Oscar "T.V. Slim" Wills - blues o Samovi s plochýma nohama a patnácti centech v kapse

Naposledy aktualizováno: 29.10.2018

Více jak šest desetiletí vábí pozornost hudebních nadšenců životní příběh a kariéra ve Střední Evropě prakticky neznámého texaského bluesmana s uměleckým jménem T.V. Slim (10. 2. 1916 – 21. 10. 1969, narozen jako Oscar Wills). Patří mezi zcela zapomenuté interprety bluesových příběhů, protkaných humorem a patosem; dvou složek tak typických pro tento žánr.

obdivovatel Eddieho „Guitar Slima“ Jonese

T.V. Slim: Goin' To California (1979, P-Vine Records) — T.V. Slim: Goin‘ To California (1979, P-Vine Records)

Oscar Wills se narodil nedaleko Houstonu, kde s několika přestávkami až do roku 1959 žil. Repertoárově čerpá z tradic texaského venkovského blues, městského rhythm’n’blues a raného louisianského rock’n’rollu.

Ačkoliv zůstává mnoho detailů z Willsova profesního života a kariéry neznámá, sběratelům se podařilo za léta bádání doplnit řadu dosud neznámých informací a především zkatalogizovat jeho zcela zapomenutou produkci vinylových singlů.

Vyrůstal obklopen prostým venkovským blues a písničkami slavného countryového a bluesového performera DeFord Baileyho – člena legendární nashvillské žánrové dvorany Grand Ole Opry a prvního černocha, který v ní vystoupil.

Byl velkým obdivovatelem kytaristy Eddieho “Guitar Slima” Jonese a virtuozů na foukací harmoniku Sonnyho Boy Williamse I a Rice Millera (Sonnyho Boy Williamse II), kterého znal osobně.

Ještě jako malé děcko se Oscar naučil hrát na podomácku vyrobenou kytaru a nejlevnější niklákovou foukací harmoniku. Od šestnácti patřil mezi vyhledávané místní muzikanty a po okolí si přivydělává vystupováním na sobotních tancovačkách, školních piknicích a rodinných oslavách.

veterán U.S. Army otevírá dílnu s kompletním servisem rozhlasových a televizních přijímačů

Po vstupu Spojených států amerických do druhého celosvětového válečného konfliktu narukoval do Pacifiku k technickému pluku coby expert na radiotechniku.

V létě 1945 je propuštěn do civilu. Tehdy si devětadvacetiletý veterán U.S. Army otevírá obchůdek a dílnu Oscar Wills’ Radio Shop zaměřenou na prodej a kompletní servis televizních a rozhlasových přijímačů. Od roku 1947 se firma přejmenuje na Wills & Anderson Radio Shop.

Na konci čtyřicátých let se okolo Oscara vytvoří stálá partička muzikantů (kytarista Mighty Joe Young, kontrabasista Baby Joe Little a bubeník Bobby Davis; později alternuje s Jimmym Whitem), kteří si říkají The Heartbreakers.

On sám se dlouho nedokázal osmělit a zazpívat před publikem. Odhodlal se až okolo roku 1950. Bylo to poté, co se postupně propracoval k osobitému hudebnímu projevu.

Rozhodnutí začít hledat vlastní výraz a styl vysvětlil v roce 1968 během rozhovoru s Darrylem Stolperem pro magazín Blues Unlimited #55: „Lidi mi říkali, že hraju jako Guitar Slim, ale já jsem chtěl přijít se svým vlastním stylem. Do té doby jsem se muzikou neživil. Zpívání mi sice nikdy moc nešlo, ale o to více mě bavilo skládání a rád jsem si psal vlastní věci.“

rozjezd vlastního vydavatelství speeD Records

TV Slim: Flat Foot Sam (1984, Moonshine Records)

V červenci 1955 založí label Speed Records a konečně si může vydávat vlastní hudební materiál. Nezávislá firmička debutuje v prosinci 1955 ještě šelakovým singlem The Fight / Darling Remember. Následuje lokální hit Going To California Ain’t Got But 15 Cents, na němž ho doprovází jediný člen The Heartbreakers – pianista Eddie Williams. Na A-straně singlu byla nově přepracovaná debutová The Fight.

Wills s kapelou pravidelně hrají v klubech kolem Shreveportu. Dál intenzivně pracuje na budování repertoáru a snaží se některé ze svých vtipných písniček prodat místním producentům.

