Naposledy aktualizováno: 4.9.2017
Rodák z newyorského Queensu Walter Becker (20. 2. 1950 – 3. 9. 2017, narozen jako Walter Carl Becker) byl uznávaným kytaristou, baskytaristou, zpěvákem, skladatelem, aranžérem a hudebním producentem.
Od prvních muzikantských krůčků spolupracoval s Donaldem Fagenem
Od roku 1969 Walter Becker spolupracoval s několika přestávkami s klávesistou a zpěvákem Donaldem Fagenem. Seznámili se v roce 1967 na newyorské Bard College. Aniž to o sobě navzájem věděli, oba milovali hudbu Dukea Ellingtona, Charlieho Parkera či Johna Coltranea.
Před začátkem hudební zkoušky Fagen bloumal po školních chodbách. Za dveřmi jedné z učeben uslyšel hrát kytaristu ve stylu starých bluesových desek s Howlin‘ Wolfem; neodolal a do třídy nahlédl, aby zjistil, kdo tak báječně hraje.
První Fagenova a Beckerova kapela se jmenovala The Bad Rock Group. Sebelítostivě humorný název možná pochází od bubeníka této skupiny Chevyho Chase. Vyzkoušeli si také jméno The Leather Canary. Fagen však vystudoval angličtinu a oba zakladatelé byli vášnivými čtenáři, takže se nakonec rozhodli pro záludně libozvučný název Steely Dan, pod nímž kapelu známe dnes.
To bylo již v roce 1971, kdy se oba přátelé přestěhovali z New Yorku do Kalifornie. Zprvu se živili jako kmenoví autoři pro ABC Records. S pomocí mnoha talentovaných najatých muzikantů vydali řadu populárních a kritikou oceňovaných alb se sofistikovanou hudební směsí, v níž nebývalým způsobem kombinovali rock, jazz a mnohá studiová zvuková kouzla.
Hoši to brali od začátku seriózně a s typickým sarkasmem: „Pro nás jako fanoušky jazzu bylo velmi zábavné hrát jazzové harmonie na těchto velikánských, nevzhledných elektrických kytarách.“
„Lidé mohou Steely Dan poslouchat tak nějak podle toho, na jaké úrovni se nachází. Všichni se shodli na tom, že naše hudba je ten nejlepší možný Muzak – rockový Muzak -, který se dá poslouchat v supermarketu.“ – Walter Becker
řádně sarkastické texty o milostných záletech, drogách a zločinu
Na debutu Can’t Buy A Thrill (ABC Records) z roku 1972 představili výborné skladby Do It Again nebo Reelin‘ In The Years. Již tehdy byli ovlivněni výstupy komika W.C Fieldse, knižními příběhy science fiction, ale i romány Vladimira Nabokova, Kurta Vonneguta, Thomase Bergera a filmy Roberta Altmana nebo bratrů Marxových, … a samozřejmě soulovou hudbou a chicagským blues. Ve svých řádně sarkastických textech zpívali o milostných záletech, drogách a zločinu.
Becker si vždy dával pozor, aby se jeho hudba distancovala od vlny „fusion“, která se od přelomu šesté a sedmé dekády minulého století formovala v jazzových kruzích . „Většinou jsou věci, které se hlásí do škatulky fusion, jen předem připraveným úsilím vzít vzájemně nesourodé hudební směry a spojit je dohromady,“ řekl Becker v roce 1977 deníku New York Times. “ Snažíme se o to, abychom to nedělali. Existuje určitý přístup týkající se improvizace, který jsme převzali z jazzu, kde jsou hudebníci přece jen o něco svobodnější a mohou si dovolit improvizovat, což je rozdíl oproti většině dnešního rocku, v němž se hráči jeví jako velmi svázaní. Ale to je začátek a konec, co se týče srovnávání toho, co děláme, s jazzem.“
Michael McDonald, pozdější člen The Doobie Brothers, pracoval se Steely Dan v polovině sedmdesátých let jako klávesista a zpěvák. O jejich pověstných studiových nárocích řekl: „Byli to tvrdí machři v úkolování. Ne drsní, ale nasadili laťku vysoko.“
V roce 1981 Fagen s Beckerem ohlásili konec Steely Dan
Becker začínal ve Steely Dan jako baskytarista. Na pozdějších letech potvrdil, že byl i výtečným, a především originálním, rockovým kytaristou – stačí se zaposlouchat do jeho kytarových partů v Black Friday na albu Katy Lied, Josie, z legendárního majstrštyku Aja nebo West of Hollywood na novějším společném CD Two Against Nature.
