The Stooges – Fun House (1970): třicet šest minut na hraně bodu varu

The Stooges: Fun House (1970, Elektra Records)
The Stooges: Fun House (1970, Elektra Records)

The Stooges nabídli na albu Fun House (1970, Elektra Records) šestatřicetiminutovou dávku vlastní posedlosti, chaosu a fyzické energie. Všechny skladby si sami napsali a zaranžovali – bez filtru, bez ochranných rukavic. Výsledkem je syrové, dodnes nepohodlně živé mistrovské dílo, které působí spíš jako dokument nehody než jako pečlivě vystavěná rocková deska.

Pokračování textu The Stooges – Fun House (1970): třicet šest minut na hraně bodu varu

Be sociable and share

Siouxsie po Banshees: když se příběh rozhodne skončit

„Šílím z toho, když znám konec příběhu.“

Siouxsie Sioux, Astoria 2, London UK. 2. 9. 2007 (Credit photo: Michael Johnson, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)
Siouxsie Sioux, Astoria 2, London UK. 2. 9. 2007 (Credit photo: Michael Johnson, Wikimedia, Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0)

Siouxsie Sioux (27. 5. 1957, narozená jako Susan Janet Ballion) patří k nejvýraznějším hlasům britského post-punku. Jako frontwoman Siouxsie and the Banshees definovala jeho temnější, introspektivnější podobu a výrazně ovlivnila generace hudebníků napříč žánry. Na konci devadesátých let se však rozhodla odejít — ne ze slabosti, ale z vědomí, že ne každý příběh je potřeba dohrát do posledního tónu.

Pokračování textu Siouxsie po Banshees: když se příběh rozhodne skončit

Be sociable and share

Byl americký punk hudební revolucí?

David Thomas z kapely Pere Ubu v machesterském klubu Band On The Wall 18. 4. 2013 (Credit Photo: Jake from Manchester, UK / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)
David Thomas z kapely Pere Ubu v machesterském klubu Band On The Wall 18. 4. 2013 (Credit Photo: Jake from Manchester, UK / Wikimedia, Creative Commons Attribution 2.0)

V polovině sedmé dekády minulého století rockové kapely přešlapovaly na místě. Punk rock byl tím, kdo změnil pravidla hry. Vykolíkoval nové stylové hranice, rozdělil a stále rozděluje fanoušky, kteří se přou, zda byl hudební revolucí nebo zhoubou.

Pokračování textu Byl americký punk hudební revolucí?

Be sociable and share

Stranglers – Rattus Norvegicus

Debut, který si nepleťte s punkem

The Stranglers: Stranglers IV (Rattus Norvegicus) (1977, United Artists Records)
The Stranglers: Stranglers IV (Rattus Norvegicus) (1977, United Artists Records)

Když v dubnu 1977 vyšlo debutové album Rattus Norvegicus, známé i pod názvem Stranglers IV, všichni měli Stranglers za punkovou kapelu. Jenže jejich hudba byla od začátku někde jinde – nekompromisně drsná a přitom bylo jasné, že je kapela sehraná. Hammondky, garážově nekompromisní zvuk i ponuré rezonance udělaly z desky debut, který si s jednoduchým punkem nespletete. Proniklo do britské Top 10 a bylo nejlépe prodávaným punkovým albem.

Pokračování textu Stranglers – Rattus Norvegicus

Be sociable and share

Sex Pistols, nemyslete si, že nás nenávidíte víc než my vás

The Sex Pistols (vlevo Sid Vicious, Steve Jones uprostřed a Johnny Rotten vpravo) během koncertu v norském Trondheimu v roce 1977 (Credit Photo: Riksarkivet (National Archives of Norway) Fotografie: Billedbladet NÅ/Arne S. Nielsen / Wikimedia, Creative Commons No known copyright restrictions)
The Sex Pistols (vlevo Sid Vicious, Steve Jones uprostřed a Johnny Rotten vpravo) během koncertu v norském Trondheimu v roce 1977 (Credit Photo: Riksarkivet (National Archives of Norway) Fotografie: Billedbladet NÅ/Arne S. Nielsen / Wikimedia, Creative Commons No known copyright restrictions)

Pankáči, příslušníci mladé proletářské generace, svým vzhledem a postoji vyjadřovali vzpouru vůči anglické formě kapitalismu. Tamní politici marginalizovali sociální dopady zavírání velkých továren a k dělnické třídě se chovali pohrdavě. Cílem punkové kultury bylo vyjádření skutečnosti, že vláda a systém nemá pro ostrovní mládež žádnou perspektivu.

Pokračování textu Sex Pistols, nemyslete si, že nás nenávidíte víc než my vás

Be sociable and share

The Jam: All Mod Cons (1978, Polydor)

The Jam: All Mod Cons (1978, Polydor)
The Jam: All Mod Cons (1978, Polydor)

V pořadí třetí řadové album All Mod Cons (1978, Polydor) definitivně stvrdilo nevšední talent tří mladičkých muzikantů z britského venkova. The Jam se na něm vzdálili hutnému a razantnímu stylu revivalistických Mod kapel. Namísto toho nabídli ve skladbě English Rose pastorální folk, akustické kytary a decentní vokální projev.

Pokračování textu The Jam: All Mod Cons (1978, Polydor)

Be sociable and share

Joy Division, vytvořili vlastní styl, což se povedlo jen několika málo vyvoleným

Vydání New Musical Expressu ze 14. června 1980 s legendární fotografií Joy Division od Antona Corbijna, na níž se jako jediný ohlíží Ian Curtis, zbytek kapely jakoby hledí kupředu
Vydání New Musical Expressu ze 14. června 1980 s legendární fotografií Joy Division od Antona Corbijna, na níž se jako jediný ohlíží Ian Curtis, zbytek kapely jakoby hledí kupředu

Profilový materiál manchesterské postpunkové legendy Joy Division je mimořádným příspěvkem labelu Black Point Records v rámci vzpomínky na 40. výročí tragického odchodu zpěváka a básníka Iana Curtise.

Pokračování textu Joy Division, vytvořili vlastní styl, což se povedlo jen několika málo vyvoleným

Be sociable and share

Ian Curtis, zbavte mě snů, které mě jen dovedou k dalšímu dni

Ian Curtis, zpěvák postpunkových Joy Division
Ian Curtis, zpěvák postpunkových Joy Division

Pro Iana byla slova vždy nesmírně důležitá. Pokaždé, když si pustil nějakou desku, rád se mnou probíral písňové texty. Nerad poslouchal nahrávky, za jejichž slovy nebyl nějaký příběh a které nic neznamenaly.“ Tak na zpěváka Iana Kevina Curtise (15. 7. 1956 – 18. 5. 1980), člena legendárních postpunkových Joy Division, vzpomíná jeho manželka Deborah.

Pokračování textu Ian Curtis, zbavte mě snů, které mě jen dovedou k dalšímu dni

Be sociable and share