Naposledy aktualizováno: 5.7.2025
První sólové album Smokey (1973) úspěšného zpěváka, uznávaného textaře a viceprezidenta Motownu Smokeyho Robinsona bylo více než jen hudebním projektem – bylo to prohlášení. Tehdy – na začátku 70. let – byl jednoduše mužem na křižovatce. Opustil skupinu Miracles, ze showmana se proměnil ve stratéga úspěšného hudebního labelu a zároveň měl své osobní plány.
Rok 1973 byl pro Smokeyho Robinsona klíčový
Když v roce 1973 vyšlo album Smokey (Tamla Records), vyvolalo mezi fanoušky vokálního souboru Miracles smíšené emoce. Nebylo divu. Rozchod se skupinou, kterou vedl od roku 1957, byl překvapivý, ale ne nečekaný. „Skončil jsem, když jsem byl na vrcholu,“ vysvětloval důvody Smokey Robinson.
|
|
|
„Dostali jsme se tak daleko, jak to jen šlo. Vždycky jsem věřil, že nejlepší čas odejít je ve chvíli, kdy jste na vrcholu. Pokud čekáte příliš dlouho, někdo jiný ten krok udělá za vás.“ Už tehdy naznačoval, že se chce věnovat psaní scénářů pro film a televizi. Ale zároveň prohlásil, že doufá, že po vydání alba bude “velká poptávka po mých koncertech”, protože “vystupování a zpěv jsou jedny z největších lásek mého života”.
Rozhodnutí opustit pódia bylo zároveň osobní i profesionální. Chtěl být více se svoji rodinou. Zároveň cítil odpovědnost vůči zbytku skupiny – jeho vytížení v Motownu jim komplikovalo plánování turné i další činnosti. Několik měsíců v roce byli bez výdělku. „Nemohl jsem určit, kdy vyrazíme na turné. Muselo se něco změnit,“ přiznal otevřeně. Miracles se pak rozhodli pokračovat – s novým zpěvákem Williamem Griffinem – a podle Robinsona měli naději: „Nebude to pro ně snadné, ale vědí, co je potřeba.“
Motown Records se na začátku sedmé dekády proměnily
Začátek 70. let byl pro Motown Records obdobím proměny – nejen hudební, ale i geografické a obchodní. Legendární label, založený Berry Gordym v Detroitu v roce 1959, se začal pomalu stěhovat na západní pobřeží, blíž ke světu filmu, televize a nových médií. Hudební továrna na hity, která v 60. letech definovala černou pop music pro bělošské publikum, musela hledat nový způsob, jak přežít.
Na scénu vstupovali autentičtější, politicky angažovanější hlasatelé soulové reality: Marvin Gaye s vynikajícím albem What’s Going On (1971, spotify link), Stevie Wonder, který právě podepsal revoluční smlouvu o tvůrčí svobodě, i Diana Ross, která se stala sólovou hvězdou velkého formátu. Motown se z pouličního fenoménu stal korporací – a potřeboval nové hrdiny, nové příběhy, novou vizi.
Smokey byl přitom už dávno víc než jen zpěvák. Jako autor a producent měl za sebou desítky hitů pro The Temptations, Mary Wells, Marthu & The Vandellas i sám pro sebe. Jako viceprezident Motownu znal chod labelu zevnitř. Jeho odchod z Miracles byl tak možná víc strategickým rozhodnutím než čistě uměleckým.
Osamocen a jinak
Robinson svoji debutovou LP desku nazval prostě – Smokey. Mezi příznivci Miracles vyvolalo spíše zklamání. První dojem? Jako by něco chybělo. Ten známý hlas najednou stál sám – bez výrazných vokálních harmonií skupiny, bez opory, na kterou byli posluchači zvyklí. Zněl jinak, možná křehčeji. Ale stačilo pár poslechů a bylo jasno: tahle deska má co říct.
Byla to intimní, elegantní písňová forma– přesně taková, jaký byl on. Bez okázalosti, bez skandálu. Jen devět písní a jedna písňová směs. Pečlivě vyprodukované, stylově znělé, textově vrstevnaté. Kdo čekal velké gesto, nedočkal se. Kdo poslouchal pozorně, slyšel všechno.