Jednu z jeho nejlepších raných skladeb My Dolly Bee odkoupí producent Don Robey z vydavatelství Peacock Records resp. Duke Records. Nazpívá ji tehdejší nastupující velká hvězda Little Junior Parker. Píseň se na desky dostane v únoru 1957 jako B-strana Parkerova milionového singlu Next Time You See Me. Duke Records desku podpoří propagační kampaní se sloganem „Tři tisíce objednaných kusů za první dva dny.“

Vysokej hubeňour připomínající antenní stožár

Přibližně ve stejné době se Wills seznámí se Stanem Lewisem, svým budoucím manažerem, a tehdejším rozhlasovým disc jockeyem pracujícím pro stanici KWKH. Lewis mu navrhne, aby začal používat umělecký pseudonym T.V. Slim. Konverzace prý probíhala přibližně takto:

Stan Lewis: „Chlape, ty vlastně makáš jako servisák televizorů, viď?“
Oscar Wills: „Jo, správně.“
Stan Lewis: „Přitom jsi hubenej, nemáš na sobě ani gram tuku a jsi vysokej jako antenní stožár, nemám pravdu?“
Oscar Wills: „To je fakt.“
Stan Lewis: „Príma, od téhle chvíle ti budeme říkat T.V. Slim.“

úspěch písně flatfoot sam

Don Robey se po hitparádovém úspěchu singlu Next Time You See Me nezachová právě férově. Odmítá Willsovi vyplatit zasloužený podíl na tantiémách. Oscarovi se takové jednání samozřejmě nelíbí. Rozhodne se, že jedna špatná zkušenost s velkým vydavatelstvím stačila a v létě 1957 se na rok a půl stahuje do louisianského Shreveportu.

V červenci 1957 vydává u čerstvě založených shreveportských Clif Records veleúspěšnou hitovku Flatfoot Sam. Jako autorka je uvedena Willsova manželka Clara. Majitelé Clif Records (Mira Smith, většinový vlastník Ram Records a jeho partner Cliff Hagem) záhy po vydání singlu vyhlásí bankrot.

Stan Lewis mezitím singl intenzivně propaguje po Louisianě a v přilehlých okresech států Arkansas a Texas ve svém rozhlasovém rhythm’n’bluesovém pořadu. Navíc je dovede do úspěšného konce jednání o získání masteru s nahrávkou a nabídne jej Leonardovi Chessovi z chicagských Chess Records k licenčnímu vydání u jejich dceřinky Checker.

historie rozdílných verzí blues o Samovi s plochýma nohama

T.V. Slim později osvětlil důvody, proč existují různá vydání a verze skladby Flatfoot Sam v jeho podání: „Flatfoot Sam vyšla nejdříve u Clif Records, ale ti prakticky okamžitě vypadli z branže. Master jsme prodali Chess a ti ho vydali na svém labelu Checker. Usoudili, že by se dala pořídit lepší nahrávka a tak mě poslali do New Orleans. Tam jsem ve studiu zvukaře Cosima Mattase nahrával se studiovou kapelou okolo Paula Gaytena. Někteří z jejích členů, například tenorsaxofonista Robert Parker, doprovázeli Fatse Domina, a singl vyšel u Argo Records.“

Argo Records byli také součástí rodiny Chess Records. A tak se z dnes ne zcela zřejmých důvodů stalo, že během letních měsíců L.P. 1957 vyšly tři týdny po sobě dva singly s písní Flatfoot Sam, zpívané stejným zpěvákem, se zcela rozdílnými verzemi. Etiketa na vydání u Argo tentokrát uvádí jako autory skladby dvojici O.Wills/S. Lewis.

V Mattasově slavném hudebním studiu T.V. Slim nenatočil žádnou jinou skladbu. Z tohoto důvodu vychází na druhé straně singlu rovněž hitparádově veleúspěšná nahrávka Paul Gayten Bandu s názvem Nervous Boogie.

Blues o Samovi s plochýma nohama se dočkalo mnoha cover verzí a dodnes se objevuje ve vysílání stovek rozhlasových stanic v USA. Nahrálo ho například na svůj eponymní debut zajímavé experimentální rockové duo Slo-Leak, americký rockabilly zpěvák a kytarista Brian Setzer ho vydal na tributovém albu Rockabilly Riot!, bluesový saxofonista Terry Hanck jej zařadil na CD I Keep On Holdin‘ On. Zpracovali jej také soulový zpěvák Mickey Murray, rockabilly zpěvák Tommy Blake, raná rocková kapela Earl Reed And His Rhythm Rockers nebo hráč na foukací harmoniku Elmon “Driftin‘ Slim” Mickle a mnozí další.

S pomyslnými patnácti centy na cestě do Kalifornie

V roce 1958 se T.V. Slim na několik měsíců vrací do Houstonu. Následující rok se i s rodinou nastálo stěhuje s pomyslnými „patnácti centy v kapse„, jak kdysi zpíval ve svém hitu Going To California, do Los Angeles, kde si otevírá obchod a servisní centrum Ideal Music And TV Repair Shop.