V prvním období existence mezi lety 1972 – 1980 Steely Dan vydali sedm vysoce ceněných, pečlivě vyprodukovaných a cizelérsky nahraných studiových alb. Šest z nich se dostalo do TOP 20 a tři singly byly v TOP 10. Nejprodávanější album skupiny, Ája z roku 1977 náleží dodnes mezi nejlepší rocková alba v historii.
V roce 1979 Waltera srazil taxík, nějakou dobu byl upoután na invalidní vozík a zároveň propadl drogové závislosti. Krize vyvrcholila v polovině roku 1981, kdy Becker s Fagenem ohlásili ukončení činnosti pod hlavičkou Steely Dan a každý se věnoval svým hudebním aktivitách.
Producent z havaje
Becker se odstěhoval na Havaj, kde si nakonec vybudoval vlastní nahrávací studio. Becker překonal závislost a pomalu se vrátil do světa hudby. Následující tucet let pracoval coby hudební producent. Pomohl nahrát alba Rickie Lee Jones, China Crisis, Fra Lippo Lippi a Michaelovi Franksovi. V roce 1986 se znovu setkává s bývalým hudebním partnerem Fagenem při přípravě debutu zpěvačky Rosie Vela.
Popularita Steely Dan neutuchala a Becker s Fagenem se v roce 1993 znovu spojili, především jako koncertní skupina. Vyrazili na velkou koncertní šňůru z níž vytěžili koncertní Alive In America (1995).
Po skončení turné si Fagen s Beckerem producentsky navzájem vypomohou na svých sólových albech. Fagenovo Kamakiriad vyšlo ještě v roce 1994. Beckerův sólový debut 11 Tracks of Whack spatří světlo světa o několik měsíců později.
Fanouškům se tak poprvé nabízí příležitost prozkoumat, jaké jsou Walterovy autorské preference a jak významný je jeho přínos do společného hudebního projektu.
Dva proti přírodě
Až teprve v roce 2000 duo vydalo své comebackové album Two Against Nature, které získalo čtyři ceny Grammy, včetně ceny za album roku. O rok později byli Becker a Fagen uvedeni do Rock & Rollové síně slávy. Společnou kolekci studiových alb rozšířili ještě o Everything Must Go (2003).
Vedle koncertování a nahrávání s mateřským duem se v roce 2005 Walter vrací k producentské a skladatelské činnosti. Postupně vyprodukuje nahrávky Krishna Das pro album All One a s Rebeccou Pidgeon zrealizuje titul Tough On Crime.
Následující rok naváže spolupráci s producentem Larrym Kleinem. Společně pracují na třech projektech. Prvním je album Madeleine Peyroux s názvem Half The Perfect World (2006), druhým je nová Walterova sólová nahrávka Circus Money (2008), prosluněná jamajským reggaem. Spolupráce vrcholí v roce 2009, kdy vychází další titul Madeleine Peyroux Bare Bones.
Další hudební plány přerušily zdravotní problémy – podle některých zpráv Becker trpěl žloutenkou typu C. Walterova manželka Delia ve svém prohlášení vysvětlila, že umřel „v průběhu léčby mimořádně agresivní formy rakoviny jícnu.“ Bylo mu 67 let.
(pozn. článek byl aktualizován 4. září 2017, den po oznámení úmrtí Waltera Beckera)
Ukázky:
Down in the Bottom – https://youtu.be/ExfUs-_P13c
Book of Liars – https://youtu.be/E_-1BZTWdsc
Bob Is Not Your Uncle Anymore – https://youtu.be/3L2DC14oeQk
Upside Looking Down – https://youtu.be/as3ERb8_M2I
Door Number Two – https://youtu.be/i4TbTg8xhP8
