Naposledy aktualizováno: 18.4.2025
Skladatel, zpěvák a klávesista Donald Fagen vydal své v pořadí třetí sólové album Morph The Cat v roce 2006. Američané již pátý rok žili pod permanentním stresem a v obavách z útoků extrémistů.
Paranoia americké společnosti po 11. září 2001
Donald Fagen pokračoval i na sólové dráze v ambiciózním propojování postbeatlesovského popu a jazzu, s nímž na sebe upozornil jako jeden z vůdců kapely Steely Dan. Není to ale žádný pracant. Za čtvrt století vydal jen tři sólové LP desky. V roce 1982 se objevilo jeho první sólové album The Nightfly (Warner Bros., spotify link). Ohlížel se na něm zpět do minulosti a dob svého dospívání.
O Fagenovi nebylo slyšet až do roku 1993. Tehdy se dostal k natočení desky Kamakiriad (Reprise Records, spotify link), na níž se zahleděl do utopické budoucnosti. Třetím dílem volné trilogie je album Morph The Cat (2006, Reprise Records). Hrdinou písní je jakási chimérická postava Kocour Morph. Dívá se na současnost, a to, co vidí, je většinou dost bezútěšné. Fagen navíc pociťuje blížící se stáří a neodvratnost fyzického zániku.
|
|
|
Deska vyšla v éře druhého prezidentství George W. Bushe, pět let po útocích z 11. října 2001. Hlavními tématy veřejného života v USA byly národní bezpečnost a válka v Afghanistánu. S tím museli občané Spojených států snášet hrubosti a výhružné chování policistů, členů bezpečnostních složek nebo záchranného systému. Lhostejno zda na letišti nebo u vstupů do veřejných budov.
Fagen se tématu důkladně věnuje v temné písni Mary Shut The Garden Door: „Paranoia kvete, když nad vládou získá kontrolu loupeživá sekta.“ Konfrontuje nás s hrozivými obrazy vládních agentů, skrývajících se za tmavě zabarvenými okny vozů Lincoln Town, zatímco zaměřují své světlomety přes žaluzie do našich oken.
Raději se všemu vysmát
Ještě coby mladík se Donald Fagen se rozhodl, že se nebude bát toho, co se okolo něho děje. Rozhodl se tomu vysmívat. Stejné to je na desce Morph The Cat. Z novinových titulků dělá osobní příběhy. Někdy je humorně překroutí, jindy navodí pocit panické úzkosti. Inspiraci pro píseň Brite Nitegown našel u jednoho z nejpopulárnějších amerických bavičů W. C. Fieldse. Ten o smrti mluvil jako o “chlapíkovi v zářivé noční košili”.
Další inspirativní postavou byl Ray Charles. Nejenom coby ikona hipsterské elegance a celoživotní muzikantský příklad, jak spojit jazz s rhythm’n’blues. Podle Fagena totiž byl naprosto autentický díky tomu, jak z jeho hudby sálala úcta ke gospelu. S Bro Rayem vede fiktivní dialog ve skladbě What I Do. Charlesův duch mu radí, aby “našel své špatné já” a také napodobil jeho úspěch u žen.
Příběhy Joan a Mony
V Security Joan se Fagen baví sexuálními asociacemi osobních prohlídek před odletem u letištní brány: “Zabavte mi boty… prohledejte mě hned”. To samé téma probírá v The Night Belongs To Mona. Jen ještě více šokuje příběhem Mony, jež se od „požáru v centru 11. září“ bojí vycházet ven. Veškerý čas tráví ve svém bytě ve 40. patře na Manhattanu. „CD se točí, klimatizace hučí, cítí se krásná„. Možná je to ze strany Donalda lítost? Nejspíše asi soucit!
