Štítek: Blues

Z chaosu k legendě: Jak Detroit vyplivl The Stooges na světlo světa

Příběh o tom, jak se Jim Osterberg změnil v Iggyho Popa — a jak z nasraného Motor City vylezla kapela, která přepsala dějiny rocku.
#SoundOfDetroit

Detroitští The Stooges na promo fotografii, 1969 (Credit Photo: Elektra Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)
Detroitští The Stooges na promo fotografii, 1969 (Credit Photo: Elektra Records / Wikimedia, Creative Commons Public Domain)

Detroit neměl nikdy rád, když mu někdo zvenku vyprávěl, jaký je jeho „zvuk“. Už v šedesátých letech varovali místní, že jestli se někdo pokusí s Detroitem naložit jako se San Franciskem nebo Bostonem – zabalit ho do hezkého příběhu a prodat jako módní scénu – dopadne to špatně. A přesně uprostřed téhle podezíravé, tvrdé a hrdé hudební krajiny se vynořila kapela The Stooges, která byla tak trochu omyl, tak trochu vtip a nakonec jeden z největších rockových zlomů 20. století.

Pokračování textu Z chaosu k legendě: Jak Detroit vyplivl The Stooges na světlo světa

Počet přečtení: 1 241
Be sociable and share

Steve Cropper: Muž, který hrál v zájmu písně. A vždy ji trefil do černého.

Tón po tónu stavěl americký soul na nohy

Kytarista Steve Cropper při koncertu s Blues Brothers, Bilbao, Španělsko, 8. července 2008 (Credit Photo: Alberto Cabello / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)
Kytarista Steve Cropper při koncertu s Blues Brothers, Bilbao, Španělsko, 8. července 2008 (Credit Photo: Alberto Cabello / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0 Generic)

Kytarové dějiny milují pistolníky. Hrdiny, kteří přijedou do města sami, míří vysoko a nechávají za sebou spálenou zem. Jenže americká hudba má i jiný typ hrdiny – tichého šéfa rytmu, který nevede bitvu uprostřed ulice, ale drží se základů, aby se příběh nezhroutil. Steve Cropper, kytarista Stax Records, člen Booker T. & the MG’s, génius a studiová autorita. Spoluautor „(Sittin’ On) The Dock of the Bay“ zemřel. A s ním mizí řemeslo, které se už dnes neučí: umění poslouchat, nerušit – a přesto měnit běh hudebních dějin.

Pokračování textu Steve Cropper: Muž, který hrál v zájmu písně. A vždy ji trefil do černého.

Počet přečtení: 1 067
Be sociable and share

MY GENERATION: Jak The Who našli vzpouru dřív, než našli sami sebe

Šedesát let od debutu, který měl být jen tanečním albem pro příznivce Mod — a stal se jedním z nejhlasitějších mement mladické frustrace v britské historii.

The Who_My Generation (1965, Brunswick Records)
The Who_My Generation (1965, Brunswick Records)

Když The Who na konci roku 1965 vydali album My Generation, vstupovali na scénu mezi desítky dalších britských kapel, které sázely na rychlé tempo, výrazné vokály a inspiraci americkým rhythm’n’blues. Až s odstupem několika desetiletí je patrné, že debut zachytil víc než jen dobový hudební styl.

Pokračování textu MY GENERATION: Jak The Who našli vzpouru dřív, než našli sami sebe

Počet přečtení: 1 087
Be sociable and share

Brass bandy New Orleans: Zvuk, který drží město pohromadě

Nekončící second line
#NOLAGroove

Brass band na Jackson Square, New Orleans, Louisiana USA, 14. 6. 2014 (Credit Photo: M M from Switzerland / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic)
Brass band na Jackson Square, New Orleans, Louisiana USA, 14. 6. 2014 (Credit Photo: M M from Switzerland / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 Generic)

New Orleans nezní potichu. Město mluví žesťmi, odpovídá bubny, nadechuje se v rytmu kroků second-line a vydechuje groove, který má chuť pouličního prachu i vůni lidského potu. Dechové soubory tu nejsou turistickou kulisou ani sentimentálním odkazem minulosti — jsou nervovou soustavou městských čtvrtí, živým organismem rozkročeným mezi pohřebním rituálem a pouliční extází, mezi pamětí a nelítostnou přítomností.

