Naposledy aktualizováno: 21.7.2025
Deska ulice i salónu
Dva dny ve studiu. Čtyři alba. Jeden kvintet, který změnil jazz. Cookin’ bylo první na řadě – a pořád v něm najdeš, co jinde chybí.
Jak se vaří jazz
Jazzová scéna v roce 1957? Rozkročená mezi cool jazzem, doznívajícím bebopem a novým vřením hard bopu – hudby, která spojovala intelekt a duchovní žár gospelu. A právě tam se trefilo Cookin’. Deska ulice i salónu, která vznikla v říjnu 1956 jako první ze čtyř alb, jež Miles Davis nahrál se svým kvintetem na rozloučenou s labelem Prestige.
Během dvou nahrávacích sessions (11. 5. a 26. 10. 1956) ve studiu Rudyho Van Geldera vznikl materiál na čtyři desky – Cookin’, Relaxin’ (1958, spotify link), Workin’ (1959, spotify link) a Steamin’ (1961, spotify link). A i když šlo technicky vzato o “pojďme to nahrát a hurá ke Columbii”, Davisova parta to neodflákla. Žádné odškrtávání úkolů ze seznamu. Naopak – slyšíš nasazení typu “rozbalíme to naplno”.
Žádné velké aranže, žádné dohrávky, žádné opravy. Davisova metoda byla jednoduchá: vzít materiál z koncertů, pustit se do toho a brát první dobrou – spoléhal se, že chemie skupiny to utáhne. A ona to utáhla.
Cookin’ není studiová rekonstrukce vystoupení, ale koncentrovaná esence živého hraní. Víc než pouhá rutina – souhra, tah na branku a nezaměnitelná atmosféra. Davisův tlumený tón v „My Funny Valentine“ je ukázkovou prací s tichem a baladickou křehkostí. Uměl být trumpetistou – a vlastně i zpěvákem zároveň.
Chemie kvinteta
Pětice, která spolu hrál od konce roku 1955 do jara 1957, se stala etalonem hard-bopového kvinteta. Davis, Coltrane (ještě nevybroušený tenorsaxofonový styl, ale už hořel), Red Garland (klavír, co hladí i tlačí), Paul Chambers (kontrabas s noblesou a groovem) a Philly Joe Jones (bubenický živel a motor v jednom).
Jak trefně poznamenal kritik Joe Goldberg, šlo o organismus, ne o stroj. Kapela byla v neustálém pohybu – chvíli kvartet s Milesem, jindy s Coltranem, občas čisté trio. Rytmika pružně reagovala na sólisty: s Milesem byla vzdušná, s Coltranem hustá, s Garlandem lyrická.
Hudebně se Cookin’ blíží formátu “blowing session” – minimum psaného, maximum prostoru pro improvizaci. Skvělým příkladem je Davisova vlastní „Blues by Five“. Rytmus? Hranice? Co to je? Hraje s tempem, místy zpomaluje, jako by šel proti proudu spoluhráčů – a stejně tě má v hrsti.
Rytmická sekce – Garland, Chambers, Jones – fungovala jako jedno tělo, které dýchá společně s Davisem a Coltranem. Poslechni si „Airegin“ – kompozici Sonnyho Rollinse, zahuštěnou a pulzující. Coltrane tu začíná naznačovat svůj tvůrčí zápal. V „Tune Up“ zpěváka a saxofonisty Eddieho “Cleanhead” Vinsona šlape Davisova kapela jako hodinky, zatímco z původně swingové „When Lights Are Low“ altsaxofonisty Bennyho Cartera udělali moderně znějící kousek.
Co tehdy napsali
Dobová kritika přijala album s obdivem – i s různými výhradami. Whitney Balliett z Hi-Fi Review cenil Davisovu schopnost “zastavit čas”, ale postřehl i momenty “uspěchanosti”. Dom Cerulli v Down Beatu pochválil Davise jako vypravěče, který “řekne víc třemi notami než jiný třiceti”, ale Coltrane mu ještě připadal nevyzrálý. Zato Barry Ulanov z Metronome Tranea vynesl do nebes a vnímal Cookin’ jako “filozofický dokument amerického ducha”.
Na čem se ale všichni shodli? Chemie kvinteta byla jedinečná. Album nehrálo na studiové efekty, ale na energii a autenticitu. A právě to mu dalo nadčasovou sílu.
Miles Davis Quintet: Cookin’ With The Miles Davis Quintet
Label: Prestige – 7094, Prestige – PRLP 7094
Format: Vinyl, LP, Album, Mono
Country: US
Released: Jul 1957
Genre: Jazz
Style: Hard Bop
Tracklist
A1 My Funny Valentine (6:00)
(Written-By – Richard Rodgers)
A2 Blues By Five (10:21)
(Written-By – Miles Davis)
B1 Airegin (4:21)
(Written-By – Sonny Rollins)
B2 Tune Up / When Lights Are Low (13:09)
(Written-By [Tune Up] – Miles Davis)
(Written-By [When Lights Are Low] – Benny Carter)
Credits
Bass – Paul Chambers
Drums – Philly Joe Jones
Piano – Red Garland
Tenor Saxophone – John Coltrane
Trumpet – Miles Davis
Supervised By – Bob Weinstock
Recorded By – Rudy Van Gelder
Artwork [Cover] – Phil Hays
Design [Cover] – Reid Miles
Lacquer Cut By – RVG
Liner Notes – Ira Gitler
