Naposledy aktualizováno: 1.6.2019
Američtí rockeři z The Mystery Lights náleží k tomu nejlepšímu, co se v posledních letech objevilo na pódiích brooklynských rockových klubů.
Příliš velké napětí
The Mystery Lights jsou rockeři tělem i duší. Pár let se pohybují po relativně malé, ale nesmírně zajímavé klubové scéně v newyorské čtvrti Brooklyn. V květnu 2019 vydali své v pořadí druhé řadové album Too Much Tension! na značce Wick Records.
O přízeň fanoušků se uchází divokou pódiovou show a zvukem hlásícím se k šedesátým létům minulého století, v němž se současně proplétají klasickým analogovým efektem Maestro FZ-1 Fuzz-Tone roztěkané a zkreslené kytarové party s mystickými tóny varhan Farfisa.
Jejich souputníky je pár netradičních rockových souborů a sólistů – The Ar-Kaics, Benny Trokan, The Fame-Beats, The Jay Vons, Mark Sultan nebo Michael Rault. Valná část z nich pochází z okolí brooklynského sídla firmy Daptone Records. Její šéfové založili Wick Records, coby pobočný label, aby zmapovali tamní syrové rockové úderky.
Začátky v kalifornském městečku Salinas
Prenatální verze kapely vznikla v roce 2004 ještě na střední škole v kalifornském Salinas. Od jejích počátků v ní působili zpěvák a kytarista Mike Brandon společně se sólovým kytaristou Luisem „LA“ Solanem.
Fanoušky manchesterských postpunkových Joy Division jistě potěší zmínka o tom, že LA hraje na stejný typ kytary Vox Phantom Special VI, jako zpěvák Ian Curtis a v dobách New Order také Bernard Sumner.
Mezi příznivce nástroje netradičního tvaru patřili např. Johnny Thunders (The New York Dolls), Sterling Morrison (The Velvet Underground), Dave Davies (The Kinks) nebo Tony Hicks (The Hollies) a Dee Dee Ramone (The Ramones).
Brandon se Solanem nadělili kapele do vínku lásku k bezprostřednímu, energickému, drsnému a mírně chaotickému projevu řady pozoruhodných hudebních osobností a ikon.
Ať to jsou generačně spříznění Ty Segall, Tim Presley, hrající mj. i pod jménem White Fence, kapela Thee Oh Sees, ale třeba i legendární rock’n’rollový kytarista Link Wray, původem z indiánského kmene Šóniů. Snad nepřekvapí, když také zmíníme německé experimentátory CAN, britské The Moontrekkers, podivína a enfant terrible Captaina Beefhearta nebo countryového zpěváka Leeho Hazlewooda.
Spřízněni s nuggety psychedelicrockového období
V mnoha profilech a recenzích je zmiňována jejich příbuznost s psychelicrockovými a garážovými sestavami druhé poloviny šedesátých let, jako byly The Chocolate Watch Band, The Seeds, The Premiers, The Magic Mushrooms nebo The Electric Prunes, jež se objevily na slavné kompilaci Nuggets Original Artyfacts from The First Psychedelic Era 1965 – 1968 sestavené v roce 1972 kytaristou Lennym Kayem pro značku Elektra Records.
Počáteční etapu existence Mystery Lights mapuje CD disk Teenage Catgirls And The Mystery Lightshow (2009) na fanouškovské značce Closet Trekkie Records.
O šest let později ji doplňuje sedm písní na raritní magnetofonové kazetě At Home With The Mystery Lights (2015, Hologram Skies Records). Vyšla v nákladu pouhých sto padesáti kusů. Na youtube jsou k dohledání např. skladby 21 & Counting, resp. Can’t Get Through to My Head.
Přesídlení do newyorského obvodu Queens
Na konci první dekády 21. století se Solano a Brandon nezávisle na sobě rozhodnou přestěhovat na východní pobřeží USA. V roce 2014 obnoví hudební spolupráci. Usadí se v Queensu; v jednom z pěti newyorských obvodů.