Sweet Harmony je citlivé rozloučení s bývalými kolegy. A Silent Partner In A Three-Way Love Affair zase mistrně napsané minidrama o lži a touze. Holly intimně vypráví o dívce, která ztratila smysl života, a melodie jí dává druhý dech. A pak tu je Just My Soul Responding – společensky naléhavá, rytmicky neklidná, s vokálními a hudebními vlivy inspirovanými producentskou prací Toma Beeho pro XIT. Crossing Of Indian Tribes byla rocková kapela původních amerických obyvatel, která v 70. letech vydala dvě alba u vydavatelství Rare Earth.
Smokey zpíval jinak než dřív – bez záchranné sítě kolegů, ale o to upřímněji. Všechny ty melodie, o které se kdysi dělil s ostatními Miracles, teď nesl sám. Je to patrné i na převzatých písních, včetně medley z Never Can Say Goodbye a Never My Love, i Will You Love Me Tomorrow? od Carole King. Jsou interpretovány s respektem, ale i s osobitým přístupem. Robinson si je přivlastňuje s lehkostí, jako by byly jeho vlastní.
Básník v obleku
Je fascinující, jak nenápadně se Smokey proměnil. Byl to muž, kterého Bob Dylan nazval “největším žijícím básníkem Ameriky”. A přesto – nebo právě proto – nikdy nekřičel. Jeho síla byla v detailu, ve schopnosti říct velké věci potichu. I jako manažer Motownu zůstával umělcem. Když mluvil o tom, že chce psát scénáře, neznělo to jako fantazie. Nebylo to vzdávání se – spíš rozšiřování pole působnosti.
Zpěvák, který vyplňoval každou slabiku citem, chtěl najednou vyprávět jinak. Dlouhou formou. Obrazem. Scénou. Z dnešního pohledu je jasné, že Smokey Robinson se nikdy skutečně neztratil. Jeho hlas nezmizel – jen se přesunul. Stejně jako jeho osobnost – klidná, zdvořilá, pevná. A zatímco Miracles hledali nový směr s novým zpěvákem, Smokey stavěl svou sólovou dráhu pomalu, trpělivě a s grácií. Nevracel se s pompou – vracel se s písní.
Jeho desky možná neplnily hitparády jako dřív, ale zůstávaly vlivné. To platí především o albech Pure Smokey (1974, Motown Records, spotify link) a A Quiet Storm (1975, Motown Records, spotify link), z nichž zejména druhé dalo jméno celému žánru – quiet storm, pomalému, něžnému, romantickému soulu pro noční hodiny. Pojem, který dnes znají jak rádia, tak producenti moderního rhythm’n’blues.
„Hudba je můj život,“ říkal Smokey v roce 1973. A dnes – o více jak padesát let později – to zní pořád stejně věrohodně.
Smokey Robinson: Smokey
Label: Tamla – T 328L
Format: Vinyl, LP, Album, Stereo, Superior Pressing, Gatefold
Country: US
Released: 1973
Genre: Funk / Soul
Style: Soul
Tracklist
A1 Holly (4:35)
(Written-By – William Robinson)
A2 Medley (3:47)
A2.1 Never My Love
(Written-By – Don And Dick Addrisi)
A2.2 Never Can Say Goodbye
(Written-By – Clifton Davis)
A3 A Silent Partner In A Three Way Affair (4:35)
(Written-By – Rose Ella Jones, William Robinson)
A4 Just My Soul Responding (5:00)
(Written-By – Marvin Tarplin, William Robinson)
A5 Sweet Harmony (4:10)
(Written-By – William Robinson)
B1 Will You Love Me Tomorrow? (4:38)
(Written-By – Carole King, Gerry Goffin)
B2 Wanna Know My Mind (3:43)
(Written-By – William Robinson)
B3 The Family Song (4:30)
(Written-By – William Robinson)
B4 Baby Come Close (4:57)
(Written-By – Marvin Tarplin, Pamela Moffett, William Robinson)
Credits
Producer – Smokey Robinson, Willie Hutch
Arranged By – Dave Blumberg, Gene Page, Willie Hutch
Engineer [Recording] – Art Stewart, Bill MacMeekin, Bruce Ellison, Cal Harris, Eirik Wangsberg, Larry Miles
Photography By – Jim Britt