Zajistit dostatek finančních prostředků pro rozrůstající se rodinu (měl jedenáct dětí) zabere Oscarovi většinu času. Ve snaze ulehčit napjatému domácímu rozpočtu pravidelně vystupuje v mnoha hudebních klubech, barech a juke jointech po celých Spojených státech amerických.

Zaznamenána jsou společná show mj. s rhythm’n’bluesovým a gospelovým zpěvákem Royem Hamiltonem (jehož proslavila verze původně muzikálové You Never Walk Alone, hymny fanoušků fotbalového klubu FC Liverpool) nebo se zpěvačkou Faye Adams.

nastupuje únava z věčného handrkování a cestování

Nahrávky z přelomu páté a šesté dekády postupně vychází na několika singlech u Speed Records – ať již pod jmény T.V. Slim, T-V SLIM And His Heartbreakers nebo T-V SLIM And His Bluesmen.

Do distribuce se dostanou dva singly se snímky pořízenými v rámci studiových frekvencí uskutečněných v březnu 1962 v Chicagu. Podílel se na nich starý známý kytarista Mighty Joe Young, ale také Oscarova dcera Sheila Jean Wills, která s otcem nazpívala píseň Mean Man.

Sedmipalcovou deskou vydanou na značce Checker je singl The Big Fight / Bad Understanding podepsaný ménem TV Slim & His Guitar . Následně se objeví na labelu USA pětačtyřicítka Hold Me Close To Your Heart / You Can’t Love Me – pro změnu podepsaná T.V. Slim.

Na začátku roku 1964 má Oscar Wills muzikantského života plné zuby. Zatouží po klidném rodinném životě a rozhodne se pověsit kytaru na hřebík. Je utrmácený z dlouhých cest za jednorázovými kšefty a unavený z věčného smlouvání s nejrůznějšími podvodníčky okresního formátu v rolích lokálních promotérů.

zpátky na scéně

Do nahrávacích studií se T.V. Slim podívá ještě dvakrát. V roce 1966 a podruhé, bohužel také naposledy, o dva roky později. Výsledkem frekvencí byly čtyři singly, každý vydaný u jiné společnosti. Na nahrávání se vedle anonymních studiových profesionálů podíleli například kytarista Pete Lewis, pianista J.D. Nicholson a pravděpodobně také skvělý bluesový houslista Don „Sugarcane“ Harris.

Výbornou autobiografickou T.V. Man, dopravázenou již třetí verzí Flatfoot Sam vydají u Excell Records. Pod jménem TV Slim And The Soul Brothers vychází u Timbre Records snímky Can’t Be Satisfied / Juvenile Delinquent. Paulem Gaytenem vlastněné Pzazz Records vrhnou na trh My Heart’s Full Of Pain / Don’t Knock The Blues a Ideel Records se pokouší uchytit dvojicí písní I’m A Real Man / You Won’t Treat Me Right.

Na základě dobrého ohlasu nahrávky You Won’t Treat Me Right se rozjedou na přelomu let 1968/1969 přípravy T.V. Slimovy nové koncertní šňůry. V jejím průběhu bohužel Oscar „T.V. Slim“ Wills 21. října 1969 havaruje ve svém autě v blízkosti arizonského města Klingman a tragicky zahyne.

nedostupný ucelený přehled tvorby

Hudební odkaz T.V. Slima není dodnes uceleně zdokumentován. Řada nahrávek stále trčí nevydaná v archívech nebo je rozeseta na desítkách, dnes již zcela nedostupných, žánrových kompilacích. Dosud vyšly pouze tři výběrová alba. Navíc, poměrně chabě vybavená poznámkami, kdo na snímcích hraje a ve kterém studiu záznamy vznikly.

První vyšla raritní japonská vinylová edice Goin‘ To California v nákladu pěti set kusů. Pochází z roku 1979 a má ji na svědomí specializovaný label P-Vine Records. O pět let později se o podobné pokusili v holandském Moonshine Records, když připravili k vydání LP desku Flat Foot Sam. Prozatím posledním oficiálně vydaným výběrem Willsových nahrávek je CD disk s názvem Flatfoot Sam, uvedený v devadesátých letech v Dánsku na labelu Official Records.

Ukázky:

Little Junior Parker
My Dolly Bee – https://youtu.be/5iUthKzcu64

Počet přečtení: 1 020

Be sociable and share

Oscar „T.V. Slim“ Wills – blues o Samovi s plochýma nohama a patnácti centech v kapse