Blog o moderní hudbě, tipy na zajímavá alba, profily skupin a hudebníků, představení hudebních vydavatelství, hudební producenti, recenze, koncerty
Název Rollinsova alba Tenor Madness z roku 1956 se nesmí brát až tak doslova. Jeho tón sice zněl vždy útočně a ostře. Nicméně se po zdánlivě nevyčerpatelné spršce tenorsaxofonových jisker dokázal zklidnit. A pak jazzovým aficionados nabídl zcela jinou interpretační polohu – dechberoucí a přetékající intimní vřelostí.
Pokračování textu Sonny Rollins Quartet: Tenor Madness (1956, Prestige Records)
Po čtyřech letech od dlouhohrajícího debutu Yellow (2021) připravila jiholondýnská multiinstrumentalistka, zpěvačka a skladatelka Emma-Jean Thackray jeho netrpělivě vyhlíženého nástupce Weirdo. Deska vyšla u slavného labelu disc-jockeye Gillese Petersona Brownswood Recordings.
Pokračování textu Emma-Jean Thackray: Weirdo (2025, Brownswood Recordings)
Kompozice Donalda Fagena pro mateřské jazz-popové Steely Dan, i jeho autorské LP desky, obvykle vyžadují trochu více času a opakovaných poslechů. Pak se v nich zorientujete. Čtvrté sólové album Sunken Doncos vydal třicet let po sólovém debutu The Nightfly (1982, Reprise Records, spotify link). Najdete na něm vše, co na písních spoluzakladatele jedné z nejpůsobivějších kapel historie pop music příznivci milují.
Pokračování textu Donald Fagen: Sunken Condos (2012, Reprise Records)
Skladatel, zpěvák a klávesista Donald Fagen vydal své v pořadí třetí sólové album Morph The Cat v roce 2006. Američané již pátý rok žili pod permanentním stresem a v obavách z útoků extrémistů.
Pokračování textu Donald Fagen: Morph The Cat (2006, Reprise Records)
Dva roky osiřelí fanoušci rozpadlých amerických Steely Dan měli první říjnový den roku 1982 konečně důvod k oslavám. Donald Fagen, zpěvák a pianista jejich miláčků, tenkrát vydal první sólovou LP desku The Nightfly (1982, Warner Bros.). Důmyslnou popovou nádherou se kolekce Fagenových nahrávek mohla hudebně i tématicky směle měřit s tím nejlepším, co společně s Walterem Beckerem nabídli pod hlavičkou Steely Dan.
Pokračování textu Donald Fagen: The Nightfly (1982, Warner Bros.)
Dnes již nikdo pořádně nezná jméno Carol Kaye. Přitom paní Columbová pop music zanechala nesmazatelnou stopu na hudební mapě 20. století. Díky svému talentu se dokázala prosadit a vyniknout v prostředí, jež v šesté dekádě minulého století ovládali výhradně muži. Její knihy věnované výuce hry na basovou kytaru dodnes ovlivňují generace hudebníků. První dáma baskytary oslaví 24. března 2025 významné životní jubileum.
Pokračování textu Carol Kaye: „Nota nemá pohlaví. Buď ji zahrajete dobře, nebo ne.“
Jazzový svět přišel na konci roku 2024 o jednoho z posledních bebopových veteránů Roye Haynese (13. 3. 1925 – 12. 11. 2024, narozen jako Roy Owen Haynes). Na pódiích se nikdy nemusel předvádět, aby o sobě dal vědět. Navíc vždy dodržoval prosté muzikantské krédo “poslouchat změny (akordy, které hrají pianista s basistou) a ne sólisty”.
Mimořádně zdařilé album One Flight Up je stvrzenkou znovuzrození amerického tenorsaxofonisty Dextera Gordona po jeho odražení se z drogového dna a odletu z USA. Nebyl jediným z amerických jazzmenů, koho přilákala příležitost hrát celé měsíce na stejném místě v některém západoevropském městě pro vnímavější a vstřícnější publikum, nezatíženém rasovými předsudky.
Pokračování textu Dexter Gordon: One Flight Up (1965, Blue Note Records)
Pete „Guitar“ Lewis (pravděpodobně 11. 7. 1913 – 25. 9. 1970, narozen jako Carl Lewis) je jedním z nejpozoruhodnějších černošských hráčů na elektrickou kytaru, které jazzu a blues darovaly jihozápadní státy americké Unie Louisiana, Texas a Oklahoma. Dodnes je prakticky neznámý a jeho život je obestřen tajemstvím.
Steely Dan vydali své čtvrté studiové album Katy Lied v roce 1975. Ti čeští hudební nadšenci, kteří se již dávno nechali lapit zdánlivě jednoduchými melodiemi autorského dua Becker / Fagen, se můžou těšit na další příval sarkasmu „samotářů z východního pobřeží v losangelském exilu“.
It’s Too Late To Stop Now je živé dvojalbum severoirského zpěváka a skladatele Vana Morrisona z roku 1974. Vzniklo kompilací záznamů vystoupení v Troubadour v Los Angeles v Kalifornii, v Santa Monica Civic Auditorium a v Rainbow v Londýně. Morrison byl tehdy od května do července 1973 na turné s jeho kapelou Caledonia Soul Orchestra.
Pokračování textu Van Morrison: It’s Too Late To Stop Now (1974, Warner Bros.)
Každý den můžete objevit zajímavou muziku, neznámého hudebníka nebo neprávem přehlíženou LP desku, o jejichž existenci jste zatím neměli tušení.
Nabízím vám kompilaci deseti jazzových alb vydaných v roce 2024, která si podle mého mínění zaslouží označit nálepkou “Vřele doporučuji!”.
Pokračování textu TOP 10 jazzových alb roku 2024 podle webu cernejpudink.cz
Koncertní album Svengali je důležitým dokumentem uměleckého odklonu proslulého kanadského jazzového aranžéra, skladatele a kapelníka Gila Evanse od velkoformátového jazzu, s nímž slavil úspěchy v předchozích dvou desetiletích, k fusion music a free jazzu na počátku sedmé dekády 20. století .
Pokračování textu Gil Evans: Svengali (1973, Atlantic Records)
Saxofonista Pharoah Sanders si vás na svém albu Thembi (1971, Impulse! Records) podmaní tichou atmosférou, spiritualitou a vznešeným půvabem připomínající náladu těch nejlepších Coltraneových mistrovských děl.
Pokračování textu Pharoah Sanders: Thembi (1971, Impulse! Records)