Pokračování textu Brass bandy New Orleans: Zvuk, který drží město pohromadě

Počet přečtení: 863
Be sociable and share

Královna neworleanského soulu Irma Thomas vždy zpívala o životě

Od raných hitů přes hurikány, segregaci i spolupráci s legendami – Irma Thomas stále s grácií spojuje rodinnou tradici, hudební dědictví a lidskost New Orleans.
#NOLAGroove

Neworleanská královna soulu Irma Thomas, New Orleans Jazz & Heritage Festival, 7. 5. 2006 (Credit Photo: Sumori / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)
Neworleanská královna soulu Irma Thomas, New Orleans Jazz & Heritage Festival, 7. 5. 2006 (Credit Photo: Sumori / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0)

Irma Thomas, přezdívaná „Soul Queen of New Orleans“, prožila život mezi pódiem a každodenností. Její cesta měla všechny výšky a pády, které zná i město samo – možná jen o něco extrémnější než běžné životní příběhy. Už dávno by mohla odpočívat na vavřínech, ale pro ni je nejcennější vděčné publikum. Přestože je známou hudební osobností, detaily jejího příběhu zůstávají pro mnoho posluchačů skryté.

Pokračování textu Královna neworleanského soulu Irma Thomas vždy zpívala o životě

Počet přečtení: 821
Be sociable and share

Rychlovka #5: Šest hudebních cest ze současného New Orleans a okolí

Tradice a moderní feeling definují současnou hudbu z New Orleans
#NOLAGroove

Z New Orleans do Missouri a Kalifornie, přes generace a hudební styly. Ledisi, Jon Batiste, Samantha Fish, PJ Morton, Corey Henry a duo Bobby Rush & Kenny Wayne Shepherd dokazují, že hudba inspirovaná Crescent City stále pulsuje. Od emotivního rhythm’n’blues, gospelu přes moderní blues až po elektrizující funkové party.

Pokračování textu Rychlovka #5: Šest hudebních cest ze současného New Orleans a okolí

Počet přečtení: 935
Be sociable and share

Walter “Wolfman” Washington: Naučil svou kytaru vyprávět

Šest dekád výprav za blues, fun­kem, soulem a jazzem
#NOLAGroove

Neworleanský bluesový kytarista Walter "Wolfman" Washington, New Orleans Jazz & Heritage Festival, 2. 5. 2008 (Credit Photo: Masahiro Sumori / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported)
Neworleanský bluesový kytarista Walter „Wolfman“ Washington, New Orleans Jazz & Heritage Festival, 2. 5. 2008 (Credit Photo: Masahiro Sumori / Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported)

Jeden z těch muzikantů, kteří nikam nespěchali — protože když máte vlastní groove, svět si vás najde sám. Walter “Wolfman” Washington (20. 12. 1943 – 22. 12. 2022, narozen jako Edward Joseph Washington Jr.) hrál tak, jak New Orleans dýchá: lehce, samozřejmě, s neokázalým mistrovstvím. Šest desetiletí se vracel na stejná pódia a ke stejným lidem, jako by hudba byla formou sousedské konverzace, která nikdy neskončí. A zanechal po sobě nejen desky, ale hlavně vzpomínku na člověka, který bral hudbu jako životní povolání i jako veřejnou službu.

Pokračování textu Walter “Wolfman” Washington: Naučil svou kytaru vyprávět

Počet přečtení: 1 297
Be sociable and share

Král strollu a nenápadný elegán z New Orleans – Tommy Ridgley

Jak hlas, který nikdy neměl celonárodní hit, držel rytmus města a vytvořil hudební dědictví, jež obstojí i dnes.
#NOLAGroove

Tommy Ridgley: The New Orleans King of Stroll (1988, Rounder Records)
Tommy Ridgley: The New Orleans King of Stroll (1988, Rounder Records)

Někteří umělci září na pódiu a v hitparádách, jiní si při budování své legendy počínají nenápadně — zprvu na ulicích, v klubech, a pak z nahrávek, které nikdo nepřehlédne, pokud ví, kde poslouchat. Tommy Ridgley byl právě tím druhým příkladem — mužem, který dal městu groove, eleganci a hlas, jenž zní stále aktuálně.

Pokračování textu Král strollu a nenápadný elegán z New Orleans – Tommy Ridgley

Počet přečtení: 1 093
Be sociable and share