Naposledy aktualizováno: 20.6.2017
Když v září 1976 vystoupila v londýnském klubu 100 narychlo sestavená parta okolo zpěvačky s přezdívkou Siouxsie Sioux (27. 5. 1957, narozena jako Susan Janet Ballion) a baskytaristy Stevena Severina (25. 9. 1955, narozen jako Steven John Bailey) pod názvem Siouxsie and The Banshees, nemohl nikdo tušit, jakým směrem se bude autorské duo Severin/Sioux ubírat v dalších letech .
Osiřelé autorské duo
Na přelomu let 1979/1980 se zdá, že po LP deskách The Scream a Join Hands kapela svoji existenci ukončí. Uprostřed podzimního turné na podporu druhého albového počinu od Siouxsie and The Banshees odchází kytarista John McKay a bubeník Kenny Morris.
Sioux a Severin se ale nevzdávají. S vypětím všech sil dokončí koncertní tůru, s čímž jim vypomůže kytarista Robert Smith, na šňůře plnící s kapelou The Cure roli předskokanů.
Na začátku 1980 se osiřelé duo zavře do studia, aby natočilo první demosnímky nového repertoáru. Bez bubeníka a kytaristy využívají vydatné pomoci bicího automatu. Poprvé v kariéře využijí také syntezátory, piano nebo elektrický sitár vypůjčený od Kevina Godleyho a Lola Creema z populární kapely 10cc. Polydor demo nahrávky schválil.
Zázrak v Surrey Sound Studios
Siouxsie a Severin jdou znovu do studia. Tentokrát i s novým bubeníkem Budgiem (ex-The Slits), se kterým dokončili turné v listopadu 1979 a s hostujícími kytaristy Steve Jonesem (ex-Sex Pistols) a Johnem McGeochem (ex-Magazine).
Produkce se ujal Nigel Gray, majitel studia Surrey Sound Studios, ve kterém natáčeli svoje první tři dlouhohrající desky The Police. Nigelovi se podařila neuvěřitelná věc.
To, co se zdálo být z počátku jednou velkou improvizací a východiskem z nouze, přetavil společně s The Banshees v neuvěřitelně hudebně pestré a nápadité album Kaleidoscope.
Tvoří jej střípky a útržky hudebních nápadů, které se podařilo kapele, někdy lépe jindy hůře, poskládat tak, aby daly vzniknout jejich nezaměnitelnému a svébytnému zvukovému rukopisu.
směsice témat duševního strádání, tajností a minimalistických rytmických postupů
Strany vinylové verze LP desky otevírají singly Happy House resp. Christine. Písněmi rezonují témata duševních traumat, voyeurismu a schizofrenií postižené dívky. Inspirací pro text v Christine byl skutečný příběh psychicky strádající pacientky Chris Costner Sizemore, jenž celý život bojovala s představou, že se převtěluje do třech postzav – Eve White, Eve Black a Jane.
Naléhavost celkového vyznění zvýrazní důrazná souhra rytmiky, McGeochova dvanáctistrunná kytara – upomínající úvodním akordem na beatlesácký hit A Hard Day’s Night – a také soucitný zpěv Siouxsie.
Proti nim stojí zajímavě zpracovaný minimalistický rytmický vzorec v Red Light, využívající zvukovou smyčku s nahrávkou cvakání spouště fotoaparátu nebo synthi-popová miniatura Lunar Camel.
I další skladby využívají zvláštní prvky tajemnosti. Lhostejno, zda na baskytarovém partu postavené Tenant, na zužitkování McGeochovy kytary stojící Trophy nebo Desert Kisses a saxofonovými vyhrávkami obzvláštněná Hybrid.
vypilo se spousta červeného vína a vykouřilo hodně cigaret
Někdejší člen Sex Pistols kytarista Steve Jones vypomohl v instrumentální Clockface a v dalších dvou snímcích Paradise Place a Skin. Potvrdil, že v rámci punkrockové stylové škatulky dokáže natočit solidní kytarové party.
Bubeník Budgie si z tehdejší spolupráce s Jonesem vybavil několik okamžiků: „Steve neustále básnil o skladbě Funtime z Iggyho alba The Idiot. Při společných frekvencích s ním se vypilo spousta červeného vína a vykouřilo hodně cigaret. Nigel se z ničeho nic začal obávat, abychom mu nepoškodili jeho parádní koberec, který ležel ve studiu na zemi. Díky uvolněné náladě v kontrolní místnosti se mi ho podařilo přemluvit, abychom do Skin natočili ještě jednu stopu bicích.“
Siouxsie & The Banshees dali do kupy výtečnou postpunkovou desku, která beze zbytku naplnila prorocká slova Glena Matlocka, baskytaristy Sex Pistols, jimiž ohodnotil někdejší premiérové vystoupení kapely: „Nevím, co to bylo – ale rock’n’roll to určitě nebyl.“
Ukázky:
Happy House – https://youtu.be/amR6-neQBPE
Christine – https://youtu.be/Rtt_0OKzRek
Trophy – https://youtu.be/52FtZ1DyISA
Tenant (Live 1980) – https://youtu.be/OGYZYJCpYSM
Lunar Camel – https://youtu.be/kIph_juNgNw
Siouxsie And The Banshees: Kaleidoscope
Label: Polydor – 2442 177
Format: Vinyl, LP, Album
Country: UK
Released: 1.8.1980
Genre: Rock
Style: Post-Punk, New Wave
Tracklist:
A1 Happy House
Bass, Vocals – Severin
Drums, Harmonica, Vocals – Budgie
Guitar – McGeoch
Vocals – Sioux
A2 Tenant
Acoustic Guitar, Vocals – Sioux
Bass, Drums – Budgie
Electric Guitar, Sitar [Electric], Drum Programming [Rhythm Box] – Severin
A3 Trophy
Bass – Severin
Drums – Budgie
Guitar, Effects [Ellaphone] – McGeoch
Vocals – Sioux
A4 Hybrid
Bass – Severin
Drums – Budgie
Guitar, Saxophone – McGeoch
Vocals – Sioux
A5 Clockface
Bass, Piano – Severin
Drums – Budgie
Guitar – Jones
Vocals – Sioux
A6 Lunar Camel
Bass, Drum Programming [Rhythm Box] – Severin
Cymbal [Finger Cymbals], Effects [Droma-derian], Vocals – Sioux
B1 Christine
Bass – Severin
Drums – Budgie
Guitar, Twelve-String Guitar, Organ [Farfisa] – McGeoch
Vocals – Sioux
B2 Desert Kisses
Backing Vocals – The Sirens
Bass – Severin
Drums – Budgie
Guitar, Sitar, Synthesizer – McGeoch
B3 Red Light
Drums – Budgie
Synthesizer, Drum Programming [Rhythm Box] – Severin
Vocals, Effects [Camera] – Sioux
B4 Paradise Place
Bass – Severin
Drums – Budgie
Lead Guitar – Jones
Rhythm Guitar, Vocals – Sioux
B5 Skin
Bass – Severin
Drums – Budgie
Guitar – Jones
Vocals, Melodica – Sioux
Credits:
Art Direction – Rob O’Connor
Illustration – Rose Harrison
Photography By [Sleeve] – Joe Lyons
Producer – Nigel Gray, Siouxsie And The Banshees
Written-By – McGeoch (tracks: A3), Sioux, Severin
Recorded At – Polydor Studios, The Coach House, Surrey Sound Studios
