Playlist Vee-Jay 1955: První vlna

Miles ve výtahu

V nové rubrice Archivní šum se vracíme do prosince 1959. Jak tehdy recenzovali Davisův soundtrack Ascenseur pour l’échafaud? Žádné efekty. Jen ticho, dusno, basová linka jako vražedný nástroj a jazz bez klišé.

Dexys Midnight Runners: Kapela, která nikdy nehrála na jistotu

Píseň Come On Eileen je jen špička ledovce. Dexys Midnight Runners byli – a jsou – víc než jeden slavný hit. Jsou posedlostí, manifestem a celoživotním hledáním pravdy skrze soul, folk, gospel i ticho mezi tóny. Kevin Rowland, jejich neústupný vůdce, nikdy nehrál podle pravidel – a právě proto jeho hudba dodnes pálí jako první láska.

Smokey Robinson: Smokey (1973, Tamla Records)

Po odchodu z The Miracles přišel tichý comeback. Smokey z roku 1973 je album plné zralého soulu a vnitřních zpovědí. Smokey Robinson a jeho sólový debut je opomíjený klenot plný něhy a melancholie.

Debbie Harry: Blondie navždy, když být ikonou znamená přežít sebe samu

Debbie Harry. Sexsymbol i punková múza. Ikona popu i newyorského undergroundu. Zpěvačka, herečka, přeživší. Nestárne – jen mění tváře. Žena, která se nebála být plakátem i hlasem generace. V jejích osmdesáti letech ji pořád patří pódium. A můj dík.

Gil Scott-Heron: Reflections (1981, Arista Records)

Gil Scott-Heron patří k nejvlivnějším hlasům afroamerické hudby druhé poloviny 20. století. Básník, zpěvák a vizionář, který svým unikátním mixem spoken wordu, jazzu, soulu a politických komentářů předběhl svou dobu a spolu s Last Poets položil základy rapu. Přestože jeho kariéra byla plná vzestupů i pádů, album Reflections z roku 1981 zůstává jedním z vrcholů jeho tvorby – ostře kritické, ironické a zároveň hluboce lidské.

The Jam: Sound Affects (1980, Polydor)

V roce 1980 byli The Jam na britských ostrovech nedotknutelní. Trojice z Wokingu – Paul Weller, Bruce Foxton a Rick Buckler – měla za sebou sérii skvělých desek a věrnou fanouškovskou základnu. Hráli svižně, chytře, elegantně. Punkem sice prošli, ale nikdy v něm nezůstali. A především: neustále se zlepšovali.

Johnny Ace: Balada, která skončila výstřelem

Jeho hlas byl tichý, ale nezapomenutelný. Johnny Ace, hvězda raného rhythm’n’blues, se stal symbolem ztraceného potenciálu i tragičnosti hudebního života páté dekády minulého století. V pětadvaceti letech zemřel vlastní rukou – a zrodil se mýtus. Ale skutečný příběh byl složitější.

Profily

Hudební portréty napříč dekádami a žánry. Známá jména i nedocenění dříči, bez kterých by byl hudební svět chudší.

Zobrazit všechny články

Zapomenuté příběhy

Zasutá jména, ztracené nahrávky, znovunalezené poklady, na které se zapomnělo – a přitom by neměly zmizet z paměti.

Zobrazit všechny články

Jazzové epištoly

Jednotlivé listy z dějin hudby, která se nikdy neptala na svolení. Neřídí se pořadím – jen silou příběhu.

Under Construction

Album týdne

Každý týden vybírám jedno album. Nejde o žebříčky. Detaily, o kterých se běžně nepíše. Kontext, zajímavosti.

Zobrazit všechny články
.

Rychlovka (hudební tipy)

Tipy na hudební novinky. Desky, co bys jinak snadno minul. Bez algoritmu – jen podle instinktu.

Under Construction

Rock’n’rolloví průkopníci

Rock’n’roll měl víc otců, než se kdysi psalo. Hledáme ty přehlížené – černé, městské, syrové.

Zobrazit všechny články

Archivní šum

Pohled do historie hudební publicistiky. Reagujeme na zapomenuté texty a čteme mezi řádky.

Zobrazit všechny články

Playlisty

Hudba s tématem. Krátké playlisty s komentářem – každý měsíc jiný příběh.

Zobrazit všechny články

Na přeskáčku

Texty, které se nevešly jinam, ale stojí za to. Glosy, tipy, miniatury a jiné černopudinkovské výlety bokem.

Zobrazit všechny články

Naživo s Pudinkem

Pozvánky na koncerty. Reporty někdy jen obrazem, jindy i slovy – tak, jak to zachytil objektiv fotoaparátu a uši.

Zobrazit všechny články

Ultravox: Vienna (1980, Chrysalis)

V červenci 1980 vydali Ultravox album, které změnilo pravidla hry. Vienna je syntetický epos plný stylu, osudovosti a evropské elegance. Ohlížíme se za deskou, která i po 45 letech rezonuje.