Hudební magazín o zapomenutých příbězích, jazzu, alternativě a albech s hlubším kontextem
Texty, které se nevešly jinam, ale mají co říct. Eseje, tipy, glosy, postřehy, miniatury, osobní výlety mimo zaběhnuté škatulky. Zkrátka černopudinkovský pelmel.
Padáky, Dylan a Willie Nelson v opuštěném kině
Staré kino, několik padáků pod stropem a muzikanti tam, kde kdysi sedávali diváci. Daniel Lanois a Mark Howard v polovině devadesátých let proměnili opuštěné Teatro v Oxnardu ve studio, jehož prostor se otiskl do nahrávek Willieho Nelsona, Boba Dylana nebo Briana Bladea.
Pokračování textu Teatro v Oxnardu: když se staré kino stalo hudebním nástrojem
Mnoho hudebních fandů bývá zcela oprávněně fascinováno životním dílem a odkazem amerických folkloristů, sběratelů lidových písní, archivářů a lektorů Alana Lomaxe a jeho syna Johna A. Lomaxe. Co do rozsahu a celosvětového významu se s prací Lomaxových těžko cokoliv porovnává. Přesto je důležité vědět, že i na našem území působilo mnoho podobně zaměřených sběratelů lidových písní a etnografů – namátkou K.J. Erben, V. Šimková, Fr. Sušil nebo J.K. Zástěra a řada dalších.
Díky českému filmu Želary a albu Grunik Ozvěny (2014, Animal Music), na nichž se hudebně spolupodílel skladatel a producent Petr Ostrouchov, vešla v širší povědomí folkloristická činnost zakladatelky souboru Grunik paní Věry Šejvlové (1919 – 2004). S některými texty a poznámkami paní Šejvlové se můžeme seznámit i na našich stránkách.
Pokračování textu Věra Šejvlová o sběrech písní a tanců v Beskydech