V The Great Pagoda Of Funn bez vytáček přiznává, že přestal odsuzovat lidi pro něž se stal možným řešením problémů únik z reálného světa „psychopatických matek, umírajících hvězd a špinavých bomb“ do fantazie, k drogám, nevázanému sexu nebo prostě jen k popírání reality. Říká se, že chudí si sex užívají více, protože je to to jediné, co mají. „No, a taky mají hudbu,“ dodal v rozhovoru k albu Fagen. „Doufejme!“
Donald Fagen: Morph The Cat
Label: Reprise Records – 49975-1
Series: Because Sound Matters
Format: 2 x Vinyl, LP, Album, Stereo, Gatefold, 180 Gram
Country: US
Released: 2006
Genre: Jazz, Rock
Style: Jazz-Rock, Pop Rock
Tracklist
A1 Morph The Cat (6:49)
Backing Vocals – Donald Fagen, Jerry Barnes, Michael Harvey
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Frank Vignola, Hugh McCracken, Wayne Krantz
Guitar [Solo] – Jon Herington
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone [Solo] – Walt Weiskopf
Trumpet – Marvin Stamm
Vibraphone – Phonus Quaver
A2 H Gang (5:14)
Backing Vocals – Donald Fagen
Baritone Saxophone – Roger Rosenberg
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Hugh McCracken, Wayne Krantz
Guitar [Solo] – Jon Herington
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano – Ted Baker
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone [Solo] – Walt Weiskopf
Trombone – Mark Patterson
Trumpet – Marvin Stamm
B1 What I Do (6:01)
Backing Vocals – Amy Helm, Carolyn Leonhart, Cindy Mizelle, Donald Fagen
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Hugh McCracken, Jon Herington, Ken Emerson, Wayne Krantz
Harmonica [Solo] – Howard Levy
Piano [Whirly] – Ted Baker
B2 Brite Nitegown (7:16)
Alto Saxophone – Walt Weiskopf
Backing Vocals – Donald Fagen
Baritone Saxophone – Roger Rosenberg
Guitar – Jon Herington
Guitar [Solo] – Wayne Krantz
Marimba – Phonus Quaver
Percussion – Bashiri Johnson, Gordon Gottlieb
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone – Lawrence Feldman
Trombone – Mark Patterson
Trumpet – Marvin Stamm
C1 The Great Pagoda Of Funn (7:36)
Alto Saxophone – Walt Weiskopf
Backing Vocals – Donald Fagen, Jerry Barnes
Baritone Saxophone – Roger Rosenberg
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Jon Herington
Guitar [Solo] – Wayne Krantz
Percussion – Joe Pasaro*
Piano – Ted Baker
Tenor Saxophone – Lawrence Feldman
Trombone – Mark Patterson
Trumpet [Solo] – Marvin Stamm
Vibraphone – Phonus Quaver
C2 Security Joan (6:09)
Backing Vocals – Donald Fagen, Michael Harvey
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Guitar – Jon Herington, Wayne Krantz
Guitar [Solo] – Ken Wessel
Handclaps – Camille Meza, Candice Predham, Eddie Jackson, Jennifer Battista
Organ – Donald Fagen
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano – Donald Fagen
Piano [Whirly] – Ted Baker
D1 The Night Belongs To Mona (4:14)
Acoustic Bass – Harlan Post Jr.
Backing Vocals – Donald Fagen
Bass – Freddie Washington
Bass Clarinet – Roger Rosenberg
Drums – Keith Carlock
Flute – Lawrence Feldman
Guitar – Jon Herington, Wayne Krantz
Harmonica – Howard Levy
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano – Donald Fagen
Piano [Fender] – Ted Baker
Tenor Saxophone – Walt Weiskopf
Trombone – Mark Patterson
Trumpet – Marvin Stamm
D2 Mary Shut The Garden Door (6:27)
Backing Vocals – Carolyn Leonhart, Donald Fagen
Bass – Freddie Washington
Drums – Keith Carlock
Flute – Illinois Elohainu
Guitar – Jon Herington, Wayne Krantz
Melodica [Solo] – Donald Fagen
Percussion – Gordon Gottlieb
Piano [Fender] – Ted Baker
Vibraphone – Phonus Quaver
D3 Morph The Cat (Reprise) (2:53)
Backing Vocals – Donald Fagen, Jerry Barnes, Michael Harvey
Bass – Freddie Washington
Bass [Remedial] – Brian Montgomery
Drums – Keith Carlock
Guitar – Hugh McCracken, Wayne Krantz
Chorus Solo Guitar – Jon Herington
Tag Solo Guitar – Frank Vignola
Piano [Fender] – Donald Fagen
Tenor Saxophone – Walt Weiskopf
Trumpet – Marvin Stamm
Vibraphone – Phonus Quaver
Recorded At – Avatar Studios, Clinton Recording Studio, Sear Sound, Sugar Sound
Credits
Producer – Donald Fagen
Written-By – Donald Fagen
Art Direction [For SMOG Design, INC.] – Jeri Heiden
Coordinator [Production Assistant (Hawaii)] – Mary Lou Arnold
Coordinator [Production Coordinator] – Cindy Osborne, Jill Dell’Abate
Copyist [Music Copyist] – Gary Blu
Design [For SMOG Design, Inc.] – Ryan Corey
Engineer [Assistant] – Allan „A.T.“ Thomas, Brian Montgomery, Bryan Smith, Chad Lupo, Eddie Jackson, Jim Keller, Matt Scheiner, Steve Mazur
Engineer [Overdub/ProTools Eningeer At Avatar, NYC and Sugar Sound, Kauai] – T.J. Doherty
Engineer [Overdub/ProTools Eningeer At Avatar, NYC], Mixed By [Second Mix Engineer] – Brian Montgomery
Engineer [Tracking Engineer At Clinton Recording Studios], Mixed By [Mix Engineer At Avatar Studios] – Elliot Scheiner
Lacquer Cut By [Runout Entchings] – KPG, SH
Management – Front Line Management, Irving Azoff
Additional Mastering – Joe Palmaccio
Mastered By [For Vinyl] – Kevin Gray, Steve Hoffman
Mastering Assistant – Maria Triana
Mastering Engineer – Darcy Proper
Photography By – Danny Clinch
Technician [Drum/guitar] – Artie Smith
Technician [Piano] – Sam Berd, Wayne Williams
