kolekce Structurally Sound, na níž se vedle jazzových standardů objeví několik původních skladeb. Svým způsobem raritou je big bandové album Booker ‚n‘ Brass (1967, Pacific Jazz). Jednoznačné pokusy o vydání komerčního titulu stojí minimálně za poslech.

Čeští jazzoví fanoušci by měli zapátrat po Ervinových archivních nahrávkách z roku 1968. Vyšly až o osm let později, jako součást vinylového dvojalba Back From The Gig (1976) vydaného u Blue Note Records. Podílel se na nich český kontrabasista Jan Arnet. V roce 2005 se snímky dočkají vydání i na samostatném CD pod názvem Tex Book Tenor (2005, Blue Note).

Booker Ervin umírá v nedožitých čtyřiceti letech na onemocnění ledvin.

Ukázky:

Boogie Stop Shuffle – https://youtu.be/ePMvgRGm73U
All the Things You Are – https://youtu.be/q9PbjTdiuDY
I Can’t Get Started – https://youtu.be/3_fV6tlSyMw
The Trance – https://youtu.be/i59v_0x5a_0
I Left My Heart in San Francisco
https://youtu.be/QZ65SRkFIpI

Autor

mingus

mingus

Nalezli jste v článku chybu? Nebo máte zajímavou informaci, která v článku chybí? Napište mi přes kontaktní formulář. Děkuji.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..