V suterénu postaršího domu si vybudují zkušebnu a vyhlásí konkurz na nové spoluhráče. Kapela v té době prochází neustálými proměnami. Nakonec se Mike s Luisem shodnou na basistovi Alexu Q Aminovi a varhaníkovi Kevinu Harrisovi.
Na bubenické stoličce usedají různí hráči. Nejdéle pobyli Noah Kohll a Nick Pillot. Aktuálně se hledá jejich stálý nástupce. Podle exkluzivní zprávy z 15. dubna 2019 pro náš web od Andyho Mosse z tiskového oddělení Daptone Records doplnili základní trojici Brandon-Solano-Amino bubeník Zach Butler a klávesistka Lily Rogers (ex-Worthless).
Konec garážově střídmých středoškolských let
Noví The Mystery Lights se vydali na pracnou a nejistou cestu za úspěchem. Trpělivě obehrávají svůj nový repertoár na desítkách vystoupeních, ať již před pozvanými přáteli nebo zvídavým klubovým publikem.
Na rozdíl od garážově střídmých středoškolských let dnes čerpají inspiraci z počátků amerického punku v podání Velvet Underground, britských The Kinks, ale i o necelou dekádu mladších Television či The Voidoids, kapely basáka Richarda Hella z Neon Boys či Heartbreakers, jež odstartovaly svoji kariéru na scéně legendárního klubu CBGB v chudinském Bowery.
Pod křídly labelu Wick Records a producenta Waynea Gordona
Díky frenetickým referencím na jejich neumdlévající zápal, nadšení a výbušná představení se záhy dostali do hledáčku nově založeného specializovaného labelu Wick Records.
Cílem vedení společnosti je maximální autenticita nejenom hudebního projevu, ale i zvuku nahrávek. Tomu odpovídá osmistopé analogové vybavení firemního nahrávacího studia Daptone’s House of Soul.
Není divu, že si zdejší zvukový mistr a producent Wayne Gordon (mj. nahrával s Amy Winehouse, Sharon Jones & the Dap-Kings, Charlesem Bradleym nebo The Como Mamas) a jeho spolupracovník Simon Guzman s muzikanty z The Mystery Lights porozuměli.
Nejdříve vychází 21. srpna 2015 solidně přijatý singl Too Many Girls / Too Tough To Bear. O necelý rok později 26. června 2016 ho následuje eponymní dlouhohrající debut The Mystery Lights.
Od hudebního magazínu NME se jim dostalo uznání: „Jsou tak dobří, jak to jen jde. Jsou jednou z nejlepších newyorských garážových rockových kapel současnosti.“ Kapela poté vyráží na sérii turné, během nichž vystoupí v klubech a větších festivalových scénách nejenom v USA, ale i v Asii a Evropě.
V létě 2018 nachystají sedmipalcový vinyl Thick Skin / In The Darkness. Pod Gordonovým produkčním vedením zahájí práce na druhém řadovém albu Too Much Tension!. Novinka vychází 10. května 2019.
Netrpělivým fanouškům zkrátili čekání alespoň ochutnávkou v podobě písní Someone Else Is In Control a I’m So Tired (Of Living In The City). Soudě podle obou ukázek, kapela výrazně pokročila v hledání vlastního výrazu a cíleně se snaží odpoutat od svých hudebních počátků. Nechejme se překvapit!
Ukázky:
21 & Counting
– https://youtu.be/w48tAd6EVQ4
Can’t Get Through to My Head
– https://youtu.be/3Bd-rgyPXMo
Too Many Girls / Too Tough To Bear
– https://youtu.be/0PEpQ4gYD8s
Melt
– https://youtu.be/otzsrUx5IPM
Someone Else is in Control
– https://youtu.be/Rjm35C3fFho
I’m So Tired (Of Living in the City)
– https://youtu.be/XdS6bFnKgJs
